Problémy se splácením už mají i příslušníci střední třídy. Zlepšení je v nedohlednu
Domácnostem klesají reálné příjmy, jsou opatrné v utrácení, a přesto jejich zadlužení v průměru roste. Zahraniční vlastníci firem nereinvestují a odvádějí zisky do dividend. Vládní „prorůstová“ opatření ve formě zvyšování daní a omezování státních investic také nepřispívají k oživení spotřeby.
Hospodářství je tak uzavřeno do pozvolna klesající spirály.
Zadlužování domácností roste Přestože se ekonomice příliš nedaří, podle údajů ČNB ze září 2012 se počet poskytnutých půjček obyvatelstvu meziročně zvýšil v průměru o 3,6 procenta, přičemž u půjček na bydlení to byl nárůst přes 5,8 procenta. Mírně poklesly pouze spotřebitelské úvěry. Celkové zadlužení domácností u bank tak vzrostlo na 1,22 bilionu korun. Z toho tvořily úvěry na bydlení 815 miliard, spotřební úvěry přes 265 miliard a v kategorii ostatní úvěry to bylo 143 miliard korun. Podle těchto čísel se tedy zdá, že se lidem vede dobře, že nakupují a že oživení ekonomiky je na dohled.
S dluhy ovšem roste objem nesplácených půjček. Na konci září 2012 nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,2 procenta úvěrů v hodnotě 58,5 miliardy korun, ze kterých téměř polovinu tvořily úvěry na bydlení. Dlouhodobě tedy nebylo spláceno zhruba 20 tisíc hypotečních úvěrů. Jistě to není nijak alarmující číslo, oproti například Španělsku, kde od roku 2008 skončilo v exekuci na 350 tisíc domů a bytů lidí, kteří nebyli schopni splácet půjčky, které si na bydlení vzali.
Nesplácení úvěrů na bydlení se u nás projevilo prodlením dvou až tří let od začátku finanční krize. Je to dáno tím, že hypotéky si většinou brali lépe situovaní lidé, kteří se všemožně snažili oddálit moment, kdy bude ohrožena jejich „střecha nad hlavou“.
To jasně vyplývá z aktuální statistiky společnosti M. B. A. Finance (člen M. B. A. Empire).
V roce 2011 došlo k meziročnímu nárůstu nesplácení úvěrů na bydlení o 445 procent a v letošním roce o dalších 216 procent případů. Celkově vzrůstá také průměrná výše nesplácených dluhů, které má M. B. A. Finance ve správě. V roce 2011 činila průměrná výše pohledávek, 9160 korun a za deset měsíců letošního roku vzrostla tato částka na 11 350 korun. Stoupající množství lidí, kteří skutečně nemají peníze, je vidět i na počtu dlužníků, kteří jsou v insolvenci.
V roce 2011 bylo v insolvenci v průměru jen 1,5 procenta dlužníků. Zatímco na začátku listopadu tohoto roku to bylo již 3,4 procenta případů soudem schválených úpadků fyzických osob.
Již nesplácejí lidé ze střední třídy Do problémů se splácením závazků se ve větší míře dostávají i domácnosti, které patří svými příjmy do střední třídy. Přestalo platit, že typickým dlužníkem je člověk s nižším vzděláním, tedy i příjmem, který zpravidla žije v lokalitě s vyšší mírou nezaměstnanosti. Podle našich statistik se zejména u spotřebitelských půjček a hypoték zvyšuje podíl dlužníků, kteří se v důsledku navyšování životních nákladů dostávají do dluhové pasti, přestože mají stálé příjmy a řadí se do střední třídy.
Přitom zadlužení domácností v České republice dosahuje přibližně jen čtvrtiny HDP, zatímco v eurozóně je to v průměru polovina HDP a s výjimkou Německa se dlouhodobě zvyšuje. K tomu je ale potřeba dodat, že domácnosti v západní Evropě mají úměrně větší bohatství a úspory. Podle těchto čísel proto nemůžeme tvrdit, že jsme na tom lépe než v Evropě. Kupní síla české domácnosti je na úrovni 60 procent průměru EU a podle ministerstva práce a sociálních věcí na oficiálně deklarovaný průměrný plat nedosáhne něco přes polovinu zaměstnanců. To jsou důvody, proč neklesá počet pohledávek, ačkoli si lidé půjčují méně spotřebitelských úvěrů a v utrácení jsou zdrženliví.
A bude hůř Podle analytiků ČNB se ekonomická situace v nejbližších letech nezlepší. Přispívá k tomu nestabilní domácí prostředí a nejistota dalšího vývoje ekonomik EU. V letošním roce dojde k poklesu HDP zhruba o jedno procento a v roce 2013 se předpokládá růst jen přibližně o půl procenta.
Příjmy obyvatel sice podle prognóz porostou o 2,4 procenta, ale ty spolehlivě odečte inflace. Takže nemůžeme počítat se zvýšenou poptávkou domácností. Vedle růstu cen vezme lidem chuť utrácet i poměrně výrazné zvýšení daní.
Vzhledem k očekávanému slabšímu vývoji ekonomiky nemůžeme počítat s tím, že podniky budou nabírat nové zaměstnance, takže k téměř půl milionu lidí bez práce přibudou další.
Musíme se tedy připravit na to, že počet domácností neschopných splácet své závazky, se bude i v příštím roce zvyšovat.
O autorovi| Kamil Kavka • marketingový ředitel M. B. A. Finance, s. r. o.