RYCHLÝ PRACHY, NEBO SILNÝ ČEZ?

Poradenská firma Deloitte & Touche navrhuje nový postup privatizace

Privatizační rozhodnutí o prodeji prvních státních podílů v distribučních firmách (Pražská energetika a Pražská plynárenská) se neuskuteční dříve než v březnu roku 2000. Vyplývá to z rozhodnutí vlády, která minulé pondělí přerušil a projednávání harmonogramu privatizace energetik, společností ČEZ a Transgas.

Lze říci, že ve vládě, které k této otázce byl předložen návrh ministerstva financí a protinávrh ministerstva průmyslu a obchodu, znovu zvítězil ministr Miroslav Grégr nad Pavlem Mertlíkem. Ovšem zároveň se spekuluje o tom, že do bře zna 2000 premiér Miloš Zeman najde odvahu a Grégra, svého oblíbeného ministra, odvolá a resort povede osoba, která podpoří privatizaci a bude myšlenkově kompatibilní s Mertlíkem.

Přesto je nepochopitelné, proč vláda nerozhodla o prodeji svých podílů ve zmíněných dvou pražských firmách, když ani v jedné z nich nemůže získat ztracenou majoritu zpět.

Neschopnost vlády, která více než půl roku oddaluje řešení tohoto problému, žene vodu na mlýn náměstku pražského primátora, reprezentu Koukalovy frakce v ODS Petru Švecovi, který podle svých slov už 16. prosince předloží zastupitelstvu ke schválení návrh na vytvoření tří energetických holdingů (EURO 39/1999). Znamená to, že vzniknou akciové společnosti, kam své podíly v pražských distribučních firmách vloží zahraniční investoři a město Praha, které by v nich mělo majoritu 51 procent akcií. V případě elektřiny by vznikl holding, který by držel 50,32 procenta akcií Pražské energetiky, kde město Praha vlastní 33,83 procenta akcií a drážď anská firma GESO 16,49 procenta akcií. Podle náměstka Švece by takový holding vystupoval na valných hromadách Pražské energetiky jako jeden akcionář s jasnou strategií, kterou by spolu vytvářeli město a německý investor.

Jak vyplývá z materiálu Grégrova resortu, který má týdeník EURO k dispozici, tento vývoj ministerstvo průmyslu a obchodu „nepovažuje za žádoucí .

Podle Grégrova náměstka Zdeňka Vorlíčka, který je členem představenstva společnosti ČEZ, se ministerstvo snaží dosáhnout vzájemně přijatelné dohody, jak Praze vyjít vstříc za výhodnější postavení státu (znovuzískání majority) v Pražské energetice a v Pražské plynárenské. Podle Vorlíčka je stát ochoten výměnou za le pší pozici ve společnostech městu pomoci podílením se na plynofikaci škol, sociálních ústavů a podobně. Možná že tyto návrhy podpoří levicoví zastupitelé (ČSSD a komunisté) a Švecův návrh nakonec odmítnou.

Nicméně Švec v rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že v této otázce „z ministerstva průmyslu a obchodu oficiálně nikdy na radnici nepřišel konkrétní návrh . „Jediné, co existuje, je dopis od ředitele Transgasu Tomáše Tichého primátoru Janu K aslovi, kde jej žádá, aby město tomuto státnímu podniku prodalo 0,83 procenta akcií Pražské plynárenské, což by znamenalo získání majority pro stát, dodal Švec.

Znovu Deloitte & Touche.

Zcela nový postup při privatizaci v energetickém odvětví mají do konce února Grégr a Mertlík předložit společně. Dá se předpokládat, že stejně jako v případě privatizace plynárenského sektoru vláda nakonec bude sou hlasit s postupem, který pro elektro-energetiku navrhuje nadnárodní poradenská firma Deloitte & Touche (D&T). S jejím scénářem na privatizaci plynárenských distribučních společností a Transgasu (EURO 27/1999) prakticky souhlasil Mertlík i Grégr.

Z důvěrného materiálu D & T z 18. října, který byl vypracován na objednávku společnosti ČEZ a který má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že vláda bude muset rozhodnout, které cíle při privatizaci upřednostní. Zda bude chtít prosperující a konkurenceschopný elektroenergetický sektor, který by zajišťoval spolehlivé a kvalitní dodávky elektřiny za co nejnižší cenu, nebo dosáhnout maximálního výnosu z privatizace za co nejkratší dobu.

Nakonec trendy po masivních fúzích a akvizicích (například spojení firem Veba a Viag zahrnující Bayernwerk a PreusenElektra) ukazují, že velikost české elektroenergetiky nedává naději, že by se v budoucnu stala jedním z dominantních hráčů v Evropě. Proto Deloitte & Touche předpokládá spojení podniku ČEZ s vhodným silnějším partnerem. „Toto spojení by mělo nastat za co nejvýhodnějš ích podmínek pro ČR pod režií její vlády, nikoliv samovolným a neřízeným procesem privatizace, uvádí materiál Deloitte & Touche.

