Předseda Makarius odstoupil z funkce, nástupce zatím není vybrán
Ikona českého hornictví profesor Roman Makarius se po jedenácti letech v čele Českého báňského úřadu (ČBÚ) rozhodl abdikovat na funkci. Makarius (70) to oznámil premiérovi Mirkovi Topolánkovi začátkem března. Výběr nového šéfa úřadu Topolánek zřejmě bude konzultovat i s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem. Makarius z funkce (a současně do důchodu) odchází ke konci března.
„Jsem přesvědčen, že svému nástupci předám státní báňskou správu jako konsolidovaný resort, který svoji činnost vždy vykonával jako odborný orgán v plném respektování právního řádu naší republiky a politiky vlády,“ napsal Makarius v abdikačním dopise. „Jsem připraven i po odchodu z funkce dát státním orgánům k dispozici své zkušenosti z více než padesátiletého působení v hornictví,“ uvedl. Podle informací týdeníku EURO jeho odborné znalosti zřejmě využijí některé velké uhelné společnosti.
Makarius od roku 1961 do 1977 pracoval v provozních funkcích v hornických organizacích. Poté až dosud jako pracovník Státní báňské správy České republiky. Předsedou ČBÚ ho jmenoval v březnu 1997 tehdejší premiér Václav Klaus.
Významným přínosem Makaria pro české hornictví je skutečnost, že báňská správa v uplynulých 20 letech přispěla ke stabilizaci celého sektoru, zejména v oblasti bezpečnosti práce a vývoje smrtelné úrazovosti. Jako uznávaný odborník na horní právo stál u zrodu nové báňské legislativy po roce 1989 a následně její harmonizace v kontextu legislativy Evropské unie. Je autorem knih o báňském záchranářství a více než pěti publikací z oboru horního práva a desítek článků a přednášek zaměřených nejen na horní právo, ale i na bezpečnost v dolech, bezpečnostní předpisy a báňské záchranářství.
V roce 1986 se stal členem Vědecké rady děkana Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě a od roku 1997 je členem Vědecké rady rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. V roce 2000 byl jmenován profesorem.
Makarius je dlouhá léta považován za ústřední postavu renesance tradic hornického stavu. Navrhl a do života uvedl vyznamenání pro báňské záchranáře „Záslužný záchranářský kříž“ a ocenění za zásluhy o české hornictví „Medaile Jiřího Agricoly“. Z jeho iniciativy byla založena pro hornické podniky cena za bezpečnost v hornictví „Zlatý Permon“.
Je rytířem Maltézského řádu, nositel Velkodůstojnického kříže pro Merito Melitensis, nositel všech českých hornických řádů a vyznamenání.
Málokdo ví, ale životní vášní Makaria je hudba. V šedesátých letech absolvoval Státní konzervatoř hudby a ukončil ji absolutoriem v oboru dirigování. V roce 1961 se ujal jako sbormistr a umělecký vedoucí Hornického pěveckého sboru Kladno. Ten dnes reprezentuje 50členné umělecké těleso, které dlouhodobě spolupracuje i se sólisty Národního divadla v Praze.
