Církevní restituce Církve jsou zase o kus blíž miliardám, které jim přiznal zákon o majetkovém vyrovnání.
Zatímco naturální restituce se mohly rozběhnout hned s účinností zákona, tedy od začátku letošního roku, pro výplatu finančních náhrad bylo potřeba uzavřít zmíněné smlouvy. V listinách, které v pátek podepsalo šestnáct církví a premiér Petr Nečas, se stát zavázal k pravidelným tranším po dobu třiceti let. Celkem pošle 59 miliard korun (bez započítání inflace, část bude zřejmě v dluhopisech), z toho nejvíce, 47 miliard, dostane římskokatolická církev.
Pro církve znamenají smlouvy větší jistotu.
Zůstaly by platné i tehdy, pokud se Ústavní soud přikloní k argumentům ve stížnosti ČSSD a zákon o majetkovém vyrovnání zruší. „V případě úplného zrušení zákona Ústavním soudem by musel být přijat nový restituční zákon, který by se s existencí smluv vypořádal,“ říká odborník na majetkové vyrovnání Jakub Kříž, tajemník katedry soukromého práva CEVRO Institutu.
Smlouvy jsou navíc pro církve výhodné. Na rozdíl od standardních kontraktů uzavřených podle občanského zákoníku totiž vylučují možnost výpovědi nebo odstoupení jedné ze smluvních stran.
Opozice Nečasovi vytýká, že s podpisem smluv spěchal právě kvůli obavě ze zákroku ústavních soudců. Sociální demokraté proto dodatečně požádali Ústavní soud, aby platnost smluv pozastavil předběžným opatřením. „Vůbec to není narychlo. Tento termín byl dlouhodobě plánován,“ bránil se premiér. Svou roli v rychlém podpisu smluv nejspíš sehrál i předpoklad, že v plénu soudu letos posílí „proticírkevní“ skupina. Nový prezident a odpůrce schváleného modelu restitucí Miloš Zeman bude s levicovým Senátem vybírat několik nových ústavních soudců.
V politickém humbuku kolem podpisu smluv se však zapomnělo ještě na jiné problematické body. Třeba na to, že Česko stále nemá ratifikovanou základní smlouvu se Svatým stolcem. Kardinál Dominik Duka podepisoval smlouvu za římskokatolickou církev jako předseda jejího statutárního orgánu, České biskupské konference. Jenže zřizovatelem biskupské konference je Apoštolský stolec, subjekt mezinárodního práva, uznávaný i Českou republikou. Otázkou také zůstává, jak závazně chápou Dukův podpis všechny katolické řády a další organizace, které nespadají pod jednotlivá biskupství.
Konkordát s Vatikánem by právě takové skuliny pokryl.
