Pořadatelé zimních olympijských her doufají, že se jim podaří udržet vyrovnaný rozpočet
Vancouver tradičně obsazuje první příčky na žebříčcích měst, jež jsou nejpříjemnější k životu. Až se 12. února rozhoří olympijský oheň v největší nafukovací hale světa BC Place Stadium, Vancouver nejspíše na šestnáct dní své výsostné postavení ztratí. Přístavní město na kanadském jihozápadě v provincii Britská Kolumbie a nedaleké lyžařské středisko Whistler totiž zaplaví na 5,5 tisíce sportovců z 80 zemí, deset tisíc novinářů, jedenáct tisíc policistů, vojáků a zaměstnanců bezpečnostních služeb, o desítkách tisíc sportovních fanoušků ani nemluvě.
Na rozdíl od letní olympiády před dvěma lety v čínském Pekingu je sice nečekají nejdražší hry v dějinách, přesto je rozpočet XXI. zimních olympijských her (ZOH) jednou z nejsledovanějších kapitol pořadatelství. Alespoň co se místních daňových poplatníků týče.
Bobtnající náklady
Kanada není žádný olympijský nováček. Olympijské hry (OH) hostila v minulosti již dvakrát – v roce 1976 letní v Montrealu a o dvanáct let později zimní v Calgary. Pohled do historie však Kanaďanům příliš klidu nedodává. Pro Montreal hry skončily finančním debaklem. Dluhy ve výši 1,5 miliardy kanadských dolarů splatilo pořadatelské město až 30 let poté, co na stadionu The Big O zhasla olympijská pochodeň. Organizátoři zimní olympiády v Calgary v roce 1988 byli pod silným politickým tlakem, aby se situace neopakovala. Oficiální údaje sice hovořily o 90 až 150 milionech kanadských dolarů, které jim po hrách zbyly na účtech, dle auditu z roku 1993 a nezávislé studie deníku The Toronto Star z roku 1999 byl však tento úspěch zkreslený. Pořadatelé totiž z nákladů vynechali 461 milionů kanadských dolarů, jimiž federální, provinční a místní vlády podpořily zejména výstavbu sportovišť.
Dokud Mezinárodní olympijský výbor (MOV) na zasedání v roce 2003 v Praze nezvolil Vancouver pořadatelem zimní olympiády 2010, vancouverský organizační výbor (VANOC) společně s federální vládou prezentoval snesitelnou cenovku za hry ve výši 600 milionů kanadských dolarů. První oficiální rozpočet o rok později však již zněl na 1,4 miliardy kanadských dolarů. V roce 2006 se zvýšil na 1,63 miliardy kanadských dolarů. A aktualizovaný rozpočet organizačního výboru z ledna loňského roku počítá s výdaji ve výši 1,76 miliardy kanadských dolarů (při současném kurzu zhruba 31 miliard korun). Bez téměř půl miliardy dolarů, které utratila vláda za výstavbu sportovišť a infrastruktury.
Momentálně se sice pořadatelé modlí, aby konečně přišla studená fronta a na horách napadl dostatek sněhu, ale ještě v létě jim chybělo více než 30 milionů dolarů v rozpočtu. Hlavním důvodem měly být nižší výnosy ze sponzorských a televizních kontraktů. MOV, jenž se o tyto příjmy dělí s organizátory, podepsal smlouvy pouze s devíti z předpokládaných jedenácti TOP mezinárodních sponzorů pro hry ve Vancouveru a v Londýně 2012. Společnosti Coca-Cola, Acer, Atos Origin, GE, McDonald’s, Omega, Panasonic, Samsung a Visa připsaly na účet MOV celkem 883 milionů dolarů. To je o 53 milionů dolarů více, než kolik MOV vybral od sponzorů na předchozí dvě olympiády –zimní v Turíně a letní v Pekingu. Za balíček televizních vysílacích práv k OH ve Vancouveru a v Londýně 2012 utržil MOV dle odhadů 3,3 miliardy dolarů – o 30 procent více než za Turín a Peking.
