Fámy o škodlivosti růžového barviva jsou stejná hloupost jako zvěsti o injekčních stříkačkách v sedadlech MHD, tvrdí komerční ředitel Zentivy
Sto milionů krabiček léků vyrobí za rok ve svém závodě v Měcholupech společnost Zentiva. V Česku z toho zůstává přibližně třicet procent, i to ale představuje obrat přibližující se čtyřem miliardám korun. Značku firmy, jejíž historie sahá až do roku 1494, zná v Česku 96 lidí ze sta. Posledních pět let patří do farmaceutického koncernu Sanofi, od té doby už také není na pražské burze. Pod značkou Zentivy se teď prodávají všechny generické léky koncernu.
„Obecně je strategií Zentivy mít připravené generikum konkurenčního originálu, aby mohlo vstoupit na trh v okamžiku, kdy vyprší patentová ochrana. I tento vývoj ale trvá pět až sedm let,“ konstatuje komerční ředitel Zentivy Pavel Kvašinský.
* Jak se vede Zentivě po pěti letech pod střechou Sanofi? A jaké měla vlastně loni výsledky?
V Česku jsme loni dosáhli obratu ve výši 2,8 miliardy korun a za volný prodej léků jsme utržili necelou miliardu korun. Zentiva je, jakožto dodavatel generických léčiv, silným lokálním výrobcem. Na celém obratu české pobočky koncernu se podílí pětapadesáti procenty, Sanofidodává zbylých pětačtyřicet procent. Podobná situace je i na Slovensku. Ale globálně generika tvoří zhruba jen dvě procenta tržeb firmy Sanofi. Na rozdíl třeba od vakcín, jejichž podíl dosahuje dvanácti a půl procenta.
* Sanofiposlední dva roky obrat i zisk globálně klesaly. Týkají se tyto poklesy i Zentivy?
Farmaceutický průmysl v posledních letech naráží na to, že se neobjevil žádný převratný lék. Trh se takovým objevem vždy dobře nastartuje. Ale v současnosti je proléčenost evropských pacientů poměrně dobrá. A čeká se na přelomový objev, který již dlouho nepřichází. V historii to bylo zhruba s desetiletou periodicitou. Na všech trzích se také obrovsky tlačí na úspory ve zdravotnictví. Nemáteli nic objevného, obraty spíše klesají nebo stagnují. Sanofiale v poslední době vykazuje poměrně dobrá čísla. Zentiva roste, poté co z Česka expandovala na další velké trhy. Značku Zentiva najdete v každé lékárně v Paříži, rozšířila se po celé Evropě. Všechny své generické léky prodává Sanofipod touto značkou.
* Funguje to tak, že Zentiva začne vyrábět generickou mutaci, jakmile Sanofivyprší patent na originální přípravek?
V ideálním případě by to byla dobrá strategie.
* Vy to tak neděláte?
Ne všechna generika jste schopni vyrábět ve svých výrobních kapacitách. Zentiva je svým portfoliem zaměřena spíš na předpisy praktického lékaře, Sanofidodává především nemocnicím. V současnosti se navíc žádný z léků koncernu neblíží k vypršení patentu. Ale obecně je strategií Zentivy mít připraveno generikum konkurenčního originálu, aby mohlo vstoupit na trh v okamžiku, kdy padne bariéra. V momentě, kdy farmaceutická společnost pouští na trh originální léčivo, jiné firmy již vyvíjejí jeho generické kopie. To také trvá sedm deset let. Znáte sice již konkrétní unikátní léčivou látku, nikoli však přesné složení léku, aby měl stejné účinky.
* Kolik Zentiva investuje ročně do výzkumu a vývoje?
Za rok 2012 se z veřejného zdravotního pojištění zaplatilo za léky Zentivy 4,3 miliardy korun. Naše celkové investice do České republiky, tedy ukazatele jako hrubá přidaná hodnota, odvedené daně, výdaje na vědu a výzkum, dosáhly 5,8 miliardy. Z toho do technologií a nehmotného majetku jsme investovali tři sta milionů korun a na výzkum a vývoj mířilo včetně externích nákladů 853 milionů.
