V současnosti připadají na jednoho důchodce dva lidé v produktivním věku, po roce 2050 bude tento poměr opačný. Už dnes se přitom na místo v domovech seniorů dlouho čeká a náklady obcí a krajů na jejich provoz neustále rostou.
Autor: Jan Třeštík
Stárnoucí obyvatelstvo Evropy nepřináší jen sociální problémy, ale také možnosti pro podnikatele. „Nyní je v oboru sociálních služeb zaměst-náno na 55 tisíc lidí a víme, že jich bude potřeba mnohem více,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Nepůjde přitom jen o pracovní místa.
Šanci dostanou i podnikatelé, kteří se odváží nabídnout tomuto rostoucímu trhu své služby: ubytování, ošetření, vaření a rozvoz jídla, nebo zdravotní a kulturní služby. Příklad může nabídnout sousední Německo. Fungují zde prosperující cestovní kanceláře zaměřené přímo na penzisty. „Je ale otázka, jestli Češi v důchodovém věku budou na tom finančně tak dobře, aby podobné služby zaplatili,“ říká skepticky sociolog Martin Diviš. Také ekonomové upozorňují na fakt, že v tuzemsku si lidé pořád málo spoří na udržení životní úrovně v době, kdy přestanou pracovat.
Více než čtyřicet tisíc lidí v důchodovém věku nyní v Česku čeká na možnost nastěhovat se do některého z domovů pro seniory. Zhruba stejný počet je přitom už obývá. Z této bilance jasně vyplývá, že kapacity nestačí. Hlavním provozovatelem jsou města a obce. Nejde přitom o jediné sociální služby, které obce provozují. Jsou to i byty pro týrané ženy nebo samoživitelky, dětské domovy, pečovatelská služba či záchytky.
„Obce mají v sociální oblasti specifické postavení. Průzkumy ukazují, že pokud jsou občané v náročné životní situaci, obracejí se nejprve na rodinu a hned pak na obec, která je pro ně první veřejnou institucí – záchrannou sítí,“ připomíná Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR a výkonný prezident Rady evropských obcí a regionů.
Nic není zadarmo, ani pomoc v tísni
Například město Uničov nabízí pomoc matkám v tísni. „Na tři měsíce můžeme poskytnout ubytování. Pro matku za 60 korun a pro dítě za poloviční částku na den,“ říká vedoucí Centra sociálních služeb Uničov Miroslava Hoduláková. Centrum působí jako příspěvková organizace města a v regionu nemá konkurenci. „Bytů je málo, poptávku většinou nestačíme uspokojit,“ říká Hoduláková. Právě proto jsou byty nabízeny jako krajní řešení na maximálně čtvrt roku pro ženy s dětmi v tísni. Pokud by chtěly zůstat déle, musí souhlasit městská rada.
PROGNÓZA POČTU SENIORŮ
(lidé v populaci starší 65 let)
rok - podíl
2007 - 14,6 %
2030 - 22,8 %
2050 - 31,5 %
Pramen: MPSV
Dlouhodobější problémy řeší senioři. Na svůj pobyt ve specializovaných domovech musí přispívat nemalou částkou – stejně jako ti, kteří si domů „jen“ nechávají přivézt jídlo nebo potřebují zajistit úklid či doprovod na úřady. Sociální pracovníci se netají tím, že krize se projevuje i v této oblasti a dávky státu citelně poklesly. Je přitom na každém kraji či obci, jakou částku na sociální výdaje poskytne. „Některé kraje přispívají na tyto náklady pětinou, ale jiné dávají sotva pět procent,“ varuje ministr Šimerka. I státní pokladna přitom musí nyní šetřit a vyplatí jen to, co podle zákona musí.
„Na provoz domova pro seniory přispívají hlavně jejich rodiny, ale máme i sponzory z řad místních podnikatelů,“ říká ředitelka G-centra v Táboře Jaroslava Kotalíková.
Město podle ní centru poskytuje slíbené peníze, ministerstvo práce ale dotace zatím snížilo. Sami důchodci si platí ubytování a stravování. Cena se liší podle velikosti bytu, zařízení, služeb, ale třeba i nároků na dietu.
Obce se o své obyvatele starají většinou lépe než stát. Senioři se zpravidla mohou ozvat a žádat pomoc u starostů. Hůř jsou na tom postižení. I zde je možná i domácí péče. Stát ale preferuje svůj přístup a peníze raději posílá do sanatorií a léčebnám dlouhodobě nemocných než přímo postiženým, kteří chtějí zůstat doma.
Poukázky na život
Podmínky pro udělení příspěvku dvou tisíc korun na péči lidem v takzvaném prvním stupni bezmocnosti se totiž znovu zpřísní. Příslušnou novelu zákona o sociálních službách už podepsal prezident Václav Klaus. Dosud lidé dostávali celou částku v hotovosti, někteří z nich napříště obdrží polovinu ve formě poukázky.
Zpřísnění se bude týkat těch, kteří mají v okolí dostupnou sociální službu, ale nevyužívají ji. Naopak celé dva tisíce korun dostanou i nadále ti, kteří službu využívají, nebo o něž se stará rodina. Cílem novely je znemožnit zneužívání příspěvků a šetřit tak státní peníze.
Podle ministerských analýz o příspěvek v prvním stupni žádá hodně lidí a náklady dosahují neúměrné výše. Například v předloňském roce měl stát postiženým a seniorům vyplatit 8,9 miliardy korun, nakonec ale vydal přes 14 miliard korun. Tyto příspěvky tak představovaly v posledních dvou letech nejrychleji bující výdaje státního rozpočtu.
Podle zákona se dále zvýší příspěvek pro nejvíce postižené, z 11 na 12 tisíc korun. Na příspěvek na péči ve čtvrtém stupni mají nárok lidé, kteří jsou zcela odkázáni na pomoc zdravotníků nebo své rodiny.