V chystaném procesu dělení Konsolidační banky dostává velkou šanci jiný polostátní ústav, Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ta má podle schváleného plánu převzít rozvojové úvěry, a podle předběžných odhadů tak posílit svá aktiva o dvacet až třicet miliard korun. Ještě nedávno přitom Českomoravské záruční a rozvojové hrozilo, že ji vláda naopak s KoB a dalšími transformačními institucemi propojí. Původní návrhy totiž počítaly s tím, že se spojí všechny takzvané transformační instituce.
Vedle Konsolidační banky, České finanční a České inkasní se tak objevilo i jméno záruční a rozvojové banky. Zatímco první tři instituce se v rámci chystané transformace skutečně propojí, Českomoravská záruční a rozvojová banka zůstane mimo tuto skupinu a od Konsolidační banky pouze převezme její rozvojová aktiva. „Jsme rádi, že konečně ustaly diskuse o tom, co je či není transformační instituce, uvádí generální ředitel ČMZRB Ladislav Macka. Poukazuje na to, že jeho banka prokazatelně nepatří mezi instituce, které by měly nést náklady privatizace nebo zmírňovat důsledky špatných úvěrů. Naopak, rozvojové banky jsou podle něho ve světě i v zemích Evropské unie běžnou součástí tržního prostředí a jejich výhodou je, že získávají prostředky na finančních trzích. Narozdíl od nejrůznějších podpůrných organizací tak nezatěžují státní rozpočet. „Rozvojové banky jsou nedílným článkem hospodářské politiky a jsou tu od toho, aby realizovaly státní intervence, vysvětluje Macka.
Jaká aktiva přejdou z Konsolidační do Českomoravské záruční a rozvojové banky, se zatím upřesňuje. Podle člena představenstva ČMZRB Lubomíra Rajdla by to mohly být například některé infrastrukturní a ekologické úvěry a z nich zejména ty, které banka poskytla ve vazbě na zdroje ze zahraničí. „Jednání o tom, které úvěry to budou, teprve začínají, ale zdá se, že to nebude velký počet projektů a půjde spíše o větší úvěry, uvedl Rajdl. Přes Konsolidační banku se v minulosti financovaly například dopravní investice, tedy výstavba některých dálnic a železniční sítě. Banka se rovněž angažovala v některých projektech „s ekologickým akcentem , například v budování menších tepláren. Podle Rajdla by se ovšem mezi převáděné úvěry neměly dostat půjčky, které v minulosti poskytla třeba nemocnicím nebo je ošetřuje jako pozůstatek takzvaných TOZ (úvěry na trvale se obracející zásoby). Při jednání s Konsolidační bankou budou zřejmě tvrdým oříškem i některé úvěry spojené se záchranou velkých podniků. „Obě strany se nyní musí sjednotit v tom, co se za rozvojová aktiva považuje, zdůrazňuje Rajdl.
Rovněž ředitel Macka věří, že celá transakce proběhne tak, aby nezhoršila bonitu Českomoravské záruční a rozvojové banky. „Naše banka je zdravá, zdůrazňuje. V připravovaném přesunu se počítá s tržním oceněním převáděných aktiv, k tomu se má převést přiměřené množství pasiv a zároveň dojde k navýšení základního jmění. Toto navýšení je nutné nejen pro vyrovnání bilance, je to vládní požadavek a má státu zajistit do budoucna v této bance majoritu.
Návrh postupu převodů aktiv chce mít vláda na stole do konce října. Přesun jednotlivých úvěrů si pak podle odhadů vyžádá minimálně několik dalších měsíců.