Loni na konci srpna prezident MOV Jacquess Rogge dokonce přislíbil organizátorům finanční pomoc. „Jsme optimisty a věříme, že hry neskončí v deficitu,“ prohlásil Rogge. A dodal, že pokud by se to stalo, MOV by se na vyrovnání deficitu spolupodílel. To by bylo poprvé v historii OH. Zatím MOV stále věří, že se mu během následujících týdnů podaří podepsat aspoň jeden další sponzorský kontrakt.
Postupné bobtnání olympijského rozpočtu není nijak nečekané. Přípravy na ZOH ve Vancouveru totiž také poznamenala finanční krize. Například výstavbu olympijské vesnice, komplexu více než tisíce bytů za jednu miliardu kanadských dolarů, měla původně celou financovat americká společnost FIG.N. Ta však kvůli ekonomické krizi přestala posílat peníze, a proto si kvůli dokončení výstavby musela vancouverská radnice půjčit téměř 0,5 miliardy kanadských dolarů. Původně se počítalo, že se z olympijské vesnice stanou sociální byty, tato „olympijská“ myšlenka však padla. A město se bude snažit získat vložené prostředky nazpět přeměnou vesnice na byty luxusní. Již nyní se však modlí, aby se situace na realitním trhu co nejdříve zlepšila.
Úsporná opatření
Aby dosáhl vyrovnaného rozpočtu – alespoň na papíře – VANOC při poslední revizi rozpočtu také škrtal, kde se dalo. Díky několikanásobně vyššímu zájmu o vstupenky, než je jejich počet (celkem jich šlo do prodeje na 1,7 milionu), pořadatelé snížili výdaje na marketing a reklamu o pět milionů kanadských dolarů. O více než šest milionů omezili výdaje na technologie. A šetří se i jinak. Pořadatelé si už dopředu vymohli výjimku, dle níž se bude hokejový turnaj hrát na kluzišti s menšími rozměry, než na kterých se hraje NHL. Za stavební úpravy haly GM Place tím ušetřil deset milionů kanadských dolarů a zachováním kapacity hlediště navíc získal 35 tisíc platících diváků za všechny hokejové zápasy, které se v ní odehrají.
Nejvíce příjmů, zhruba 757 milionů kanadských dolarů, očekává VANOC od domácích sponzorů. Prodejem vstupenek získá okolo 260 milionů kanadských dolarů. Nakolik se vyrovnaný rozpočet stane po skončení ZOH skutečností, teprve uvidíme. Záležet bude i na „účetní metodě“, kterou organizátoři zvolí. Například náklady na výstavbu sportovišť a zlepšení infrastruktury dle nich nelze počítat jako olympijské výdaje, protože budou sloužit veřejnosti i po ZOH.
Do začátku zimních olympijských her zbývá jedenáct dní. A už je znám první poražený. Vedení televizní stanice NBC, která za vysílací práva pro USA zaplatila MOV 820 milionů dolarů za Vancouver a 1,18 miliardy za Londýn, odhaduje ztrátu ze ZOH ve výši 200 milionů dolarů. Kvůli nižším příjmům z reklamy v důsledku hospodářské recese. Popřejme Vancouveru, aby nedopadl podobně.
(k tomu boxík)
Pod pěti kruhy
Základní informace o XXI. zimních olympijských hrách ve Vancouveru
• Termín konání: 12.–28. února 2010
• Motto: „S planoucími srdci“ (výňatek z kanadské hymny)
• Logo: panáček Ilanaaq (inuitský výraz pro přítele) v barvách olympijských kruhů připomínající tradiční inuitský symbol Inukshuk (kamennou rozkročenou postavu s rozpaženýma rukama, která na severu Kanady ukazovala směr cest do bezpečí)
• Maskoti: Quatchi – sněžný muž, Miga – mořský medvěd (napůl medvěd a kosatka), a Sumi – duch z hor Britské Kolumbie, který má křídla ptáka bouřňáka a nohy černého medvěda; doplní je svišť Mukmuk
• Účast: přibližně 5,5 tisíce sportovců z 80 zemí
• Medaile: rozdáno bude 86 sad v jednotlivých disciplínách patnácti sportů
• Sporty: biatlon, boby, saně, skeleton, curling, lední hokej, krasobruslení, rychlobruslení, rychlobruslení na krátké dráze, alpské lyžování, běh na lyžích, severská kombinace, skoky na lyžích, snowboarding a akrobatické lyžování (mezi jeho disciplíny byl premiérově zařazen skikros)
• Devět sportovišť: čtyři ve Vancouveru, tři ve Whistleru, po jednom v Richmondu a ve West Vancouveru
• V plánu je 2450 antidopingových testů, dvojnásobek oproti ZOH v Turínu 2006
(plus „záhlaví“?)
