INSOLVENČNÍ ZÁKON Ještě před volbami schválil parlament nový insolvenční zákon. Dlužníkům i věřitelům přinese řadu pozitivních změn. Na novinky si však musíme počkat až do 1. července 2007, kdy zákon vstoupí v účinnost. Problémy kolem konkurzního řízení trápí řadu tuzemských podnikatelů.
INSOLVENČNÍ ZÁKON Ještě před volbami schválil parlament nový insolvenční zákon. Dlužníkům i věřitelům přinese řadu pozitivních změn. Na novinky si však musíme počkat až do 1. července 2007, kdy zákon vstoupí v účinnost. Problémy kolem konkurzního řízení trápí řadu tuzemských podnikatelů. Konkurzy se totiž táhnou neúměrně dlouho a věřitelé nemohou jejich průběh příliš ovlivňovat. Většinu potíží má vyřešit nový insolvenční zákon, který zákonodárci stihli schválit ještě před volbami (viz Profit č. 7/2006). Zatímco dosavadní zákon často vede k likvidaci firem, jednou z priorit nové právní úpravy bude zachování dlužníkova podnikání. Nový zákon, který nahradí starou a neflexibilní úpravu, však vstoupí v účinnost až od 1. července 2007. Nejdříve totiž musí vzniknout prováděcí předpis, upravující nově zřízený takzvaný insolvenční rejstřík. HLAVNÍ NOVINKA: REORGANIZACE Dosud se úpadek řešil nejčastěji konkurzem, který vedl k rozprodeji majetku dlužníka a likvidaci jeho firmy. Nový zákon zavádí takzvanou reorganizaci. Ta - na rozdíl od běžného konkurzu - umožňuje zachování provozu podniku. Má při ní docházet k postupnému uspokojování pohledávek přesně podle stanoveného plánu, což umožní postižené firmě i nadále fungovat. Reorganizační plán se stává jakýmsi ekonomickým plánem firmy a musí být předem schválený věřiteli i soudcem. Ani reorganizace však není spásným řešením pro všechny. Řešit krizi tímto způsobem si totiž budou moci dovolit jen velké firmy. Kritériem je obrat nebo počet zaměstnanců: Reorganizaci mohou podstoupit firmy, jejichž obrat v předchozím účetním období nebyl nižší než sto milionů korun. Mohou ji využít také podnikatelé, kteří zaměstnávají více než sto zaměstnanců. Postačí přitom splnění pouze jedné z uvedených podmínek. „Reorganizace je skutečně plánovaná pouze pro větší podnikatele. Jak ukazuje praxe z ciziny, jedná se o zdlouhavý a finančně velice nákladný proces. Proto se tedy uplatní jen u těch podnikatelů, u nichž bude hodnota běžícího podniku větší než hodnota podniku, který se rozprodá po kusech,“ vysvětluje Martin Dančišin z advokátní kanceláře Glatzová&Co. JDE O ZACHOVÁNÍ PODNIKÁNÍ
Právě reorganizace bývá označována za nejpodstatnější novinku nového zákona a za jeden z jeho hlavních přínosů. Podle advokáta Dančišina však lze předpokládat, že tato možnost nebude v praxi příliš často používána.
Hospodářská komora České republiky možnost reorganizace vítá. Za znevýhodnění menších firem ji nepovažuje. „Důvodem tohoto omezení je jednoduše fakt, že menší firmy se nevyplatí reorganizovat. Pro menší subjekty je potom výhodnější nalézt kupce, který firmu koupí jako celek. Reorganizace je účinná u větších společností, kde existuje reálná šance, že se vložené prostředky vrátí,“ říká Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory. Zákonodárci však mysleli i na menší firmy. Zavedli totiž jednodušší, takzvanou předpřipravenou reorganizaci. „V takovém případě se ale předpokládá iniciativa samotných dlužníků. Tento způsob bude možné využít jen předtím, než nastane úpadek. Dlužník se dohodne se všemi svými věřiteli, jak bude postupně uspokojovat jejich pohledávky. Současně s touto dohodou pak podá návrh na zahájení insolvenčního řízení. Soud je pak povinen tuto dohodu respektovat,“ říká Dančišin. I menší firmy tak dostanou šanci udržet se nad vodou.
ŘÍZENÍ MÁ BÝT RYCHLEJŠÍ
Prioritou zákona je urychlení celého procesu. K tomu má přispět i další novinka: Přihlášené pohledávky věřitelů bude moci popírat jen insolvenční správce a nikoli ostatní věřitelé.
„Předkladatelé zákona si od této změny slibují, že ubude dlouhých sporů o pravost popřených pohledávek. Podle našeho názoru však není vhodné ponechávat rozhodnutí o tom, kterou pohledávku popřít, jen na správci. Navíc snížení počtu soudních sporů o pravost přihlášených pohledávek neznamená samo o sobě zkrácení celkové lhůty úpadkového řízení,“ domnívá se Marie Janšová z advokátní kanceláře Glatzová&Co.
