Rychle přechází

Sborník Centra pro ekonomiku a politiku

Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) se samo charakterizuje jako „subjekt nezávislý na politických stranách“, ale je to hodně podmíněná nezávislost. Například tím, že členem tříčlenné správní rady je Václav Klaus, nebo tím, že výkonným ředitelem je Jiří Weigl, Klausovi blízký člověk. Každý ví, že CEP a ODS jedno jsou. A jestliže CEP nyní svou publikační činnost už podruhé zaměřilo na rovnou daň pro zaměstnance, podnikatele i firmy, je to kvůli tomu, že na tomto relativně mladém modelu amerických ekonomů Rabushka a Halla postavila ODS pro letošní volební kampaň svůj koncept daňové reformy. Zmíněné okolnosti ovšem nesnižují význam myšlenky ani publikace. Kniha, opatřena předmluvou Václava Klause, je rozdělena do tří částí. První, dala by se nazvat odbornou, tvoří texty korespondující s vystoupeními autorů na semináři CEP „Přínosy a úskalí rovné daně očima ekonomických analytiků“. Jde o Pavla Kohouta z PPF, Petra Macha z CEP, Ladislava Minčiče z ministerstva financí (s výslovným upozorněním, že „prezentuje osobní názor, který nemusí být vždy totožný s oficiální pozicí ministerstva“), Ondřeje Schneidera z Patria Finance a Vladimíra Tomšíka z Newton Holdingu. Úmyslně říkáme, že jde o texty „korespondující s vystoupeními“, nikoliv o záznam vystoupení. To se projevuje v jisté rozměrové neproporcionalitě příspěvků. Zatímco u Macha, Minčiče a Schneidera i u kratšího příspěvku Kohoutova je zřejmé, že byly připraveny pro tisk a možná i autory redigovány, u Tomšíkova textu, ač obsahově neméně zajímavého, se editor sborníku Marek Loužek spokojil pouze s konceptem vypracovaným formou poznámek a určeným k vystoupení „spatra“. Tuto nerovnováhu je třeba redakčnímu zpracování publikace vytknout. Významnou „polehčující okolností“ je ale snaha o co největší aktuálnost. Druhá část publikace, již editor nazval „Doplňkové texty“, je výběr dvanácti článků publikovaných na téma rovná daň v únoru a březnu v českých novinách a časopisech. Jedná se o publicistická vystoupení určená pro širší veřejnost a jejich autory jsou dílem politici (Václav Klaus, poslanec ODS Martin Kocourek a bývalý ministr dopravy za ODS Martin Říman), dílem ekonomové (Martin Loužek, Karel Machala, David Marek z Patria Finance, Jiří Weigl) a dílem novináři (Vladimír Čechlovský z Práva, Miloš Čermák z Reflexu, Michal Fialka z Hospodářských novin).
Žádná názorová řež se ve sborníku, a to platí pro obě textové části (třetí část je tabulková a obsahuje výskyt rovné daně, respektive jejích elementů podle výzkumu Alexis de Tocqueville Institutu), nekoná. Centru pro ekonomiku a politiku však slouží ke cti, že do publikace nezařadil jen příspěvky dokazující užitečnost zavedení rovné daně, ale i příspěvky poukazující na její nedostatky a rizika. Pokud má publikace plnit předvolební agitační úlohu ve prospěch ODS, jako že určitě má, u té přemýšlející části veřejnosti to její přesvědčivosti určitě neubralo. Spíše naopak. Ostatně kladné ohlasy přece jen výrazně převažují. Nebylo by ale spravedlivé připisovat sborníku vysloveně partikulární zájmy. Daňová soustava je složitá a bohužel nezbytná věc, její reforma je složitá i nezbytná jakbysmet. Mezi čtenáři týdeníku EURO nepochybně existuje početná skupina těch, kteří se chtějí o těchto otázkách dozvědět něco nového, anebo si své poznatky konfrontovat s názory ostatních. Těm lze sborník Rovná daň. Diskuse a polemiky, vřele doporučit. A to nejen proto, že je tenký, takže se rychle přečte a je tištěn dostatečně velkým typem písma, takže se dá číst kdekoliv. Ještě kdyby tak chuť měnit daně k lepšímu, která politiky obvykle rychle přejde, vydržela tentokrát i po volbách. Ale to už není věc čtenářů, CEP ani výlučně ODS.

Rovná daň. Diskuse a polemiky. Sborník č. 17/2002. CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku. Praha 2002. 88 stran.