Dieter Zetsche je nejen šéfem automobilky Daimler, rovněž zastupuje autoprůmysl na evropské úrovni. Za evropský svaz autoprůmyslu ACEA představil vlastní cíle omezení emisí CO2. To se nelíbí německému ministerstvu životního prostředí.
Vlivný německý manažer Zetsche, jenž předsedá Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA), minulý týden na autosalónu ve Frankfurtu oznámil, že asociace má vlastní představu, jak by autoprůmysl měl v Evropě snižovat emise CO2.
Od roku 2021 do roku 2030 by to mělo být o 20 procent. „Je to výrazné snížení,“ řekl ve Frankfurtu. Aby cíl mohl být splněn, je k tomu potřeba podporovat elektromobilitu a odpovídající infrastrukturu pro nabíjení elektromobilů. V roce 2025 může případně dojít k revizi tohoto cíle.
Jeho návrh ostře odmítlo německé ministerstvo životního prostřední. Podle něj o omezení emisí nemůže rozhodovat samotný autoprůmysl, který je jedním z hlavních producentů skleníkových plynů. Za regulaci jsou odpovědní pouze politici. „Takové pokyny se dělají na politické úrovni,“ ostře reagoval na slova německého manažera mluvčí ministerstva. Evropská komise má příslušný návrh regulace předložit tento podzim.
Do roku 2021 musí výrobci aut podle současné úpravy snižovat emise oxidu uhličitého ve své produkci automobilů na 95 gramů CO2 na kilometr, jinak jim hrozí sankce, uvedla agentura DPA. V současné době právě Daimler, výrobce značky Mercedes-Benz, a BMW jsou značně nad touto hodnotou. Loni dosáhly hodnoty 120 gramů na kilometr. Splnění tohoto cíle navíc komplikuje fakt, že je stále menší zájem o dieselové motory, které mají produkci oxidu uhličitého nižší.
Neprodejné diesely? Čtěte více:
Němci už nekupují diesely, prodejci bojují o přežití
Dalším problémem automobilek je i velké zastoupení silných aut, které mají samozřejmě emise vyšší než malá městská auta.
Komplikace nastávají také v případě vytvoření fondu, jenž má řešit „udržitelnou mobilitu pro německá města“. Automobilky VW, BMW a Daimler se mají podílet na financování fondu s cílovou částkou jedné miliardy eur. Na jeho zřízení se domluvili zástupci německého autoprůmyslu s německou vládou na začátku srpna.
Výrobci automobilů mají dát do „dieselového“ fondu 250 milionů eur (6,5 miliardy korun) na základě svého tržního podílu v Německu. Podle německého ministerstva dopravy bude problém částky dosáhnout, uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Trojice výrobců VW, BMW, Daimler má v Německu podíl 53 procent, proto by měla do fondu dát 134 milionů eur (3,5 miliardy korun). Zbytek má připadnout na další výrobce a dovozce automobilů, kteří zatím tento požadavek ignorují, napsal deník. Laxní přístup automobilového průmyslu kritizují hlavně němečtí Zelení.
Rovněž kancléřka Angela Merkelová vyjádřila na veletrhu ve Frankfurtu přání, že se budou na fondu finančně podílet i zahraniční výrobci automobilů. Fond měla původně berlínská vláda dotovat půl miliardou eur, nakonec se po jednání s městy rozhodla, že to bude miliarda eur.
Politici nyní chtějí, aby se autoprůmysl také více finančně angažoval. „Prodali zákazníkům špinavá dieselová auta a nám znečištěný vzduch,“ postěžoval si předseda Zelených Cem Özdemir.
Dále čtěte:
Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory
Křižáci bojující proti dieselu. Nepohodlná organizace je financována nejen z Bruselu
V hlavní roli spalovací motor. Kampaň v Německu zasáhla hysterie
