Za hospodářské oživení na přelomu roku vděčí střední Evropa především Německu
Český export roste a nejeden pozorovatel se snaží přijít na to, zda jde o reálný růst, či jen odraz oslabení domácí měny. Přepočet to není jednoduchý, protože v důsledku existence zajištění proti měnovým výkyvům nikdo neví, za jaký kurz kdo vlastně vyváží. Pohled na dynamiku německého průmyslu, stejně jako vývozu nejen Česka, ale i Slovenska a Maďarska však ukazuje, že jen o kurzu to není.
Přelom let 2013 a 2014 přinesl povzbudivé signály pro průmysl všech tří zmíněných států. Úloha exportu je přitom klíčová.
lePŠí ZÁvěr rokU Jestliže v první polovině loňského roku rostla v Německu, nejdůležitějším obchodním partnerovi zemí Visegrádu, podnikatelská a investorská důvěra, druhá polovina tento optimismus potvrdila tvrdými daty. Německé průmyslové objednávky se na začátku léta vrátily k meziročnímu růstu poprvé od roku 2011. V srpnu se pak začal zvedat německý průmysl, ke konci roku meziročně rostl o 3,8 procenta. Tento vývoj se v zemích visegrádského regionu nemohl neprojevit.
V Česku začal průmysl růst už v červnu.
V závěru roku se pak zrychlil na 9,3 procenta – to je nejsilnější výsledek od května 2011. Celoroční vývoj se sice dostal do kladných čísel jen o kousek, nicméně za posledních šest měsíců je meziroční vzestup více než pětiprocentní. Ve stejné době se začalo dařit průmyslu i v Maďarsku. Na konci roku posiloval až o 6,2 procenta.
Slovensko je na tom trochu jinak. I po krizi se tam páteř ekonomiky drží převážně v černých číslech. Mohou za to dvě nejsilnější odvětví – výroba dopravních zařízení a elektroniky. Mimo jejich rámec byl však obrázek zbytku ekonomiky podobný jako v okolních zemích. I slovenský průmysl přitom loni v druhé polovině roku ožil; jestliže v prvních šesti měsících dosáhl průměrný růst 2,8 procenta, v druhé půli roku to bylo 7,6 procenta. A ke konci roku se dostal na dvoucifernou úroveň.
Pozorný čtenář by mohl namítnout, že časová souvislost ještě není důkazem o souvislosti příčinné. Ovšem pohled na další ukazatele jasně ukazuje, že jinde než v exportu se příčina oživení neskrývá. V Česku totiž loni nové domácí zakázky stouply jen o 1,5 procenta, zatímco ty zahraniční o 5,8 procenta. oŽivení ZvenkU V běžných cenách domácí tržby průmyslu meziročně klesly o 2,3 procenta, exportní naopak vyskočily o 5,1 procenta. A tak jako u ostatních veličin i zde celý vývoj akceleroval na konci roku. V prosinci domácí průmyslové tržby povyrostly o 2,7 procenta, avšak tržby z exportu byly vyšší o více než pětinu, tedy o 20,4 procenta. Velice podobný obrázek poskytují i statistiky o nových objednávkách.
Stejně tak lze podobnou dynamiku a podobné rozdíly mezi tržbami z domácího trhu a z exportu najít také u Maďarska a Slovenska.
Slovenský průmysl táhnou tradiční hegemoni, výroba dopravních prostředků, elektrických zařízení, kovů a kovových konstrukcí. Jen v prosinci dosáhl růst výroby dopravních prostředků 25 procent, výroba elektrických zařízení dokonce stoupla o téměř polovinu (49,6 procenta).
Optimismus potvrzuje i zimní prognóza Evropské komise. Očekává zrychlení reálného růstu HDP v Česku na 1,8 procenta, v Maďarsku na 2,1 procenta a na Slovensku na 2,3 procenta. Nebýt oživení v Německu, nic takového by zřejmě nepřicházelo v úvahu. ?
Jinde než v exportu se příčina oživení neskrývá. V Česku totiž loni nové domácí zakázky stouply jen o 1,5 procenta, zatímco ty zahraniční o 5,8 procenta.
O autorovi| VLADIMÍR VANO • hlavní analytik Sberbank Europe AG pro region strední a východní Evropy
