Téměř polovina rakouských investic ve střední a východní Evropě je realizována v Česku
Josef Mayer (narozen 2. 11. 1944 ve Vídni) je vedoucím Sekce zahraničního obchodu a evropské integrace Ministerstva hospodářství a práce Rakouské republiky. Z této pozice zodpovídá za koordinaci dovozní a vývozní politiky, zahraničních ekonomických vztahů a záležitostí Evropské unie. Kromě toho je členem různých zájmových organizací, například Rakousko-indické společnosti, kde od roku 2002 působí jako prezident představenstva. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě, je ženatý a má dceru.
EURO: Jak se za současné situace ve světové ekonomice, kdy například přetrvávají vysoké ceny ropy, daří rakouskému hospodářství? MAYER: Rakousku se daří vyvážet jako nikdy předtím. Po rekordním roce 2006 se v lednu a únoru 2007 export meziročně zvýšil o 10,5 procenta na 17,31 miliardy eur. Z dlouhodobého hlediska vzrostl podíl dovozu na rakouském HDP z 28,5 procenta v roce 1996 na 41,8 procenta loni. Zároveň se zvýšil i podíl vývozu na rakouském HDP z 24,5 procenta na 41,7 procenta. Každé druhé pracovní místo v Rakousku je dnes spojeno s exportními odvětvími. Tato čísla zřetelně dokazují, že globalizace je pro rakouské hospodářství velkou šancí. Obzvláště velké přírůstky zaznamenal vývoz do Číny a Indie. V případě Číny to bylo o 52,5 procenta, u Indie dokonce 99,4 procenta. Čína a Indie představují velké trhy se 2,3 miliardy potenciálních spotřebitelů, které nabízejí šance pro rakouské exportéry jako nikdy předtím.
EURO: Růst Rakouska může ohrožovat i evropská daňová konkurence. Potvrdily se obavy o odchodu rakouských firem do zahraničí, třeba na Slovensko? MAYER: Na úrovni EU, konkrétně v rámci zasedání rady Ecofin, zastává Rakousko názor, že možným negativním vlivům vyplývajícím ze škodlivé soutěže snižování daní je třeba zabránit. Obecně jsme v oblasti daní zastánci větší koordinace. Reforma z roku 2005 přitom v Rakousku snížila daň z příjmů právnických osob na 25 procent a zavedla zajímavé skupinové zdanění, čímž se země stala atraktivní hospodářskou základnou zejména pro společnosti s podnikáním založeném na inovacích a vědomostech. S takovými rámcovými podmínkami se není třeba obávat odchodu firem. Potvrzují to i údaje Austrian Business Agency. Loni vzrostl počet nově příchozích investičních projektů o 24 procent na 152 a vzniklo 1500 nových pracovních míst.
EURO: Jak se rakouské společnosti vypořádávají s východoevropskou konkurencí?
MAYER: V prvních období po roce 1989 se o konkurenci z Česka nedalo hovořit, protože české výrobky nebyly s výrobky z rozvinutých průmyslových států vůbec srovnatelné. To se ale výrazně změnilo. Česko je dnes dle jednoznačných analýz expertů považováno za příklad úspěšné transformace ekonomiky. Tato transformace přitom proběhla pozoruhodně rychle a Česká republika získala dobrou pozici jako výrobní základna pro středně i více vyspělé technologické obory. Zároveň se zvýšila kvalita vývozu a dnes vaše země produkuje místo masových výrobků hodnotné hi-tech zboží. S takovýmto sortimentem se české podniky stávají stále více významnými konkurenty rakouských společností.
Také rakouským příhraničním regionům pád železné opony a následně rozšíření EU na Východ prospělo. Obavy z konkurence a cenového soutěžení byly z větší části neopodstatněné. Samozřejmě že významně vzrostlo dopravní zatížení a mnohé menší firmy či maloobchodníci museli bojovat s poklesem cen. Zároveň však jiné společnosti rychle rozpoznaly nové šance a potenciál spolupráce a také je dobře využily.
EURO: Mluví se o druhé vlně zájmu rakouských investorů o východoevropský trh. Ze kterých sektorů nejčastěji pocházejí zájemci o další expanzi v nových zemích EU? MAYER: Podle studie vídeňského institutu WIFO je nejatraktivnější zemí pro přímé investice rakouských firem v celé střední a východní Evropě Česká republika. Celkový objem investovaných prostředků do konce loňského roku ve výši 6,4 miliardy eur to potvrzuje. Vedle finančních institucí a podnikatelů v nemovitostech jsou stále důležitější také průmysloví investoři. Kromě rozšiřování dosavadních investic do vaší země přicházejí i střední a menší firmy, které chtějí využít stále ještě relativně výhodné struktury nákladů a začít v Česku vyrábět nebo poskytovat služby. Zájemci pocházejí ze všech sektorů – průmyslu, obchodu i stavebnictví.
EURO: Rakousko také hovořilo o ofenzivě zemědělců a vinařů. Dosáhli jste v této oblasti nějakých úspěchů, nebo naopak musejí rakouští potravináři bránit své pozice proti levnějším konkurentům?