* VZP začala v poslední době sestavovat pozitivní listy, na něž umísťuje léky výrobců, s nimiž se domluvila na nižší ceně. Zhruba dvě třetiny jejího aktuálního seznamu tvoří přípravky Zentivy, což konkurenční dodavatelé považují za nefér. Jak k tomu došlo?
Myslím, že na pozitivním listu již naše léky nedominují. Naší výhodou lokálního výrobce je, že máme široké zastoupení ve všech molekulách, které na trhu jsou. Každou pátou krabičku, která se vydá v lékárně, vyrábí Zentiva. Statistika funguje neúprosně, proto by mě hrozně překvapovalo, kdybychom na pozitivním listu nefigurovali. Pozitivní list je jedním z mála nástrojů, díky němuž může plátce ovlivňovat a směrovat spotřebu a fakticky šetřit.
* Projevilo se nějak na tržbách zařazení vašich léků na pozitivní list?
Pokud je list pro pojišťovnu nástrojem úspor, pro nás znamená, že musíme nabídnout nižší cenu. Proto výsledky hodnotíte z pohledu, jestli se vám sleva vyplatila. Neočekávali jsme ale úplně, že lékaři začnou hojně tyto léky předepisovat. Nyní sledujeme dopady. Přiznám se, že u některých léků efekt téměř nevidím, u jiných ano. Klíčové je, jaký charakter pozitivní list má. Jestliže ho vyhlásíte, aniž byste motivoval nebo jinak tlačil preskriptory k tomu, aby se jím řídili, nemůže mít příliš velký dopad. Na podzim začala VZP motivovat předepisující lékaře, takže snad uvidíme výsledky. Na trhu se nic neděje zlomově. Nárůst či pokles prodejů je takový ledoborec, který se otáčí na pěti kilometrech, což dlouho trvá. A když chybí motivace, je zatáčka o to pomalejší.
* Češi vycházejí z průzkumů jako jedni z nejzdatnějších konzumentů volně prodejných léků. Nebylo by pro vás výhodné, kdyby se jejich spektrum rozšířilo?
To záleží jen na regulátorovi. Ten musí rozhodnout, jestli daná účinná látka je natolik bezpečná, aby si ji pacient mohl aplikovat sám. Aby si neublížil. Ale pacientům mnohem více vyhovuje, když je lék na předpis, protože je částečně hrazen ze zdravotního pojištění. Nemusí ze své kapsy vydat celou cenu. Farmaceutické firmy se tedy spíš snaží o opak.
* Mezi volně prodejnými léky na bolest je silná konkurence. Často je slyšet, že růžová látka, jíž je potažen váš ibalgin, je pro organismus škodlivá. Je to pravda?
Přibližně stejně seriózní je informace, že v hromadné dopravě v Praze jsou v sedadlech injekční stříkačky, takže si cestující nemají sedat. Chcete-li na trh přivést jakýkoli lék, musí být schválen regulátorem. A vy si nemůžete dovolit dát na trh něco, co by uškodilo pacientovi. Takže s tou růžovou barvou je to naprostá hloupost. To by se blamoval i regulátor, kdyby něco takového dovolil. Slovy Cimrmana, jde jen o špinavý konkurenční boj. Koneckonců i v bílé tabletě je barvivo. Sanofia Zentiva věnují poměrně velké úsilí farmakovigilanci (sledování bezpečnosti léčivých přípravků i po jejich uvedení na trh – pozn. red). Máme v terénu relativně hodně medicínských zástupců, kteří kdykoli se setkají s hlášením nežádoucího účinku jakéhokoli našeho produktu, automaticky informaci předávají do registru. Potom se tyto zprávy ověřují i u zdravotníků a hledají kauzální souvislosti s užíváním přípravku. V tomto směru je trh opravdu přísně regulovaný a chráněný.
* Podobně jako barviva je populární téma vakcín, okolo nichž se točí debata, jestli očkovat, či ne a že i ty povinné mohou být pro děti nebezpečné. Jak se to dotýká vašeho byznysu?
