Ministr Koníček zastavil nadějný projekt, který měl propojit sociální a zdravotní služby. Pokračovat se má už jen na Vysočině
Sotva se stihl rozběhnout, musel zprudka zastavit. Ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček nyní nečekaně zastavil projekt Kvalitní a dostupná sociální a zdravotní péče, který se rozběhl teprve letos v červnu. Podle informací týdeníku Euro ministr projekt stopnul, aniž by vysvětlil, co ho k tomu vede, a přestože jej o jeho potřebnosti přesvědčovala řada zapojených autorit.
Jak zní oficiální stanovisko MPSV, „projekt byl ukončen po domluvě ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví z toho důvodu, že ne všechny výstupy projektu byly považovány za přínosné v budoucnosti“. Ministr Koníček ještě vzkázal, že „nastavení projektu neodpovídalo představám zadavatele“. Jeho slova potvrdil i ministr zdravotnictví Martin Holcát. „Jak jsme byli ujištěni ministerstvem práce a sociálních věcí, zbývající prostředky budou využity na pilotní projekt, který se bude mimo jiné týkat dostupnosti zdravotních a sociálních služeb z pohledu jejich uživatelů,“ doplňuje mluvčí resortu Viktorie Plívová. Ambicí celého programu za 50 milionů korun, jež měly být hrazeny z Evropského sociálního fondu, bylo porovnat oba systémy, zjistit potřebu konkrétních služeb, vytvořit katalog výkonů v sociální oblasti navázaný na jejich financování a definovat nárok klienta. Dodavatelem projektu byla společnost Grant Thornton Advisory. Jenže nyní se částka nevyčerpá.
MPSV předpokládá, že se podaří financovat alespoň dosavadní výstupy, které byly vytvořeny k datu předčasného ukončení projektu a které považuje z pohledu schválené projektové žádosti za splněné. „Jedná se přibližně o částku 12 milionů korun,“ upřesnil mluvčí resortu Petr Sulek.
Důvody neobjasněny Přestože se o nutnosti propojit zdravotní a sociální služby hovoří už nejméně deset let, princip se veškeré logice navzdory nedařilo doposud zavést do praxe. Až uvedený projekt na něm začal pracovat. Memorandum o spolupráci při optimalizaci sítě zdravotních a sociálních služeb podepsali ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí v dubnu 2011. Ke konsenzu nad navrhovaným řešením měla přispět ve stejné době zřízená společná expertní skupina.
Postupně se k projektu vedle obou resortů přihlásila i řada dalších institucí a organizací, například kraje, zdravotní pojišťovny, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Národní rada zdravotně postižených či Psychiatrická a Česká gerontologická a geriatrická společnost. Přes širokou podporu je ale veškerá dosavadní práce od nynějška zastavena. „My projekt považujeme za velmi důležitý.
A v podstatě nikdo nevysvětlil, proč byl takto v celku zastaven,“ podivuje se radní pro sociální oblast Vysočiny Petr Krčál. Nicméně alespoň v jeho kraji se pokračování projektu zajistit podařilo.
Již loni byla zahájena první etapa projektu, vznikla například Analýza systému zdravotních a sociálních služeb. „Detailně se zabývala oběma systémy z hlediska dostupnosti, financování a plánování dostupné sítě. Rozklíčovala faktory, které vedou často k nesystémovým opatřením na straně MPSV a MZd, kdy neexistuje vzájemná provázanost a koordinace v plánování dostupné sítě včetně financování z veřejných zdrojů,“ vysvětluje poradkyně ministra práce a sociálních věcí Monika Válková.
Neznámé potřeby klienta V obou systémech se totiž vyskytují podobné prvky, například v terénních službách jsou to pečovatelské služby pro klienty sociálních služeb, proti nimž stojí domácí zdravotní péče poskytovaná pacientům.
Podobně v lůžkové oblasti vedle sebe stojí služby léčeben dlouhodobě nemocných a domovů pro seniory. Liší se nejen způsobem financování, ale také nároky na klientovu peněženku. A v mnoha oblastech řada služeb chybí zcela. Přitom se zapomíná, že jeden konkrétní klient často potřebuje kombinovanou péči zdravotní i sociální. Oba systémy ale mezi sebou nedokážou komunikovat, a to nejen na té nejvyšší, ale ani na provozní úrovni. A co hůř, minimálně v sociální oblasti není nikomu jasné, jakou skladbu služeb obyvatelstvo vlastně potřebuje. I když to zní paradoxně, při plánování se vychází z potřeb těch, kteří služby provozují. Potvrdila se také vysoká řevnivost mezi jednotlivými poskytovateli.
