Developer Luděk Sekyra zaplatil univerzitní sál na Oxfordské univerzitě a lavičku Václava Havla v přilehlém parku – obojí k 25. výročí sametové revoluce
Mezi starobylými kamennými kolejemi anglického univerzitního města Oxfordu stojí dům, ve kterém naproti sobě visí dvě zbrusu nové portrétní malby.
Na jedné z nich je podnikatel Luděk Sekyra, na té druhé katolický kněz Tomáš Halík.
Dům ze 17. století z typických červených cihel, ve kterém obrazy visí, se jmenuje Sekyra House – po českém developerovi, který do jeho opravy investoval desítky milionů korun.
Přednáškový sál uvnitř nese zase jméno Halíka.
Budova byla slavnostně otevřena minulý čtvrtek k 25. výročí sametové revoluce přednáškou Tomáše Halíka. Ve stejný den byla v přilehlém univerzitním parku odhalena lavička Václava Havla od architekta Bořka Šípka, kterou rovněž sponzoroval Sekyra.
„Chtěl bych tu vytvořit institut pro politickou filozofii. Měl by zkoumat, co světu dalo naše středoevropské politické myšlení, jehož součástí je i Václav Havel,“ popsal své oxfordské plány Sekyra. „Chtěl bych zkoumat, jak integrovat naše politické myšlení do toho světového,“ dodal k tomu.
Univerzitní sebereflexe Co vede bývalého člena KSČ a SSM k tomu, aby se prezentoval jako pokračovatel odkazu disidenta a bojovníka proti komunismu Václava Havla? „Částečně je v tom i určitá sebereflexe,“ připouští podnikatel.
Sekyra je s Harris Manchester College v Oxfordu spojen už několik let. Vybudování posluchárny a ubytovny je vyvrcholením této spolupráce, díky níž Sekyra může například používat titul člena správní rady univerzity.
Škola Harris Manchester College je ve srovnání s ostatními zhruba 40 oxfordskými univerzitními kolejemi poměrně mladá, členem se stala až v roce 1996. Investory, jako je Sekyra, a zejména jejich kapitál tyto mladší koleje vítají.
Luděk Sekyra školu navštěvuje už několik let. Do Oxfordu prý létá zhruba jednou za měsíc na víkend, aby tu studoval a čerpal vědomosti pro svou publikační činnost. „S univerzitou spolupracuji už déle. Chci se tady věnovat politické filozofii. Je to přirozená součást mého angažmá… Někoho baví auta, mě tohle,“ vykládá Sekyra.
Jenže ať chce, nebo ne, nyní jeho ušlechtilý koníček získává nový, politický rozměr.
Havel a Halík Na odhalení Havlovy lavičky k příležitosti výročí 17. listopadu přicestoval český velvyslanec v Británii Michael Žantovský, který v Sekyra House pokřtil svou novou knihu o bývalém českém prezidentovi, jehož blízkým spolupracovníkem byl. Byl tu i Bořek Šípek, autor lavičky a Havlův dvorní návrhář.
Přijel také někdejší Havlův kancléř a současný šéf strany TOP 09 Karel Schwarzenberg. Sekyra se tak svými aktivitami ideově připojuje ke skupině kolem Zdeňka Bakaly, který je dlouhodobě vnímán jako mecenáš a pokračovatel odkazu Václava Havla. Bakala, který provozuje Knihovnu Václava Havla, mimochodem k dnešnímu dni stipendii podpořil několik desítek českých studentů, kteří studují v Oxfordu, Cambridgi a na dalších prestižních univerzitách. V Oxfordu nyní studuje asi 60 až 70 Čechů a Slováků. Někteří z nich budou na přednášky chodit do Sekyra House do posluchárny Tomáše Halíka.
S osobou Tomáše Halíka Sekyru pojí Křesťanská akademie, na jejíž chod developer přispívá. Letos v létě Sekyra vzbudil pozornost médií prohlášením, že by Halíka rád viděl jako českého prezidenta. Toto přání ostatně za svého života zmínil i Havel.
„To, že se sál bude jmenovat po mně, pravděpodobně souvisí s Templetonovou cenou, kterou jsem nedávno dostal. Jestli sem ale za nějakých 400 let přijde český student, uvidí tu obraz vousatého krajana a bude potěšen, tak budu velmi rád,” komentoval Halík fakt, že posluchárna ponese jeho jméno. V nové přednáškové místnosti pak hovořil o roli papeže Jana Pavla II. a Václava Havla.
Sekyrovu roli osvíceného podnikatele – intelektuála a mecenáše trochu komplikuje jeho členství v komunistické straně před rokem 1989. To Sekyra vysvětluje kariérními důvody. „V té době jsem působil na právnické fakultě v oboru ústavní právo a chtěl jsem tam vydržet. Bylo velice obtížné bez toho se tam angažovat,“ říká podnikatel.
Mnohem problematičtější moment v Sekyrově životopise je ale jeho spojení se zastřeleným podnikatelem Františkem Mrázkem.
Pokud by měl politické choutky, spojování s kmotrem Mrázkem by mu v očích veřejnosti nejspíš uškodilo více než členství v KSČ. Sekyra však politické ambice odmítá. „Chci se věnovat liberální politické filozofii. A byznysu,“ dodal Sekyra na závěr.