V touze po co nejdokonaleji vypadajících vlasech jsou někteří lidé schopni si je mýt prakticky denně. Šampónem přitom často nešetří. Některé zahraniční zdroje právě tyto kosmetické přípravky podezírají z negativních důsledků na zdraví. Podle českých expertů ale šampóny lidi nijak neohrožují. I tak bychom je ale měli používat s mírou.
Podle některých zahraničních zdrojů je problematická hlavně v šampónech (ale i v jiných kosmetických výrobcích, třeba sprchových gelech či zubních pastách) přítomná látka sodium lauryl sulfát či sodium dodecyl sulfát (dodecylsíran sodný), která je na obalech obvykle uváděná pod zkratkou SLS.
(Ne)bezpečné SLS?
Jde o tenzid, tedy povrchově aktivní látku, která usnadňuje odstraňování nečistot. V kosmetických přípravcích se používá právě pro odstranění nečistot, a to jak z povrchu vlasů, tak pokožky nebo zubů, tedy k mytí. SLS se v minulosti (ve vyšších koncentracích, než v jakých se vyskytuje v kosmetice) používal třeba i v průmyslových závodech jako směs pro odmašťování motorů.
Zahraniční na zvířatech provedené výzkumy ukázaly, že zvířata vystavená působení této látky mají sklon k depresím, průjmům, namáhavému dýchání či těžkým podrážděním kůže. Jiné zahraniční zdroje zase varují, že SLS může způsobovat podráždění očí, poškodit vlasové folikuly a při nepřetržitém kontaktu s pokožkou a vstřebáváním skrz ni do těla mohou vyvolat i astmatické záchvaty.
Jak často používáte šampón?
Čeští experti ale obavy z podobných nežádoucích účinků nesdílí. U látky SLS je podle nich důležité, že je při použití v kosmetických přípravcích, například šampónech nebo sprchových gelech, v kontaktu s pokožkou pouze krátkodobě a do povrchových vrstev pokožky neproniká vůbec nebo jen ve velmi omezeném množství. Negativních zdravotních účinků, například zmiňované deprese, se tak není třeba obávat.
Deprese se nebojte
„Systémová expozice, tedy průnik do krevního oběhu a dokonce průnik přes bariéru do mozku a navození deprese je tedy naprosto neodůvodněné a vědecky nepodložené,“ uvedla pro Euro.cz vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Dagmar Jírová. Dodala, že pokud lidé šampóny používají za obvyklých podmínek, nemůže dojít k ohrožení jejich zdraví.
Pouze v případě, že spotřebitelé šampóny či jiné výrobky s SLS používají příliš často, u nich může dojít k lehkým nežádoucím účinkům. „Časté používání mycích přípravků s vysokým obsahem SLS může způsobit významné vysušení (odmaštění) pokožky, její praskání a případně sekundární podráždění,“ dodala Jírová.
Čtěte: Miliardář Janeček uvedl na trh novou konopnou kosmetickou značku Canneff
Stejně jako u citlivosti na některé potraviny platí i u kosmetiky, že co může být pro jednoho člověka naprosto bezproblémové, u jiného může vyvolat nežádoucí reakci.
Šetrnější SLES?
„Podráždění pokožky po použití kosmetického výrobku je závislé na koncentraci a typu tenzidu ve výrobku, na době působení na pokožce a v neposlední řadě i na citlivosti pokožky vůči tenzidu,“ uvedla pro redakci Iveta Hrádková, pedagožka z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Dodala, že SLS je v poslední době v kosmetických přípravcích často nahrazován šetrnějším SLES. A například v dětské kosmetice se používají ještě šetrnější tenzidy, třeba Coco Glucoside, Sodium Cocoyl Glutamate nebo Sodium Cocoyl Isethionate. Výrobky s obsahem těchto tenzidů (namísto zmíněného a potenciálně dráždivějšího SLS) lze doporučit kromě dětí také citlivějším osobám.
Nepodceňujte oplachování
Připomeňme ale, že není až tak důležité, jaký šampón či jiný oplachový kosmetický přípravek spotřebitel používá, jako to, jak důkladně jej z kůže smyje. Klíčové je, aby na kůži nezůstávaly zbytky těchto kosmetických výrobků.
Na závěr je třeba dodat, že veškeré kosmetické suroviny, které se používají při výrobě jakýchkoliv kosmetických přípravků uvedených na evropský trh, prošly náročným zkoušením, musí vyhovovat velmi přísné legislativě Evropské unie a měly by být bezpečné.
Čtěte: Nebezpečný Gore-Tex? Outdoorové oblečení může škodit zdraví i přírodě