Seriál týdeníku EURO u příležitosti XXI. zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru. Týdeník EURO je mediálním partnerem Českého olympijského týmu.
(blok kratších zajímavostí)
Jak se chrání partneři
Organizační výbor olympiády ve Vancouveru utratil 38 milionů dolarů na ochranu oficiálních partnerů. Podobně jako organizátoři letních her v Aténách před šesti lety mimo jiné skoupili de facto veškerou venkovní reklamní plochu ve městě. Dle manuálu MOV musejí kandidátské země zajistit právní ochranu olympijských symbolů a motta a výrazů olympijský a olympiáda. VANOC také prosadil zrychlená soudní řízení v případech zneužití olympijského brandu, za něž hrozí pokuta do výše deseti tisíc dolarů. Po protestech aktivistů, kteří považují opatření za omezování osobní svobody, sice radnice slíbila, že bude rozlišovat mezi komerčním a politickým využitím symboliky, ale některá „tvrdá“ přechodná opatření zůstala v platnosti. Pokud by například někdo na svůj balkon vyvěsil během her transparent s logem Pepsi, která není v poolu oficiálních sponzorů, místní úředníci mohou vstoupit do 24 hodin do bytu a odstranit jej.
Během her bude na dodržování pravidel dohlížet tým 60 městských inspektorů – nejen v bezprostředním okolí sportovišť, ale po celém městě i v obchodních centrech. Mohla by prý být i přelepována příliš křiklavá loga na botách dobrovolníků.
Možná až příliš drastická pravidla jsou z hlediska organizátorů i MOV logická. Bez peněz od sponzorů by se žádné hry neobešly – jen VANOC získá od partnerů celkem téměř miliardu dolarů. A firmy za své partnerství v elitním klubu pod pěti kruhy chtějí garance. Již nyní je však jisté, že ani Vancouveru se takzvaný příživnický marketing nevyhne. Loni v prosinci policie zadržela zboží v hodnotě milionu kanadských dolarů, které neoprávněně neslo olympijské logo. Produkt? Více než sto tisíc tabletek extáze…
Indiánská pro i proti
Poprvé v historii olympijských her se oficiálními partnery organizátorů stali domorodí obyvatelé. Ti byli do příprav olympiády zapojeni již od kandidatury samé – domorodou příslušnicí takzvaných Prvních národů je i designérka olympijských a paralympijských medailí Corrine Huntová. Mnoho sportovních klání proběhne na půdě jejich předků a část indiánů vidí v olympiádě příležitost ukázat světu své kulturní bohatství. Pro jiné jsou hry pouze plýtváním peněz, které by mohly být využity k řešení vážnějších problémů, jimiž v Kanadě indiáni trpí – chudoby, nezaměstnanosti či vysoké sebevražednosti.
Organizační výbor během příprav uzavřel s více než stovkou firem patřících domorodým obyvatelům kontrakty v celkovém objemu 54 milionů kanadských dolarů a vystavěl za 3,5 milionu dolarů multimediální pavilon, ve kterém se budou návštěvníci moci seznámit s domorodým uměním, obchodem, kulturou a sportem.
Jedním z programů na podporu sportovního dědictví bylo založení fondu, který umožnil vznik snowboardového týmu příslušníků Prvních národů. Z původních deseti členů se rozrostl na současných dvě stě ze třinácti různých národů v provinci Britská Kolumbie.
Zelená je olympiáda
Životní prostředí je po sportu a kultuře třetím pilířem olympiády, prohlásila na podzim viceprezidentka organizačního výboru her pro trvalou udržitelnost Linda Coadyová. A věří, že programy na redukci a kompenzace uhlíkových emisí se stanou novým standardem olympijského hnutí.