V oblasti povinného očkování zase tak velký podíl nemáme. Z těch dobrovolných jsou některé vakcíny atraktivnější, jako třeba proti rakovině děložního čípku. O nich už lidé reálně uvažují. Ale například očkování proti chřipce v Česku není běžné. Přitom, jestli si dobře pamatuji, na chřipku zemře dvakrát více lidí než při dopravních nehodách. Možná v rozhodování hraje roli i ekonomika pacientů, protože když byla loni na podzim kampaň na hrazené vakcíny pro rizikové skupiny, úplně se po nich zaprášilo. Lidé se u nás rozhodují peněženkou, stejně jako při volbách. Když je to levné, nechají si to píchnout, ač tomu třeba příliš nevěří.
* Jak často se setkáváte s padělky svých produktů?
Česká republika není úplně cílovou zemí pro padělky. Důvodem jsou především maximální ceny léčiv, které jsou nastaveny poměrně nízko. Jestli je přípravek v Německu hypoteticky desetkrát dražší než v Česku, je lákavějším cílem pro padělatele Německo.
* Nízká cena léků také motivuje distributory k jejich paralelnímu vývozu do zahraničí. Stalo se vám, že se některý z vašich výrobků ve velkém reexportoval?
Samozřejmě se to stalo. Máme tři frekventovanější léky, na něž se paralelní exportéři soustředí. Ale paralelní obchod je legální věc, která je zaručena evropskou smlouvou o volném pohybu osob, zboží a služeb. Na druhé straně stojí přísná regulace cen, která je v každé evropské zemi úplně jinak konstruovaná. Liší se třeba i mezi Českem a Slovenskem. Z této ambivalence předpisů – přísné regulace a volného obchodu – těží právě paralelní obchod. Pro nás je velikou obtíží, protože máme určitý závazek k českým pacientům. Jestliže se vaším lékem léčí 70 tisíc lidí, máte problém, když najednou někdo půlku objemu vyveze ven.
* Měly by se tedy zpřísnit podmínky, které paralelním exportérům umožňují živnost?
Určitě nejsme nadšení podporovatelé paralelního obchodu, ale zakažte někomu živnost, která je legální. A zvlášť když ji některé okolní země podporují. Třeba v Německu jsou lékárny podporovány, aby měly pět procent obratu právě z paralelního obchodu, protože pro plátce je to výhodnější.
* Třeba exministr zdravotnictví Martin Holcát reexport některých léčiv zakázal…
To je, jako když vám teče do lodi a snažíte se z ní vodu vyhazovat náprstkem. To není koncepční řešení. Česko se snaží jít slovenskou cestou. Jestliže u nás byly loni dva zákazy, na Slovensku jich bylo sedmnáct. Jeden z nich se týkal léku, který máme i v České republice a pod stejným tlakem paralelního obchodu, ale tady se s tím nic nedělalo. Ale i slovenský model obchody zastaví jen na chvíli. Na jednom místě se uhasí, ale o kousek vedle zase vzplanou. Jestliže máme volný obchod, mělo by existovat i něco jako společná evropská léková politika. To se ale nedá zařídit ze dne na den a musejí s ní souhlasit všichni. Jsou jen dvě řešení – buď paralelní obchod úplně zakázat, anebo nechat zcela volně tvořit i cenu.
* Jak hodnotíte český způsob stanovování cen a úhrad?
Těžko ho hodnotit, je to prostě norma. Kdybych měl ambici měnit zákony, půjdu do institucí, které je připravují. To je jako v hokeji – jsou stanoveny mantinely a my v nich bruslíme. Stanovování cen a úhrad léčivých přípravků je u nás velmi složité, máme dvojí cenovou regulaci, dvojí cenovou referenci, dostáváme se tedy na pozici nejnižších cen v EU bez jakéhokoli zohlednění velikosti trhu. To má za následek, že některé nové léčivé přípravky se kvůli nízké ceně u nás na trh neuvádějí a jiné se právě dostávají reexportem za hranice. Předvídatelnost v této oblasti je dost složitá. I nový ministr zdravotnictví má v prioritách, aby byla průhlednější.
* Chystáte na letošek nějaké novinky?
