Společnost Czech Coal přijde těžba za územními limity na 22 miliard korun
Jen co se vláda jakžtakž vypořádala se státní podporou fotovoltaických elektráren, už má další energetický problém. Prolomení, či zachování současných limitů na těžbu hnědého uhlí. Ve hře je především přístup ke stovkám milionů tun hnědého uhlí v Lomu Československé armády (ČSA). Ten patří energetické skupině Czech Coal (CC). Společnosti, ve které dle informací týdeníku EURO vlastní 51 procent akcií finančník Pavel Tykač. Za zrušení územních limitů bojují majitelé i teplárny. Ty tvrdí, že bez prolomení limitů již za několik let nebudeme mít čím topit. „I proto zástupci obou skupin v posledních měsících zintenzivnili jednání se členy Nečasovy vlády a dalšími vlivnými osobami,“ konstatoval zdroj obeznámený se situací.
**Pětapadesátiletá návratnost**
Jak rozhodnutí vládních úředníků o limitech dopadne, zatím není zřejmé. Jisté však je, že v případě jejich prolomení bude muset společnost Czech Coal začít shánět spoustu peněz. Rozšíření těžby za současné limity totiž není levné. „Skupina Czech Coal je připravená do projektu zpřístupnění zásob hnědého uhlí investovat 22 miliard korun. V tomto objemu jsou zahrnuté i finanční prostředky pro takzvané vypořádání střetů zájmů ve vztahu ke všem dotčeným subjektům včetně obyvatel Horního Jiřetína a Černic,“ uvedla mluvčí skupiny Czech Coal Liběna Novotná. Současně konstatovala, že její společnost očekává dlouhodobou návratnost prostředků investovaných do rozšíření těžby – minimálně do roku 2065.
Společnost však neuvedla, na které činnosti spojené s pokračováním těžby za územními limity připadne nejvyšší podíl investic. Dle informací týdeníku EURO půjdou zhruba dvě třetiny nákladů na budování náhradních komunikací, přemístění vodních toků a dalších úprav v terénu. Zbytek na přesídlení územních sídel v místě dalšího směru těžby a na „odškodnění obyvatel“ – především Černic a Horního Jiřetína. V této souvislosti se dokonce CC odvolává na to, že 75 procent obyvatel lokalit ohrožených těžbou je ochotných jednat o případném přestěhování a kompenzacích. Je však nutné dodat, že společnost vychází z průzkumu uskutečněného v roce 2006.
Zmínit je třeba i to, že CC již na svých internetových stránkách zveřejnila, za kolik je ochotná vykupovat domy a pozemky na území ohroženém těžbou hnědého uhlí. Jen pro příklad, na odškodnění za prodej nemovitosti jsou připravené dvě varianty. V té první, zjednodušeně řečeno, vymění majitelé svůj dům za budovu postavenou hnědouhelnou společností. Například následovně. Odhadce určí cenu nemovitosti na 1,6 milionu korun. Tu společnost v rámci nabídky znásobí 0,4krát, připočte k tomu jednorázovou prémii milion korun a na každou osobu z přestěhované domácnosti dalších 150 tisíc korun plus 40 tisíc jako příspěvek na vybavení domu. V tomto případě získá osoba nový dům v celkové hodnotě 3,43 milionu korun. To aspoň tvrdí společnost Czech Coal. Pokud se osoba rozhodne dům jen prodat, dostane v hotovosti na ruku takřka čtyři miliony korun. Musí si však sama sehnat pozemek a nový dům vybudovat.
Největší v EU
Zřejmě největším „lákadlem“ je Lom ČSA, který patří do již zmíněného uskupení firem okolo společnosti Czech Coal. A také nejproblematičtějším, co se týče prolomení limitů. Další těžbě totiž brání již zmíněné osady Černice a Horní Jiřetín. Za oběma obcemi však leží největší zásoby hnědého uhlí – víc než tři čtvrtě miliardy tun. To řadí Lom ČSA mezi největší ložisko kvalitní energetické suroviny v členských zemích Evropské unie. Pokud však chce CC takové zásoby uhlí vytěžit, musí tlačit na urychlené prolomení limitů. „Při jakémkoli dalším oddálení termínu přechodu těžby do druhé etapy lze předpokládat, že 773 milionu tun hnědouhelných zásob vně územních limitů bude definitivně ztraceno,“ uvádí ve své nejnovější studii společnost Invicta Bohemica. Ta svůj zmíněný závěr opírá o dva hlavní argumenty. Současný Lom ČSA musí být dle horního zákona po skončení těžby rekultivován. V tomto případě jde o rekultivaci hydrickou, tedy zaplavením vodou. Následně by mělo vzniknout jezero o rozloze 701 hektarů, které pojme 236 milionů metrů krychlových vody. V takovém případě by v těžbě za limity mohli pokračovat jen potápěči.
Pokud se o prolomení limitů nerozhodne v nejbližší době, bude v roce 2015 odstaveno poslední technologické zařízení pro těžbu skrývky. „Současně se změní provozní svah (místo, kde se těží) na strmější závěrný. Jeho opětovné postupné odtěžení na nový provozní svah s plošinami pro nasazení velkostrojové techniky je odhadováno minimálně na deset let,“ uvádí se v dokumentu vypracovaném společností Invicta Bohemica. Má to však jeden problém. Po stejnou dobu by lom negeneroval zisk z prodeje uhlí, a proto by jeho majitel musel provoz financovat pravděpodobně z bankovních úvěrů. Přesné odhady neexistují, Invicta Bohemica však hovoří o desítkách miliard korun.
**Koncepce neplatí**
Společnost Invicta Bohemica navíc ve své studii upozorňuje, že aktuálnímu dění v hnědouhelném odvětví neodpovídá ani platná Státní energetická koncepce (SEK). Dosud totiž platí dokument přijatý Špidlovou sociálnědemokratickou vládou v roce 2004. „Při současné úrovni těžby, zhruba 49 milionů tun ročně, budou vyuhleny vytěžitelné zásoby hnědého uhlí uvnitř limitů mnohem dřív, než se předpokládalo,“ tvrdí se v dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici. Současně se v něm upozorňuje, že není zachován soulad těžby se SEK z roku 2004 a vše směřuje k dramatickému poklesu těžby po roce 2025. Z toho vyplývá jediné. Pokud máte doma centrální vytápění, otočte regulačním ventilem doleva, pusťte topení naplno a užívejte si. Za několik let už možná nebudete mít příležitost. A pokud ji budete mít, pak pravděpodobně za mnohem vyšší cenu. To není proklamace uhlařských zájmů, ale jen konstatování reality.
„V roce 2025 bude zbývat jen zlomek v limitech vytěžitelných zásob na několik let. Ty však budou využívat téměř výhradně vlastníci dolů pro vlastní výrobu elektřiny a tepla. Teplárenství bude až na výjimky prakticky bez hnědouhelného paliva. Mnoha teplárnám končí kontrakty na hnědé uhlí již mezi lety 2009 až 2015. Většině ostatních převážně do roku 2020 bez reálné možnosti uzavření nových,“ tvrdí společnost Invicta Bohemica. Reálně proto hrozí, že za několik let bude bez dodávek tepla až milion domácností.
Ještě před několika měsíci teplárny se společností Czech Coal bojovaly. Stěžovaly si především na přehnané cenové požadavky firmy na nové dodávky hnědého uhlí. A v otázce prolomení územních limitů se pod heslem „společný nepřítel spojuje“ semkly. O tom svědčí i studie firmy Invictia Bohemica, kterou si dle informací týdeníku EURO nechala vypracovat společnost Czech Coal. Hlavním argumentem pro prolomení současných územních limitů je totiž špatná situace v teplárenství.