MAYER: S radostí můžu říct, že z někdejších protivníků se stali partneři. Před rozšířením EU v roce 2004 měli rakouští zemědělci a výrobci potravin strach před levným dovozem z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska, a naopak naše sousední země se zase bály konkurence z EU. Mezitím se ukázalo, že výrazně vzrostl nejen dovoz potravin do Rakouska, ale i vývoz. V letech 2004 až 2006 se zvýšil export potravin a živých zvířat do Česka o 62 procent, naopak import z vaší země do Rakouska vzrostl o 49 procent. Jak tedy dokazuje statistika, ze vstupu Česka do EU obě země profitovaly. Rakousko přitom začalo již krátce před rozšířením podporovat své potravinářské firmy informačními kampaněmi a promoakcemi v nových unijních zemích.
Po rozšíření unie jsme podporu ještě zintenzívnili, nicméně současný nadprůměrně pozitivní vývoj obchodu s potravinářským zbožím mezi Rakouskem a Českem je jistě jen začátkem dalšího růstu. Mnozí rakouští producenti potravin i nápojů se setkali s kladnou odezvou ze strany českých spotřebitelů na své výrobky a rostoucí životní standard v Česku je nadějný pro další růst vzájemného obchodu. Přitom je zřejmé, že image Rakouska jako země s předpisovým vztahem k životnímu prostředí bude při nakupování nabývat na významu. Navíc Rakušané a Češi mají podobné chuti a také ceny rakouských potravin odpovídají jejich kvalitě. Rakouští potravinářští producenti přitom celosvětově patří ke špičce a na sice stále ještě malém, ale postupně rostoucím českém trhu biopotravin se těší oblibě.
EURO: Rakousko a Česko nejsou jen konkurenti, ale především partneři. Můžete říct něco o společných aktivitách? MAYER: Především v regionech podél česko-rakouské hranice se v posledních letech rozvinula řada partnerství, kam patří například euroregion Šumava/Bayrischer Wald/Mühlviertel. V jeho rámci vznikají společné projekty zejména v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu. Cenná je výměna zkušeností. Nějakou dobu už existuje i další euroregion Silva Nortica zahrnující okresy v jižních Čechách a Dolních Rakousech.
EURO: Důležité pro rozvoj česko-rakouských obchodní vztahů je dopravní spojení, které je místy nevyhovující. Existují už plány k napravení této situace?
MAYER: Dálnice číslo pět z Vídně směrem na Brno je ve svém jižním úseku až do Schricku u Mistelbachu ve výstavbě a měla by včetně napojení v oblasti Vídně začít fungovat v roce 2009. Úsek až na hranici bude realizován po dohodě s českou stranou. Z Lince do Českých Budějovic se plánuje na období 2009 až 2015 stavba rychlostní komunikace S10 až do Freidstadtu Sever. Poté by měl následovat zbytek až na hranici.
Stav železničního spojení na trati Vídeň–Břeclav je pro tuto chvíli vyhovující. V rámci výstavby takzvaného baltsko-jaderského koridoru se pozornost v následujících letech soustředí na výstavbu průjezdního nádraží ve Vídni, tunelu v Semmeringu a výstavbu dráhy v pohoří Koralm na jihu Rakouska, čímž by mělo vzniknout atraktivní vysokorychlostní spojení mezi Polskem a Itálií.
EURO: K rozšíření EU došlo již před třemi roky. Můžete shrnout celkové důsledky pro Rakousko a jeho hospodářské vztahy s novými členskými zeměmi?
MAYER: Statistiky ukazují, že se naplňují původní očekávání. V prvních třech letech od rozšíření EU o deset nových zemí profitovalo zvláště Rakousko. Ale také ostatní země tímto krokem získaly výhody. Významně se zvýšil obchod i investice mezi starými a novými členskými zeměmi a rovněž uvnitř skupiny nových členských států. To přispělo k hospodářskému růstu a zvýšení zaměstnanosti. Naopak podnikům ze starých zemí se otevřely nové šance a mohly zvýšit svoji konkurenceschopnost. Svého času pečlivě připravené rozšíření tedy sehrálo roli katalyzátoru spouštějícího hospodářskou dynamiku a modernizaci celé unie.
Obecně se hospodářské vztahy mezi Rakouskem a novými členskými státy v uplynulých třech letech dále zintenzívnily. Rakousko patří s odhadovaným objemem investic ve výši patnáct miliard eur k největším investorům v nových členských zemích. Ve Slovinsku je Rakousko největším investorem, na Slovensku, v Česku a Maďarsku zaujímá třetí pozici.
Jak ukazují studie, považují rakouské firmy vývoj trhu do roku 2009 ve střední a jižní Evropě a také v Rusku za velmi optimistický. Rakouské firmy chtějí ve střední a východní Evropě dále růst. A zmíněné studie označují právě trhy v Polsku, Rumunsku a Česku za velmi atraktivní. Další šance rakouským firmám nabízejí Albánie, Rusko, Ukrajina, Srbsko a Černá Hora, ale zde se musejí naše firmy dobře zajistit proti případným rizikům.
EURO: Rakousko usiluje o přilákání českých turistů, podobně se pokouší oslovit i Česko vaše spoluobčany. Jaké je skóre v tomto snažení? MAYER: Česká republika se jako sousední země počítá k nejdůležitějším zdrojovým zemím turistů přijíždějících do Rakouska a již nyní zaujímá podle počtu přenocování jedenáctou pozici. Loni se přitom o deset procent zvýšil jak počet českých turistů, na více než 350 000, tak přenocování, na více než 1,2 milionu. Na druhé straně do Česka zamířilo loni asi 188 000 Rakušanů, což znamená nárůst o dvě procenta. Rovněž i rakouští hosté jsou na jedenáctém místě podle počtu přenocování v Česku.