„Prosperující elektroenergetika splňující požadavky EU, jejíž jednotlivé součásti budou dlouhodobě schopné konkurence v evropském prostoru a která dlouhodobě, spolehlivě a kvalitně pokryje poptávku po elektřině v ČR za co nejnižší cenu, takto zformulovala cíle privatizace tohoto sektoru firma Deloitte & Touche, avšak dodává, že „požadavek ry chlého výnosu do rozpočtu Fondu národního majetku (FNM) v roce 2000 může být v rozporu s tímto cílem.

Poradenská firma navrhuje „smysluplnou konsolidaci podílů ČEZ a distribučních společností v držení FNM a jejich následnou rychlou privatizaci . Konsolidací se podle D&T také zhodnotí majetkové podíly minoritních akcionářů ČEZ včetně podíl ů stávajících zahraničních investorů.

D&T popisuje pět možných variant privatizace s tím, že se s privatizací společnosti ČEZ ve všech případech počítá až po uvedení Temelína do provozu.

Fragmentace.

Okamžitý prodej podílů FNM v distribučních společnostech podle kritéria nejvyšší nabídky a po uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu oddělená privatizace podniku ČEZ. V době privatizace v jeho majetku zůstanou akc ie přenosové soustavy (ČEPS).

Tato varianta sice slibuje okamžitý výnos, ale ponechává konsolidaci na budoucích vlastnících a je riziková zejména proto, že v přechodném období dojde ke ztrátě reálné možnosti uplatňovat vliv státu jako tvůrce energetické politiky a gar anta závazků z ní vyplývajících.

Úplná konsolidace s investorem.

Akcie přenosové soustavy zůstávají v majetku ČEZ. Investor navýší základní jmění společnosti ČEZ, a ta z takto získaných peněz kupuje podíly fondu v distribučních společnostech (minimálně ve čtyřec h). Investor navýší tak, aby byla zachována majorita FNM ve společnosti ČEZ.

Tato varianta podle Deloitte & Touche nevyhovuje, protože nepočítá s vyčleněním přenosové soustavy z ČEZ. I když Směrnice EU o vnitřním trhu požaduje pouze účetní a manažerské oddělení, je právní a vlastnické osamostatnění přenosové soustavy pro dosažení důvěryhodnosti velmi žádoucí. Majetkové oddělení přenosové soustavy je nutno provést tak, aby nedošlo k okamžitému splacení poskytnutých úvěrů a k oslabení pozice podniku ČEZ.

Úplná konsolidace s půjčkou.

Přenosová soustava zůstane v majetku společnosti ČEZ, ta získává úvěr na nákup podílu fondu maximálně ve čtyřech distribučních společnostech elektřiny.

Deloitte & Touche tuto variantu nedoporučuje z důvodů, které jsou uvedeny pro variantu předchozí. I přes časové rozložení těchto plateb (2000 až 2002) by došlo ke zhoršení finanční pozice společnosti ČEZ.

Částečná konsolidace s FNM.

Fond prostřednictvím nově založené akciové společnosti, do které vloží své podíly v minimálně čtyřech distribučkách, prodává tyto podíly podniku ČEZ, který na druhé straně prodává této nové akciové společnosti akcie přenosové soustavy (jde o výměnu akcií). Dále dochází ke zvýšení základního jmění ČEZ formou nepeněžitého vkladu ze stran y nové akciové společnosti založené FNM. Tento vklad je tvořen akciemi zbylých distribuček.

Tato varianta podle Deloitte & Touche sice minimalizuje rizika, ale absolutně nesplňuje požadavek rychlého výnosu z privatizace. Nicméně poradenská firma tuto variantu doporučuje.

Částečná konsolidace s investorem.

Platí postup, který je popsán ve scénáři „Částečná konsolidace s FNM , avšak k následnému navýšení základního jmění ČEZ nedojde prostřednictvím Fondu národního majetku, ale emisí akcií, kterou provede nov ý investor. Z takto získaných peněz ČEZ kupuje od nové akciové společnosti založené fondem akcie zbylých distribučních firem.

Tento scénář podle Deloitte & Touche řeší osamostatnění přenosové soustavy, přináší středně rychlý výnos, avšak rizikem je snížení podílu fondu ve společnosti ČEZ před zprovozněním prvého bloku Temelína v důsledku navýšení jmění investorem.

Deloitte & Touche ve své studii tvrdí, že poslední dvě varianty, uvažující s vyčleněním přenosové soustavy z podniku ČEZ formou převodu akcií na novou akciovou společnost založenou fondem, umožňují provést transparentní privatizaci přenosové s oustavy. Termín takto provedené privatizace není závislý na zprovoznění Temelína. O nákup akcií nové společnosti (potažmo tedy přenosové soustavy) lze podle Deloitte & Touche očekávat enormní zájem zejména portfoliových investorů.