Moudrý profesor ekonomie dokončil své vrcholné dílo krátce před smrtí
Jen 58 let. Tolik času měl profesor Milan Sojka, aby zanechal otisk na tomto světě. Povedlo se mu to vrchovatě. Jako pedagog Univerzity Karlovy, Mendelovy univerzity a dříve i Vysoké školy ekonomické vychoval tisíce studentů. Po roce 1989 se zasloužil o zavedení výuky moderní ekonomie v ČR. Napsal řadu textů – jak odborných, tak popularizačních – neboť měl nebývalý přehled i dar slova. Jeho pečeť též nesou četné překlady zásadních ekonomických textů i moderní česká terminologie. Podílel se na formování vysokého školství v oboru ekonomie jako jedna z klíčových osobností akreditační komise ministerstva školství i na vybudování Grantové agentury ČR.
Odborník, dříč i obětavý člověk
Ještě počátkem března promluvil před nabitou aulou k finanční krizi a jejím dopadům. Těžká nemoc ho však 17. května přemohla. „Profesor Sojka byl oceňován jako školitel doktorandů, náročný, ale laskavý oponent doktorských a habilitačních prací, člen komisí profesorských řízení, jako obětavý kolega a konzultant, čestný a všemi respektovaný odborník,“ uvedl v nekrologu Luboš Komárek, prezident České společnosti ekonomické, jež Sojkovi loni udělila Výroční cenu za zásluhy. Známý národohospodář se během života angažoval v činnosti Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a působil v mnoha volených i čestných funkcích. Byl respektovaným členem Evropské společnosti pro dějiny ekonomického myšlení, jeho milovaného oboru. Co jste na kolegovi nejvíce oceňoval? „Široký rozhled, nesmírnou pracovitost, ochotu a schopnost naslouchat jiným a přemýšlet o tom, co říkají. Svou nejvýznamnější práci o dějinách ekonomických teorií dokončil profesor Sojka několik dní před svým odchodem. Jsem přesvědčen, že zanechá výraznou stopu v české ekonomické komunitě,“ sdělil týdeníku EURO profesor František Turnovec z Fakulty sociálních věd UK.
Malované obrázky versus realita
Ve vzpomínkách studentů patřil Sojka k nejoblíbenějším profesorům FSV UK. „Byl to největší znalec dějin ekonomických teorií u nás, a přesto jeden z nejpokornějších a nejlidštějších kantorů,“ řekl ve smutečním projevu jeden z jeho žáků, hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Ten pod jeho vedením připravoval doktorskou práci a zastupoval ho při mnoha přednáškách. „Od první přednášky jsme mu viseli na rtech. Byl jedním z mála, kdo dokázal ekonomii podat jako vědu krásnou, širokou a otevřenou. Místo nabubřelé imperiální nauky představoval Sojka ekonomii v její nejistotě. Někdy z toho šel mráz po zádech. Vzpomínám, jak nám jednou na tabuli nakreslil populární matematický model, pak poodstoupil a řekl: To jsou takové obrázky, malujte si je, pokud vás to baví, ale s realitou nemají moc společného,“ řekl o něm Sedláček.
Sojkův projev byl tichý, až plachý a pro člověka bez dostatečného ekonomického základu i náročný na pozornost. Nesoustředil se jen na ekonomii, ale považoval za nutné zabíhat k obecným společenským jevům. Jako jeden z mála ryzích teoretiků hlásal, že ekonomie nepřestala být vědou o společnosti. Pochopení mechanismů, s jejichž pomocí společnost funguje, je přinejmenším stejně důležité jako grafy a poučky. Rád se vydával za hranice čiré vědy. Proto si například ve spolupráci s týdeníkem EURO „zahrál“ na Karla Marxe a pomohl připravit fiktivní rozhovor s tímto klasikem. Odborným, leč srozumitelným způsobem pomohl osvětlit základy jeho teorií (EURO 9/2009). Inklinoval však k jiným autorům. „V ekonomii je mnoho teorií. Sojka hrdě reprezentoval postkeynesiánský směr i v době, kdy byl u nás Keynes nepopulární, a mnozí z nás se na té vlně jako mladí studenti též vezli. Teď je Keynes nejskloňovanějším jménem v zahraničním i domácím tisku,“ řekl Sedláček. A uzavřel: „Milan Sojka předběhl dobu.“
CV (křížek):
Prof. Ing. Milan Sojka, CSc.
(23. března 1951 až 17. května 2009)
1974 – inženýr politické ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE
1982 – titul kandidáta věd v oboru dějiny ekonomických teorií
1987 – docent, 1996 – profesor ekonomie
