V Polsku se v průběhu posledních let postavily za evropské peníze kilometry nových dálnic. Některé stavební firmy však na přístup tamních úřadů doplatily
Česko není zdaleka jedinou zemí ve střední a východní Evropě, kterou paralyzují problémy s výstavbou dopravních projektů. Polsko má již dnes kilometry nových silnic a dálnic a není pochyb o tom, že jízda po novém asfaltu je příjemnější, bezpečnější a také rychlejší. V roce 2011 byl například dokončen jeden z klíčových úseků, díky němu lze absolvovat cestu z polské Poznaně do Berlína za pouhé tři hodiny.
Nicméně vzhledem ke skutečnostem, jak se některé infrastrukturní stavby realizovaly a jaké nesnáze a nedorozumění je doprovázely, nelze v žádném případě mluvit o úspěchu. Řada stavebních společností, a to jak polských, tak zahraničních, na těchto stavbách nedopadla dobře. Nejhůře dopadla firma Alpine Holding GmbH (rakouská pobočka španělské skupiny FCC), jež se stala největší společností v rámci Rakouska, která od konce druhé světové války zkrachovala.
„Projekt, který měl být zlatým dolem pro Evropu, se změnil na jatka polských a evropských firem,“ uvedl v dopise adresovaném vedení polské státní agentury pro správu silnic (GDDKiA) Jarosław Duszewski, bývalý člen vrcholného managementu firmy Alpine. Potíže se týkaly kontraktů uzavřených po roce 2008, kdy byl do čela GDDKiA jmenován bývalý státní auditor Lech Witecki.
Jeho úřad postupoval podle jednoduchého scénáře. Vyhlásil tendr, který obvykle vyhrála nejnižší nabídka, a pak striktně trval na dodržení smlouvy. Ovšem ve dvou klíčových aspektech se polský systém lišil od kontraktů uzavíraných ve zbytku zemí EU. Polská agentura předem nesdělovala všechny potřebné detaily projektu a na dotazy firem reagovala prohlášením: Je to vaše věc, zda budete riskovat a přihlásíte se do tendru. A když firma narazila v průběhu stavebních prací na nečekané problémy, jakými byly například nálezy bomb z druhé světové války, případně nějaké konstrukční chyby, což stavbu pochopitelně prodražovalo, agentura jakékoli navýšení výdajů razantně odmítala. Postup úředníků obhajoval i samotný premiér Donald Tusk. Striktní dodržování smluv schvaloval a uvedl, že se Polsko nepodvolí zahraničnímu tlaku.
Hřbitov stavbařů Jan Biliszczuk, polský inženýr, který pracoval pro firmu Alpine na jednom z projektů jako konzultant, přirovnal jednání o ceně mezi stavebními firmami a polskou státní agenturou GDDKiA k ruské ruletě.
Witecki se dnes hájí tím, že postupoval podle polského práva a že jeho agentura prokázala flexibilitu, když v řadě případů modifikace schválila. Jak však dodal, stalo se tak pouze u projektů, které to zasluhovaly. V nedávném rozhovoru se však nezapomněl pochlubit, že pro Polsko zařídil „tisíce kilometrů velice kvalitních dálnic, a navíc za velmi dobrou cenu pro daňové poplatníky“.
Nicméně nedokončený most v Mszaně nedaleko hranic s Českou republikou je jedním z negativních dopadů tvrdého přístupu agentury GDDKiA. Tendr na jeho stavbu společně s úsekem dálnice A1 vyhrála v roce 2007 firma Alpine Bau spadající pod rakouskou společnost Alpine Holding. I když někteří odborníci upozorňovali, že je návrh mostu příliš ambiciózní, úředníci na jeho realizaci trvali. Při stavbě se později vyskytly technické problémy, které polská strana svalovala na společnost Alpine Bau a odmítala, že by mohlo jít o důsledek špatného technického řešení mostu. Koncem roku 2011 dostal most obrysy, nicméně počátkem roku 2012 se na jeho jedné vybetonované části objevily trhliny. Stavba byla pozastavena. Polská agentura pro správu silnic alternativní návrhy na jeho opravu zamítla a tahanice o jeho cenu se rozjely naplno. Ministerstvo dopravy argumentovalo, že firmě Alpine Bau může platit pouze v souladu s kontraktem, podle něhož jsou platby možné jen po dokončení prací.
V červnu 2012 si GDDKiA dokonce vybrala kauci v hodnotě více než 13 milionů eur, které Alpine Bau uložila v bance jako pojistku pro případ, že nesplní podmínky kontraktu.
Následně v únoru loňského roku zaslala bance dopis, že chce požádat o výplatu další kauce rovněž v hodnotě přibližně 13 milionů eur. Po několika dnech se obrátila na banku písemně znovu s žádostí o odklad výplaty kauce, což zopakovala ještě šestkrát, než si nakonec loni v květnu hotovost definitivně vyžádala.
Podle Duszewského, bývalého vysokého představitele Alpine Bau, šlo o taktiku, jak držet firmu pod stálým finančním tlakem.
„Bylo to, jako když vám drží pistoli u hlavy,“ popsal tehdejší situaci bývalý šéf společnosti Duszewski.
Firma Alpine Bau staveniště definitivně opustila loni v květnu. V červnu byl vybrán nový kontraktor, který by měl most dokončit v první polovině letošního roku.
Když stavební firma narazila v průběhu stavebních prací na nečekané problémy, jakými byly například nálezy bomb z druhé světové války, případně nějaké konstrukční chyby, což stavbu pochopitelně prodražovalo, stát razantně odmítl jakékoli navýšení výdajů.
O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz
