Současný stav je neúnosný, říká ministr spravedlnosti
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský tvrdí, že české soudnictví potřebuje radikální ozdravnou kúru. Své názory velmi otevřeně oznámil na čtvrtečním (12. června) mítinku POEM, který byl věnován problematice justice.
Patologie.
„Absolutní procesualistickou posedlost českého soudce,“ označuje ministr za důležitou příčinu zdlouhavosti soudního řízení. Povahovým rysem našich soudců, vzniklým patrně už za Rakouska-Uherska, je zaměřit co nejvíce pozornosti na to, jak se věci zbavit, předat ji někomu jinému. „Když se to nepodaří, soudce neusiluje o rozhodnutí, ale procesualisticky péruje účastníky řízení, aby nemusel rozhodnout,“ tvrdí Rychetský. Dodává, že na odvolacích soudech nabývá procesualismus patologických rysů.
„Odvolací soudci se vlastního rozhodnutí štítí, vracejí případy bez vyslovení vlastního názoru. Téměř polovina rozsudků v Česku je rušena a vracena v odvolacím řízení, přičemž ze 70 procent je to z procesních důvodů. V Německu rozporují odvolací soudy jen dvě procenta rozsudků,“ říká ministr. Považuje za nutné kasační princip odvolacích soudů omezit, možná i zrušit. Je třeba, aby se věnovaly meritu věci a rozhodovaly o něm.
Zákonný soudce.
Pavel Rychetský upozorňuje, že princip zákonného soudce nabyl absolustické podoby. Je to reakce na praxi z dob reálného socialismu, kdy státní orgány zadávaly případy vybraným soudcům, kteří pak usilovali o to, aby byl případ vyřešen v souladu s přáním státní moci. Uplatňování principu zákonného soudce však má groteskní rysy. Žaloby se rozdělují podle abecedy: Hamáček řeší „há“ až „ká“, Hamáčková „el“ až „pé“ a tak dále. Přičemž každý začínající advokát ví, že „správného“ soudce lze dostat tak, že po domluvě zažaluje člověka s příjmením začínajícím správným písmenem. Poté žalobu stáhne, ale případ už soudci zůstane. Podobně lze docílit, aby se případ nesoudil v Chomutově, ale třeba v Praze. Řešení vidí Pavel Rychetský v takzvaném systému krbové římsy. Spisy leží římse krbu. Předseda soudu část z nich vybere a říká: „To si vezmeš, Franto, ty, protože to umíš dělat.“
Soudcovská nezávislost.
Ano, soudce nesmí být ovlivňován účastníky řízení ani státní mocí. Ale lze to interpretovat jako „neprůstřelné právo“ soudit jak chci, ptá se řečnicky Pavel Rychetský. Je názoru, že je třeba eliminovat soudce, který flagrantně chybuje, porušuje ústavu. V současné době ale neexistuje zákonný prostředek, jak to udělat. Kárné řízení neplní svou úlohu, soudci v kárných senátech rozhodují nepochopitelně shovívavě, na základě profesní solidarity. Pavel Rychetský navrhuje, aby v kárných senátech seděli i zástupci advokátské či notářské komory, státní zástupci, lidé z právnických fakult.
Osobní profil soudce.
Ministr zdůrazňuje, že je správné, že na soudy směřují mladí, jazykově vybavení, nadupaní a nadšení mladí lidé. Zároveň ale připomíná anglosaský systém, kdy adept na soudce musí prokázat, že deset patnáct let vykonával jinou právnickou práci a osvědčil se. Není také dobré jmenovat soudce rovnou na doživotí. Rychetský argumentuje německým modelem „létajících soudců“. Jsou to adepti na soudcovské doživotí, přijatí na zkušební dobu pěti let. Během ní často „létají“ od soudu k soudu. Německo toho využilo při aplikaci západních právních norem ve východní části země. Rychetský tvrdí, že by to v Česku vedle vyzkoušení soudcovských předpokladů mladých právníků pomohlo řešit i nedostatek soudců v severních Čechách. Chomutovský soud je pověstný tím, že se u něj případy vlečnou neúměrně dlouho, ale nikdo tam nechce jít pracovat.
Pošta.
Způsob doručování soudních písemností Českou poštou se neosvědčil. Pavel Rychetský tvrdí, že ministerstvo spravedlnosti platí státní poště tři miliardy korun s nevalným výsledkem. „Budu o tom jednat s ministrem Mlynářem, a pokud se nedohodneme, jsem pro to, aby si ministerstvo spravedlnosti doručovalo písemnosti vlastními silami,“ říká Rychetský. Zálibně se zmínil o britském systému, v němž je zásilka považována za doručenou vhozením do schránky na udané adrese.
Odměňování.
Ministr označuje za špatné, že český soudce má do smrti absolutní jistotu vysokého a pravidelně zvyšovaného platu, „ať dělá, nebo nedělá“. „To je třeba podrobit analýze a přinejmenším kariérním postupem - když už ne platem - oceňovat ty, kteří dělají svou práci kvalitně,“ říká. Existují dva způsoby motivace: pozitivní (jsi dobrý, budeš odměněn) a negativní (jsi špatný, budeš postižen). „Ani jeden dnes není v soudnictví aplikovatelný. Okamžitě uslyšíte výhrady, že jde o útok na nezávislost soudců,“ dodal ministr.
Rychetský uvedl, že průměrný plat českého soudce je 69 tisíc korun plus nezdaněný příplatek na nákup odborné literatury. Předseda největšího krajského soudu v republice se před časem rozhodl soudcům pomoci. Poslal jim nabídku odborných časopisů: ať si zaškrtnou, který potřebují a budou ho dostávat až na stůl. „Z šesti set soudců se přihlásili tři,“ řekl Pavel Rychetský.
Reformu soudnictví považuje za nutnou ve všech evropských zemích, ale bude muset být razantnější a výraznější. Musí začít brzy, ale potrvá dlouho a bude kontroverzní. Ministr ale připouští, že ji třeba sám nebude uskutečňovat. Je to pro mě čest, prohlásil o návrhu prezidenta republiky, aby se stal ústavním soudcem. „Kdyby se ale stalo, že budu předávat ministerskou funkci někomu jinému, bude mojí podmínkou, že to bude člověk, který se s mými názory ztotožní,“ slibuje Pavel Rychetský.