„Analýza možných dopadů vyšší provázanosti zdravotní a sociální péče prokázala nejen podobné prvky, ale popsala i změny, které se musejí stát u poskytovatelů, plátců a samotných klientů včetně alokace veřejných zdrojů do obou systémů tak, aby se jimi neplýtvalo do služeb, které mají často podobný charakter,“ popisuje dosavadní poznatky Válková.
Dalším výstupem byla studie, jež se podrobně zabývala možností pojištění dlouhodobé péče v souvislosti s demografickými změnami a stárnutím populace. To bude vyžadovat, aby se nastavil jednotný systém zdravotně-sociální péče včetně plánování společné sítě služeb.
Vysočina snad pojede dál Výstupy analýz měly být ověřeny na několika konkrétních regionálních či tematických pilotních projektech. Ty se týkaly například koordinované rehabilitace, psychiatrické péče či terénní a ambulantní péče. Nyní však zůstávají dosavadní poznatky v šuplíku.
Největší pilot by se měl uskutečnit v Kraji Vysočina. Ten se naštěstí podařilo uhájit. „Pan ministr považuje propojení zdravotních a sociálních služeb za velmi účelné, a proto zadal využít zbývající finanční prostředky v rámci pilotního ověření v některém z krajů, který bude aktivně spolupracovat a řešit společné otázky budoucího nastavení zdravotních a sociálních služeb, jejich dostupnost z hlediska potřeb občanů. Na základě výstupů z pilotního projektu se mohou definovat i záměry pro ostatní kraje, které budou chtít spolupracovat v propojování zdravotních a sociálních služeb,“ uvedl mluvčí MPSV Petr Sulek.
Jenže nejdřív se musí urazit obvyklé kolečko: připravit nový projektový záměr, vyhlásit novou výzvu, vysoutěžit dodavatele, což znamená nejméně několikaměsíční prodlení. „Další část za zhruba 15 milionů korun už bude puštěna jen pro Vysočinu. Musejí se dokončit analýzy pro zpracování zdravotně pojistného plánu pro kraj. Zúročí se přitom práce, která byla dosud na Vysočině udělána. Pak bychom měli vědět, jaké služby tady máme, jaké bychom měli mít, které z nich lze dělat společně, jaké by měly mít standardy a jak je financovat,“ vysvětluje radní Krčál.
Pokud se to podaří, mohl by se vysočinský pilot postupně rozšířit i do dalších regionů a připravit podklady pro nutné změny legislativy. „K projektu se hlásí čím dál více krajů. Myslím, že by se měl časem otevřít, aby běžel více plošně,“ doufá Krčál. Pokud se ovšem opět nezmění představy zadavatele, tedy nového vedení resortu práce a sociálních věcí. l
Přestože se o nutnosti propojit zdravotní a sociální služby hovoří už nejméně deset let, princip se veškeré logice navzdory nedařilo doposud zavést do praxe. Kvalitní a dostupná sociální a zdravotní péče Cíle projektu • Definovat rozhraní zdravotní a sociální péče a odstranit bariéry mezi zdravotním a sociálním systémem • Zvýšit propustnost sítě dle sociálních a zdravotních potřeb klienta v dané životní situaci • Sjednotit plánování sociálních a zdravotních služeb – optimalizace kapacit, efektivní plánování sítě • Sjednotit pravidla financování a spoluúčasti klientů a pacientů • Zajistit spravedlivou dostupnost služeb terénních, ambulantních i pobytových Praktické dopady • Zpřesnění rozhraní mezi sociální a zdravotní péčí • Lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních a zdravotních služeb • Srozumitelnost, transparentnost a přehlednost pro klienty • Vstřícnost a celkové zaměření systému na klienta a jeho potřeby • Kvalitní podklady pro investiční a provozní financování zdravotních a sociálních služeb • Poklady pro spravedlivější rozdělování dotací v závislosti na potřebách občanů Zdroj: projekt Optimalizace sítě zdravotních a sociálních služeb
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz
