S prstem na vypínači

Energii od British Energy zatím nikdo nenahradí

Nechybělo mnoho a část Velké Británie zhasla. Společnost British Energy, která provozuje osm jaderných elektráren, s nimiž naplňuje pětinu energetické spotřeby Spojeného království, se ocitla počátkem září v platební neschopnosti. Přestože vláda Tonyho Blaira přispěchala s balíčkem finanční pomoci, budoucnost firmy, zaměstnávající více než pět tisíc lidí, není dosud zajištěna.

Podobnost pouze náhodná.

Jak praví mnozí komentátoři, má British Energy podobný osud jako před časem společnost Railtrack. Ta byla nejprve privatizována, brzy se ovšem k vládě vrátila s prosíkem o finanční pomoc. Kabinet se své spoluodpovědnosti nezřekl – a peníze vydal. Jenže tady patrně podobnost končí. Důvodem pádu Railtracku byly chyby manažerů, zatímco British Energy, uznává se, byla vystavena několikerým výkyvům trhu.
British Energy byla privatizována v roce 1996 a vláda za ni utržila 2,1 miliardy liber (namísto plánovaných 2,6 miliardy). Jenže o dva roky později začaly prudce klesat ceny. Vláda totiž uvolnila po dlouhá léta sešněrovaný trh s elektrickou energií a nové konkurenční prostředí srazilo ceny natolik, že jejich letošní hodnota představuje pouze 60 procent z cen roku 1998. Auditoři spočítali loni celkovou ztrátu British Energy na 500 milionů liber, v srpnu firma uzavřela dvě ze svých elektráren a začátkem září stála před krachem.
Zástupci vlády se museli rozhodnout. Uvalit na společnost nucenou správu? Koupit majoritní podíl akcií? Půjčit firmě peníze? Nastal čas lobbování, fám a protestů. Do hry se totiž vložili jak zájemci o převzetí British Energy (nejčastěji se hovoří o americké společnosti Fidelity International, jež vlastní 9,19 procenta akcií a je druhým nejsilnějším akcionářem), tak i ekologické organizace na čele s hnutím Greenpeace. To pohrozilo, že pokud vláda půjčí British Energy peníze, udá ji u Evropské komise pro maření volné soutěže a rovněž celou záležitost předá britskému Nejvyššímu soudu.
Kabinet se nakonec rozhodl pro půjčku ve výši 410 milionů liber a tento krok zdůvodnil dvěma zásadními argumenty. Za prvé, půjčka je prý ve svém důsledku levnějším řešením než nucená správa. Za druhé, jde o jaderné elektrárny a kabinet je za všech okolností odpovědný za jejich bezpečnost. Ovšem jak se ukázalo na konci září, ona půjčka nestačila. British energy žádala o další.

Mlčení se nevyplatilo.

To ale již bylo v pohybu několik další dějů. Například: kontroloři z Financial Services Authority zjistili, že vedení British Energy zakrývalo skutečnou finanční kondici jak před analytiky ze City, tak před akcionáři. Těmto 220 tisícům lidí nebylo toto zjištění nic platné. Zatímco před přiznáním finanční tísně byla hodnota jedné akcie na londýnské burze kolem 80 pencí, po prvním vládním balíčku klesla cena jedné akcie na pouhých čtrnáct pencí.
I napodruhé se ovšem vláda odhodlala pomoci. Půjčila dalších 240 milionů, čímž se její celková pomoc vyšplhala na 650 milionů liber. Na tento okamžik „čekali“ Belgičané. Jejich ministr energetiky Olivier Deleuze sedl ke stolu a učinil to, čím hrozila organizace Greenpeace: napsal stížnost Evropské komisi. Krok britského kabinetu je v tomto listě pojmenován jako nepřístojné porušení konkurenčních pravidel, jako skutek, který může zcela narušit fungování jednotného evropského trhu s elektřinou. Britská média prohledala archivy a připomněla, že to bylo loni, kdy Evropská komise zakázala belgické vládě půjčit peníze národní letecké společnosti Sabena, jež se později obrátila v prach.
A jak se hájí britská vláda? Ujištěním, že podle evropských předpisů informovala komisi o zamýšlené vládní pomoci předem. Mario Monti, evropský komisař odpovědný za oblast energetiky, BBC potvrdil, že britská vláda skutečně požádala o schválení pomoci pro British Energy. Komise ale dosud nerozhodla.
Tak či onak, britská vláda omezila svou pomoc časově. British Energy musí do 29. listopadu připravit plán restrukturalizace firmy. V čem bude spočívat, není dosud známo. Představitelé společnosti prozatím zveřejnili svou analýzu situace, a ta se příliš neliší od analýz, které lze číst v ekonomickém tisku.
Po pádu cen elektřiny se s velkými obtížemi potýkají i největší konkurenti, jako Scottish Power a PowerGen. Jenže tito výrobci elektřiny mají oproti British Energy dvě výhody: jednak nejsou závislí na jaderných reaktorech, které nelze v čase malého zájmu či nevýhodných cen operativně vypínat a zapínat jako běžné generátory, a především, Scottish Power i PowerGen si dokážou vylepšit bilanci prodejem elektřiny na trhu maloodběratelů, kde jsou ceny výhodnější. British Energy nemá žádnou obchodní divizi, která by uměla nabízet elektřinu například domácnostem.

Zhasnout si zatím nikdo netroufá.

Za jeden z podstatných důvodů neúspěchu firmy je označována mimo jiné nevýhodná smlouva se státní firmou, která likviduje jaderný odpad. Když britská vláda privatizovala British Energy, ponechala si firmu British Nuclear Fuels, jež podle smlouvy dostane každý rok 300 milionů liber za to, že nakládá s jaderným odpadem. Zástupci firmy British Energy se brání, že tato částka je neúměrně vysoká, a již delší čas se jí snaží změnit. Zatím bez úspěchu.
Další velký výdaj British Energy představuje každoroční poplatek 80 milionů liber za karbon dioxidové emise do pokladnice zvané „změna klimatu“. S lobbyingem za osvobození od této částky pomáhá British Energy i stínový ministr průmyslu a obchodu konzervativců Tim Yeo, který tvrdí, že je nesmyslné, aby se na poplatcích za emise podílela i firma, která karbon dioxid neprodukuje.
A konečně, jaderný gigant žádá vládu, aby přehodnotila daně uvalené na producenty jaderné energie. British Energy totiž odvádí státu o padesát procent více než elektrárny spalující plyn nebo uhlí.
Někteří analytici se ale domnívají, že churavějící společnosti by nemuselo pomoci ani to, kdyby se jí podařilo všechny zmíněné smlouvy, poplatky a daně cenově snížit. Protože pokud se na trhu s elektřinou nic zásadního nezmění, British Energy bude stále vyrábět velmi draze – její nadprodukce, kterou již prý snížit nelze, činí takřka 30 procent. Otázkou tak zůstane, jak situaci politicky vyhodnotí britská vláda. V současnosti by elektřinu od British Energy nikdo nenahradil a nechat zemi zhasnout, jako se to stalo před časem v Kalifornii, si zřejmě netroufne.