Samozřejmě že chystáme, ale konkrétně vám je prozrazovat nebudu. I loni jsme představili řadu produktů. Například jsme rozšířili formy některých volně prodejných léků. V rámci celé Zentivy jsme uvedli 127 novinek na všechny naše trhy, nejen v České republice. Plány pro letošek jsou přibližně stejné. Nejde vždy o úplné novinky, ale i o rozšíření forem léků. Každý má třeba dvě až tři varianty.
* Loni se hodně diskutovalo o regulaci reklamy a praktik farmaceutických zástupců – jak přesvědčuje lékaře Zentiva, aby předepisovali její výrobky?
Kolem toho je hodně humbuku. Ale nechci to zlehčovat. Tato oblast je také tak regulovaná, že si nějakou nepěknou věc, o níž se občas objeví zmínky, ani nemůžeme dovolit. Jsme vázáni etickým kodexem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Náš vlastní etický kodex je ještě o něco tvrdší. V druhé polovině loňského roku byla Sanofi/Zentiva první farmaceutickou firmou, která měla kompletně hotové písemné certifikace všech lidí, kteří přijdou do kontaktu se zdravotnickými pracovníky. Kdo tento certifikát nezíská, nemůže u nás pracovat. Nesmí do terénu.
* Co certifikace obnáší?
Je to systém školení, jímž musejí naši zaměstnanci projít. Pak skládají dvoustupňovou zkoušku, jejíž součástí je elektronický test se zhruba 150 otázkami. Mimo jiné je zaměřen na to, jakým způsobem se může vystupovat vůči zdravotnickému pracovníkovi. Jsou tam i základy medicíny, aby měli obchodní zástupci potřebné znalosti. Zaštítil ji i bývalý ministr zdravotnictví Holcát. A musím říct, že jsem pyšný, že jsem zkoušku udělal napoprvé. Stejně o moc víc pokusů na opakování není. Náš zástupce má dvě možnosti, jak lékaře informovat. Mluví o medicínských efektech, o pozitivech i o nežádoucích účincích, kontraindikacích a podobně. A také s ním probere cenu a úhrady, což je výhoda generik. Dává mu jen argumenty.
* Může ale působit také na lékárny, které mohou pacientovi prodat jinou variantu léku, než lékař předepsal, se stejnou účinnou látkou.
To je druhá možnost, ale v Česku je málo užívaná. Záleží na typu lékárny. V nemocničních lékárnách obyčejně prodávají léky z vlastního pozitivního listu nemocnice. Pak jsou řetězcové lékárny, kde pracují zaměstnanci, kteří jednají podle rozhodnutí managementu. V Česku je asi 2700 lékáren, kolem osmi set je jich v řetězcích, zhruba dvě stě v nemocnicích. U těch posledních je ale možnost generické záměny také nízká. Zvlášť na malém městě, kde k honoraci patří lékař i lékárník a většinou se znají. Nebudou si dělat nic za zády. Odhad generické substituce se různí – podle některých studií jde až o pětinu, ale podle mě je realita někde v rozmezí tří až pěti procent.
Poslední dobou se neobjevil žádný převratný lék, proto farmaceutický průmysl stagnuje. Přesto uvádíme přes sto novinek ročně.
Pavel Kvašinský (44)
• Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, obor matematika a fyzika.
• Začínal v roce 1996 jako obchodní zástupce ve společnosti Synthelabo Pharmaceuticals.
• S touto společností prošel několika fúzemi, působil v řadě manažerských pozic a od října roku 2011 vede komerční oddělení společnosti SanofiAventis v České republice, pod niž spadá Sanofi, Zentiva, SanofiPasteur a Genzyme.
• Ve volném čase rád cestuje a hraje hokej. Česko není úplně cílovou zemí pro padělky léčiv, jejich maximální ceny jsou totiž nastaveny nízko. Obchodní zástupce může lékaře přesvědčovat jen argumenty, jsme vázáni etickým kodexem. Kdo nezíská certifikát, nesmí do terénu.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová Jakub Křešnička, alfoldi@mf.cz • kresnicka@mf.cz