Zákon také neomezil možnost správců zapsat jako majetek dlužníka v podstatě cokoli. Podle advokátky lze tedy očekávat množství soudních sporů, v nichž se budou domáhat svých práv majitelé věcí sepsaných správcem do majetkové (konkurzní) podstaty.
„Zákon se snaží snížit počet sporů vedených v souvislosti s konkurzem, ale na druhou stranu nedělá nic pro zkrácení jednotlivých incidenčních sporů. Proto lze říci, že se sice pravděpodobně sníží počet incidenčních sporů, ale nezkrátí se jejich průměrná délka,“ dodává Martin Dančišin.
K rychlejšímu řízení mají přispět i lhůty, které nový zákon zavádí. Soudci a insolvenční správci tak dostanou jasný termín k provedení určitých úkonů. Tato zrychlení se ale budou týkat zejména úvodní části insolvenčního řízení a zřejmě nebudou mít vliv na zkrácení doby, ve které se věřitel dočká uspokojení svých pohledávek z výtěžku konkurzu.
Advokátka Janšová navíc považuje nově stanovené lhůty za velmi krátké. Již teď se prý hovoří o tom, že je soudy nebudou schopny dodržovat, a odborníci prý proto uvažují o jejich prodloužení.
PROTI DLUŽNÍKŮM POMŮŽE INTERNET
Podle nového zákona je řízení zahájeno okamžikem, kdy příslušnému soudu dojde insolvenční návrh. Soud zveřejní doručení návrhu během dvou hodin v nově zřízeném takzvaném insolvenčním rejstříku. Pravidla jeho fungování ale musí být teprve upravena prováděcím předpisem ministerstva spravedlnosti. Také proto bude zákon účinný až od 1. 7. 2007.
„Zahájení insolvenčního řízení má významné právní účinky i ve vztahu k věřitelům. Nelze například žalovat úpadce u soudu,“ připomíná Janšová. Předpokládá se, že rejstřík bude veřejně on-line přístupný. Podnikatelé by si tedy měli zvyknout, že před uzavřením důležitého obchodu je potřeba nahlédnout do insolvenčního rejstříku a ujistit se, že proti jejich obchodnímu partnerovi není zahájeno řízení.
Okamžik zahájení řízení je důležitý i z jiného důvodu: Od chvíle, kdy bylo zveřejněno oznámení o zahájení insolvenčního řízení, mohou se všechny nároky vůči úpadci uplatnit pouze v jeho rámci. Zároveň je od tohoto okamžiku omezeno i právo úpadce disponovat se svým majetkem.
VĚŘITELÉ MAJÍ NAVRCH
Mezi hlavní cíle zákona patří posílení ochrany práv věřitelů. I proto budou chráněna práva věřitelů nabytá před zahájením insolvenčního řízení v takzvané dobré víře.
Podle názoru oslovených advokátů jde o významný posun od stávající právní úpravy. Dosavadní zákon totiž nebere ohled na skutečnost, že věřitel nemá šanci dozvědět se, zda není na obchodního partnera podán návrh na prohlášení konkurzu. Některé právní úkony tedy dosavadní zákon považuje za automaticky neplatné - bez ohledu na to, zda druhá strana jednala v dobré víře, nebo ne.
„Insolvenčnímu správci však zůstává možnost domáhat se u soudu neúčinnosti právních úkonů, které zkrátily možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodnily některého věřitele na úkor jiných věřitelů. Takové právo může správce uplatnit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku,“ vysvětluje Janšová.
Posílení práv věřitelů přináší i další novinka: Možno
st odvolat bez udání důvodu insolvenčního správce a jmenovat jiného. Nové jsou také formuláře potřebné k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení.
DLUŽNÍK MŮŽE ŽÁDAT O OCHRANU
Jaká práva a povinnosti stanovil nový zákon dlužníkům? Zákonodárce se víceméně držel původní úpravy, takže podnikatel v úpadku má stále povinnost podat návrh na zahájení úpadkového řízení. „Při jeho nesplnění hrozí dlužníkovi nejen povinnost nahradit dlužníkům vzniklou škodu, ale také trestněprávní odpovědnost podnikatele či osob oprávněných za něj jednat,“ říká Janšová. Zůstává také povinnost součinnosti s insolvenčním správcem.
Nový zákon předpokládá aktivní přístup věřitelů i dlužníků k průběhu úpadkového řízení. „Rozhodnutí o úpadku již nebude znamenat automatické a úplné ukončení práv dlužníka nakládat se svým majetkem. Jednotlivá práva dlužníků k jejich majetku jsou vymezena v závislosti na způsobu řešení úpadku,“ vysvětluje Dančišin. Podle jeho názoru bude tedy nový zákon vyhovovat spíše těm dlužníkům a věřitelům, kteří jsou ochotni dohodnout se a spolupracovat.