Původním cílem pořadatelů bylo zlikvidovat veškerý odpad spojený se ZOH buď recyklací, nebo kompostováním. To se ukázalo nemožné, a proto se cíl snížil na 85 procent veškerého odpadu. Zda se jej podaří dosáhnout, se uvidí.
Co se týká emisí, tým Lindy Coadyové odhaduje 330 tisíc tun uhlíku, z nichž třetinu vyprodukuje činnost organizačního výboru a zbytek budou nepřímé emise z leteckého cestování na hry. Ve svém rozpočtu má VANOC na trvale udržitelný rozvoj vyhrazeno 15,6 milionu dolarů, z nichž bude rovněž kompenzovat emise uhlíku. Pouze však na svou třetinu. U zbytku počítá s apelem na návštěvníky olympiády, aby do programu kompenzací přispěli dobrovolně.
(popisek pochodeň)
Okružní jízda. Olympijská pochodeň byla 22. října tradičně zapálena v řecké Olympii. Pořadatelé pro ni připravili nejdelší trasu po území jediné země – během 106 dní urazí napříč Kanadou 45 tisíc kilometrů. Poprvé v historii bude olympijský oheň hořet po celou dobu olympiády v kryté hale.
(popisek hala)
Poprvé pod střechou. Slavnostní ceremoniály na začátku a konci olympiády se poprvé v historii neuskuteční pod širým nebem. V nafukovací hale BC Place Stadium ve Vancouveru jim bude přihlížet 60 tisíc diváků.
(medaile)
Originál. Žádné dvě medaile nejsou tvarem ani vzorem stejné. Všechny jsou součástí většího celku představujícího kosatku a havrana. Medaile jsou nejtěžší v historii, váží 500 až 576 gramů.
(někam na konec)
Anketa
Olympijské hry a marketing
V rámci seriálu věnovaného zimním olympijským hrám ve Vancouveru přináší týdeník EURO názory partnerů Českého olympijského týmu na marketingový potenciál jejich spojení s olympijským hnutím.
(logo Skupina ČEZ)
1. Jaké ekonomické efekty má pro vaši společnost partnerství v Českém olympijském týmu? Generuje nové podnikatelské příležitosti? Partnerství s olympijským týmem nevnímáme prostřednictvím ekonomických efektů. Je jednou z mnoha našich odpovědí, jak ČEZ vnímá svou společenskou odpovědnost vůči prostředí, ve kterém působí. ČEZ je úspěšný a má dobré ekonomické výsledky. Proto si může dovolit podporovat a pomáhat, což také léta dělá. Podporovat nejlepší v českém sportu je pro nás ctí. Vyhrávají-li Češi ve světové konkurenci, je na to pyšný každý z nás. Zároveň je ve sportu jasné, že nejlepší výsledky mají ti, kteří na sobě tvrdě pracují. To obdivujeme, a proto je finančně podporujeme.
2. Je publicita vašeho partnerství uspokojivá? Bylo by dobré, aby to, co děláme, bylo více oceněno. Dlouhodobě jsme partnery, sponzory a dárci v mnoha oblastech života. Budujeme dětská hřiště, podporujeme kulturu a sport. Jsme vstřícní v oblasti charity, podporujeme ročně stovky projektů měst a obcí, zabýváme se rozvojem alternativních oblastí v energetice… Bohužel jsme o tom v minulosti příliš nemluvili, a proto lidé nevědí, jaký užitek mají z naší velikosti a ekonomické síly. Čím více firem si bude moci dovolit jakoukoli podporu, tím vyšší kvalitu budeme všichni mít.
3. Domníváte se, že se olympijskému hnutí podařilo de Coubertinovy olympijské principy, jako jsou přátelství mezi soupeři, čest či nezištnost, prosadit jako normu ve světovém sportu? Zdá se, že se normy fair play od Coubertinových dob několikrát změnily. Důležité však je, že v olympijské myšlenky jsme nepřestali věřit, a jsem přesvědčena, že v ně nepřestali věřit ani sportovci.
Bohdana Horáčková, ředitelka komunikace Skupiny ČEZ
