ŠANCE NA PŘEŽITÍ

Středoevropské rafinérie

Ve střední Evropě se bude časem rozhodovat, které rafinérie přežijí a které nikoliv. Rozhodující potom bude jejich schopnost přizpůsobit se svými kapacitami evropské poptávce po ropných produktech.

Stěžejními rafinériemi ve středoevropském regionu jsou slovenský Slovnaft, petrochemický komplex patřící maďarské firmě MOL, rakouská rafinérie firmy OMV ve Schwechatu, východoněmecká v Leuně, polská Petrochemia a samozřejmě Česká rafinérská. Vš echny prý budou nuceny dříve či později svést boj o to, která z nich v tomto regionu přežije. Tento názor vyslovuje nezávisle na sobě řada evropských odborníků na trh petrochemikálií. Zároveň poukazují na neustálé rozšiřování jejich kapaci t. Bojovat se ale podle nich nebude v nejbližších dvou či třech letech, ale spíše později.

Vše závisí na dalším vývoji ekonomik bývalých členských zemí RVHP. Pokud jejich hospodářství začne prosperovat, poroste tam výrazně i spotřeba rafinérských produktů v průmyslu i mezi obyvatelstvem a mnohé rafinérie budou mít vyhráno. V opačném případě se některým z nich může stát jejich kapacitní předimenzovanost, která se podle odborníků v regionu už projevuje dnes, cestou do pekla.

Všichni investují

Všechny rafinérie v oblasti sice berou na vědomí nebezpečí nadměrných kapacit a snaží se i orientovat v středoevropské rafinérské realitě, nicméně vypadá to, že důsledky z tohoto poznání až tolik nevyvozují. Už dnes je zřejmé, že v regionu je petrochemický průmysl předimenzován, a přesto managementy většiny rafinérii dále rozhodují o dalším rozšiřování kapacit. Pravděpodobně počítají s budoucím růstem středoevropských ekonomik. Investuje bratislavský Slovnaft, obrovské investice v minulých letech vynaložili ve východoněmecké Leuně a své zpracovatelské kapacity zvyšuje i maďarský MOL. Rozsáhlý investiční program (podle informací z tisku za více než třináct miliard korun) zahájila také Česká rafinérská.

Do „petrochemické hry ve středoevropském regionu navíc vstupuje také rakouská OMV se svou rafinérii ve Schwechatu (hodlá nyní kapitálově vstoupit také do slovenského Slovnaftu), která se v poslední době prosazuje nejvíce na trhu v Maďarsku. Zatím v pronikání na regionální trh je poněkud pozadu východoněmeck á rafinérie v Leuně a také Poláci, kteří nestačí zásobovat ani domácí trh (a proto o něj celkem úspěšně usilují sousedé).

Boj o zákazníka

Prosadit se výrazněji na středoevropském trhu hodlá slovenský Slovnaft. Momentálně má v České republice 32 čerpacích stanic a nyní pomýšlí zejména na Polsko. Svůj podíl na polském trhu ropných produktů v posledních letech zvyšuje a tr end chce udržet. Postavil tam již dvě firemní benzinové čerpací stanice a dokončuje další čtyři. V příštích letech počítá se stavbou několika dalších. Polský trh považuje vedení firmy za mimořádně dynamický a perspektivní. Vychází z t oho, že v roce 1997 tento trh absorboval 1,7 milionu tun benzinu a domácí výrobci, to je Petrochemia Plock a Rafinéria Gdansk, nebyli schopni vlastní produkcí tuto domácí spotřebu zabezpečit. Proto tam vidí svou šanci.

Po roce 2001 Slovnaft očekává, že Poláci budou liberalizovat trh v souladu s přibližováním se podmínkám EU a v té souvislosti bude v Polsku zrušeno dovozní clo na ropné produkty. Plánuje tam potom dodávat až několik set tisíc tun ben zinu a motorové nafty ročně. Jak pro slovenský tisk uvedl viceprezident Ivan Horvát, firma chce být do budoucna jednou ze společností, které trvale podnikají v Polsku. Kromě benzinu a motorové nafty tam chce vyvážet také například plasty, polyetylén a polypropylén.

Přes své zpracovatelské a exportní úspěchy má ale Slovnaft finanční problémy. Dramaticky se mu prodražily původně laciné dolarové úvěry. Poškodilo ho oslabení kursu slovenské koruny a pád cen ropy. To bylo také příčinou jeho loňského nepříznivého hospodářského výsledku. Zisk po zdaně ní za rok 1998 klesl z předešlých 1,7 miliardy Sk na symbolických jedenáct milionů slovenských korun.