**Bez náhrady**
Pokud nebudou prolomeny územní limity na těžbu uhlí, je otázkou, čím teplárny tuto surovinu nahradí. Tedy pokud se jejich majitelé nerozhodnou své provozovny raději zavřít. Tato možnost však není příliš pravděpodobná. Společnost Invicta Bohemica zmiňuje hned několik náhradních variant. Ani jedna však není optimální. První je přechod z hnědého uhlí na zemní plyn. V mnoha případech je však v okolí teplárny plynovod, jehož kapacita přenos natolik vysokého množství požadované suroviny neumožňuje. „Až na výjimky se objevuje další totožný a zásadní problém. Pro nový zdroj se spotřebou stovek milionů metrů krychlových zemního plynu není v tuto chvíli jistota přidělení rezervovaných kapacit od provozovatelů distribučních soustav,“ tvrdí Invicta Bohemica ve své studii. Není ani jasné, zda by se teplárenským firmám natolik vysoké množství suroviny podařilo sehnat. A je tu ještě jeden problém, v tuto chvíli patrně nejzásadnější.
Přestavba teplárenských uhelných technologií na plynárenskou přijde na několik miliard korun – například na pořízení kotle s turbínou či další zařízení. Pokud by se však tyto náklady rozpočítaly do cen tepla pro odběratele, bylo by v porovnání s dalšími energiemi nekonkurenceschopné. Dle předběžných odhadů by jeden gigajoule vyrobeného tepla přišel zhruba na 1100 až 1200 korun, což je v porovnání s dnešními průměrnými cenami zhruba trojnásobek. Aby toho nebylo málo, je tu další problém. „Dodávka a výstavba plynových parních kotlů o značné velikosti je v letech 2012 až 2013 nereálná z důvodů dodavatelských lhůt v současnosti dostupných technologií,“ tvrdí Invicta Bohemica. Většina dodavatelských firem totiž zcela vytěžuje své výrobní kontrakty na východě.
**Biomasa nepomůže**
Podobně dopadne i biomasa. Tuto možnost hned z počátku vyřazuje skutečnost, že na trhu neexistují natolik velká technologická zařízení, která by teplárny pro svůj provoz potřebovaly. Je to však především úplně jedno. Čistě teoreticky se totiž výměna spalování biomasy za hnědé uhlí z Mostecka týká několika desítek tepláren. Pokud by se k takové přestavbě rozhodly všechny, spotřebovaly by ročně celkem 18 milionů tun biomasy. To je zhruba jedenáctinásobek toho, co jsou lesy v České republice schopné vyprodukovat. „Na základě posouzení lesnatosti ostatních regionů, velikosti bezlesých území i zastoupení průmyslových aglomerací byla maximálně možná reálná produkce využitelné dřevní štěpky vyhodnocena na úroveň 1,5 až 1,6 milionu tun ročně včetně příhraničních území sousedních států,“ konstatovala ve studii Invicta Bohemica. Současně uvedla, že analyzovala 30 tepláren, které jsou ohrožené reálným nedostatkem hnědého uhlí. A žádná z nich si nebyla schopná zajistit víc než patnáct procent své případné spotřeby biomasy ze svozové vzdálenosti do 80 kilometrů. Proti biomase jsou i další argumenty.
Pokud by se některé teplárně přece jen podařilo sehnat dostatek biomasy, musela by do přestavby technologií investovat několik miliard korun. „V případě přestavby zdrojů do biomasy se nové ceny tepla dostávají v některých případech až na úroveň 2000 korun za gigajoule. To je naprosto likvidační pro teplárny a jejich odběratele,“ uvedla ve studii Invicta Bohemica. Zapomněla však dodat jednu věc. Teplárenské společnosti o hrozbě nedostatku uhlí vědí již několik let, jen minimum z nich se však snaží zavést opatření, která by takovou hrozbu eliminovala. Většina totiž zariskovala a věří, že územní limity budou přece jen prolomeny.