Průmyslová výroba v březnu po desetiměsíčním růstu meziročně klesla o 1,1 procenta. Podepsal se na tom zejména pokles výroby aut, ale také plastů. Dalším důvodem je to, že letošní březen s Velkým pátkem měl o dva pracovní dny méně než loňský. Kromě výroby klesly po několikaměsíčním růstu i tržby a nové zakázky.
Naposledy se v Česku průmyslová výroba snížila loni v dubnu o 0,9 procenta. Letos v únoru růst výroby zpomalil z lednových 5,6 procenta na 2,7 procenta.
Výroba aut v březnu klesla o 5,8 procenta, výroba plastů byla nižší o 6,4 procenta. O osm procent se snížila výroba nekovových minerálních výrobků, kam patří třeba výroba skla. Dařilo se naopak výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, která meziročně stoupla o 11,2 procenta. Výroba počítačů a optiky vzrostla o 12,8 procenta a výroba léků o 17,3 procenta.
V březnu se také meziročně snížily tržby průmyslových podniků, což se stalo naposledy v říjnu 2016. Pokles činil 3,8 procenta po únorovém růstu o 1,1 procenta. Za poklesem stojí snížení tržeb z přímého vývozu do zahraničí o 6,6 procenta. Domácí tržby naopak stouply o 0,2 procenta.
Po desetiměsíčním růstu klesla v březnu i hodnota nových zakázek, a to o 0,9 procenta. Hodnota nových zakázek pro zahraničí klesla o 1,4 procenta, zatímco v tuzemsku o 0,4 procenta stoupla. K poklesu nových zakázek nejvíce přispěla výroba elektrických zařízení se snížením o 7,9 procenta. Nové zakázky klesly také výrobcům aut (o 1,2 procenta) a strojů (o 3,7 procenta). Hodnota zakázek naopak stoupla producentům kovových konstrukcí, počítačů a chemických látek.
V průmyslu v březnu pracovalo o 1,9 procenta více lidí než před rokem. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda stoupla za rok o 6,1 procenta na 33 458 korun. Průměrná mzda v Česku koncem loňského roku představovala 31 646 korun, údaje za letošní první čtvrtletí budou známy v červnu.
Analytici: Jednorázový výkyv
Březnový pokles průmyslové výroby je podle analytiků způsoben především kalendářními vlivy. Jde o jednorázový výkyv a průmysl by měl v dalších měsících obnovit růst, uvedli ekonomové. Zároveň ale upozornili, že průmysl již naráží na své výrobní limity, mimo jiné kvůli nedostatku pracovních sil, a růst tak bude slabší.
„Výsledek průmyslu je tentokrát opravdu silně zatížený kalendářními vlivy, a tak nemá smysl z vývoje v jednotlivých oborech dělat zásadní závěry,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Na výsledek nepohlíží pesimisticky ani analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Číslo po očištění stále potvrzuje solidní kondici průmyslu bez známek citelnějšího zpomalení. I meziroční snížení nových zakázek je nutné vzhledem k negativnímu kalendářnímu vlivu brát s nadhledem,“ uvedl.
Růstu průmyslu podle ekonomky Komerční banky Moniky Junicke nepomáhá rekordně nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly, což je největší bariérou růstu. „Dynamika českého průmyslu ve druhém čtvrtletí zpomalí, i nadále však zůstane solidní. Na tento fakt poukazují už dříve předstihové indikátory z výroby z tuzemska i zahraničí,“ uvedla.
„Průmysl u nás i v Německu, stejně jako v některých dalších zemích EU, se stává obětí své vlastní úspěšnosti a síly posledních let. Jede se nadoraz, bez volných kapacit,“ dodal hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Zásadním problémem je i podle něj nedostatek pracovní síly.
„Česká ekonomika i nadále roste a jde o růst solidní, nicméně jsou zde patrné známky zpomalení tempa růstu. Tuzemský průmysl se potýká s nedostatkem potřebné pracovní síly, což je též faktor stojící v cestě dalšímu zrychlování tempa průmyslové výroby a růstu české ekonomiky jako celku,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Jak si v březnu vedlo stavebnictví?
Méně pracovních dnů: stavebnictví v březnu kleslo o 0,7 procenta