Výraznou novinkou je právo dlužníka požadovat takzvané moratorium. Jeho podstatou je poskytnutí období klidu, ve kterém bude dlužník chráněn před požadavky věřitelů. O poskytnutí ochranné lhůty však může dlužník požádat pouze v krátké lhůtě po podání insolvenčního návrhu. Podmínkou je také souhlas většiny věřitelů a následně i přivolení soudu. Doba ochrany může trvat jen tři měsíce.
„Po dobu trvání této lhůty není například možné, aby věřitelé ukončili dlouhodobé smlouvy o dodávkách energií či materiálů. To však pouze za předpokladu, že je dlužník schopen plnit své běžné závazky vyplývající z těchto smluv,“ říká Dančišin.
SANKCE ZA NADHODNOCENÍ POHLEDÁVKY |
Další novinka má znepříjemnit švindlování s výší pohledávky. Od července 2007 totiž začne platit následující pravidlo: Pokud věřitel přihlásí pohledávku a uvede její výši, nesmí být její skutečná výše nižší než padesát procent původně uvedené částky. Sankcí za případné nadhodnocení pohledávky je ztráta nároku na její uspokojení (v insolvenčním řízení). Navíc bude věřitel povinen uhradit rozdíl mezi skutečnou výší své pohledávky a jím původně uvedenou částkou.
„Aby se podnikatel této sankci vyhnul, postačí, když do doby vyřešení svého incidenčního sporu nebude vykonávat žádná práva spojená s přihlášenou pohledávkou. Přihlásit pohledávku tedy může v domnělé výši, nesmí ale do právní moci rozsudku v incidenčním sporu týkajícím se jeho pohledávky vykonávat žádná práva konkurzního věřitele, zejména nesmí hlasovat na schůzi věřitelů,“ vysvětluje Janšová.
Ke spolehlivému prokázání existence pohledávky (například na zaplacení ceny za dodané zboží nebo provedení objednaných prací) nestačí jen předložit nezaplacenou fakturu. Věřitel musí prokázat, že mezi ním a dlužníkem existovala smlouva a že podle ní bylo skutečně plněno, tedy například že došlo k dodání zboží. To se prokazuje třeba dodacími listy či předávacími protokoly. „Obecně platí, že prokazovat lze prakticky čímkoli. Je věcí soudu, jak předložené důkazy vyhodnotí a které straně sporu dá, na základě předložených důkazů, za pravdu,“ říká advokátka.
ZMĚNA K LEPŠÍMU, ALE PŘÍLIŠ KOMPLIKOVANÁ
Insolvenční zákon sice přináší řadu výrazných a pozitivních změn, podle advokátů ale trpí podobnými nedostatky jako většina českých zákonů. „Oproti dosavadnímu zákonu o konkurzu a vyrovnání je velmi rozsáhlým a nesystematickým právním předpisem. Orientace v něm je složitá, a to nejen pro laickou veřejnost,“ tvrdí Janšová. Podle ní je možné očekávat, že zákon projde novelizací ještě před červencem 2007, tedy před plánovaným nabytím účinnosti. „Hospodářská komora novou úpravu přivítala. Považujeme ji za významný krok, který učiní konkurzní řízení pružnějším. Přetrhává pevnou vazbu mezi soudcem a správcem konkurzní podstaty a dává více pravomocí věřitelům, tedy v podstatě vlastníkům krachujících společností,“ dodává šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. CO PŘINÁŠÍ INSOLVENČNÍ ZÁKON**
- Zákon uvádí tři možnosti řešení úpadku: konkurz, reorganizaci a oddlužení (takzvaný osobní bankrot).
- Řízení je zahájeno okamžikem, kdy příslušnému soudu dojde návrh. Soud zveřejní doručení návrhu během dvou hodin v nově zřízeném takzvaném insolvenčním rejstříku.
- Přihlášené pohledávky věřitelů bude moci popírat jen insolvenční správce, nikoli ostatní věřitelé.
- Soudci a insolvenční správci mají zákonem stanovené lhůty k provedení určitých úkonů.
- Pro práva věřitelů, nabytá „v dobré víře“ před zahájením insolvenčního řízení, má platit zvýšená ochrana.
- Věřitelé budou mít možnost odvolat insolvenčního správce bez udání důvodu a jmenovat jiného.
- Za nadhodnocení pohledávky hrozí
věřitelům vysoké sankce.
- Dlužník může požadovat takzvané moratorium. Jedná se o právo na poskytnutí období klidu, ve kterém bude chráněn před požadavky věřitelů. * Věřitelé mohou provádět zápočet svých pohledávek proti pohledávkám dlužníka, a to i po zahájení insolvenčního řízení.
- Novinkou jsou také formuláře potřebné k přihlášení pohledávek.
Pramen: zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)