V Maďarsku se činí tři

V Maďarsku si úspěšně vedou tři petrochemické firmy. První s největším podílem na trhu ropných produktů je domácí MOL, druhá je maďarská dcera mezinárodního koncernu Royal/Dutch Shell - Shell Hungary - a třetí rakouská OMV.

Maďarská plynárensko-ropná společnost MOL (dosud z 25 procent státní) provozuje největší maďarskou rafinérii, která je hlavním zdrojem petrochemických dodávek na domácím trhu. Její podíl na něm činí 36,48 procenta. Firma ale nemá zatím ambice proni kat na sousední středoevropské trhy. Ovšem nedávno její obchodní ředitel Ferenc Denes uvedl, že hledá možnosti spolupráce s dalšími výrobci petrochemikálií v regionu. Jmenoval (kromě rakouské OMV) také slovenský Slovnaft nebo český Unipetrol. Těsnější spolupráce s nimi by mohla podle jeho názoru přinést partnerům lepší pozice na regionálním trhu.

Druhý aktér maďarského trhu - Shell Hungary - ovládá 16,41 procenta tamního trhu. Loni zvýšil své příjmy z prodeje ropných výrobků o 28 procent na 79 miliard forintů (cca patnáct miliard korun), a dosažený zisk 1,2 miliardy forintů představoval zlepšení dokonce o 80 procent. V současné době patří této firmě v Maďarsku 124 čerpacích stanic, ve kterých loni prodala půl miliardy litrů pohonných hmot.

Nový šéf firmy Shell Hungary István Kapitány očekává růst příjmů i v letošním roce. Podle něj by se mohl zisk firmy zvýšit o dalších 60 až 70 procent. Investice koncernu Shell v Maďarsku dosáhly k dnešnímu dni 120 milionů USD, z nichž sto milionů směřovalo do výstavby 75 nových čerpacích stanic a do modernizace stanic starších.

V Leuně Francouzi

Nadpoloviční většinu akcií modernizovaného komplexu ropné rafinérie ve východoněmecké Leuně vlastní nyní francouzská ropná společnost Elf Aquitaine. Převzala totiž od svých ruských partnerů, kteří nespláceli kapitál včas, 24procentní podíl, takže dnes disponuje 66 procenty. Hlavním ruským partnerem tam byl do loňska státní podnik Rosněfť, který spolu s firmou Megionněftěgaz má do roku 2010 podle smlouvy dodávat do rafinérie v Leuně deset milionů tun ropy ročně. Třicet tři procent akcií vlastní agentur a BvS, která je následníkem německého privatizačního úřadu Treuhand.

Jak informovala agentura Reuters, Francouzi nyní hledají pro provozování Leuny partnery. Celý její komplex má být dokončen letos na podzim. Celkové investice realizované v Leuně od roku 1990 se odhadují na deset miliard DEM.

Elf Raffinerie Leuna - jak se dnes komplex jmenuje - zahájila provoz v listopadu 1997 (v polovině roku 1998 jela už naplno) a loni dodala na trh kolem čtyř milionů tun motorové a topné nafty a dva miliony tun benzinu a dalších r opných produktů.

Se svými výrobky se ale na rozdíl od jiných středoevropských společností zatím příliš netlačí na zahraniční trhy. Za rok 1998 dosáhla obratu dvě miliardy DEM a stala se hlavním dodavatelem ropných produktů a chemikálií v Sasku-Anhaltsku a v Sasku.

Rakouská královna

Významným hráčem na trhu ropných produktů ve střední Evropě je rakouská OMV. Její rafinérie ve Schwechatu disponují zpracovatelskou kapacitou přes deset milionů tun ročně. Rafinérie zásobuje zejména domácí trh, ale poslední dva roky se firma OMV razantně tlačí se svými produkty na trhy sousedních zemí, zejména do Maďarska. Loni tam odkoupila od britsko-amerického koncernu BP Amoco dvacet osm čerpacích stanic, a zařadila se tak prodejem pohonných hmot na třetí místo. Jejím cílem je do roku 2005 získ at kolem třinácti procent maďarského maloobchodního trhu s ropnými produkty (dnes má 10,23 procenta). OMV investovala v Maďarsku do dneška 13,5 miliardy forintů a disponuje tam nyní celkem 113 čerpacími stanicemi (v České republice jich má necelou stovku).