Podle 76,4 % účastníků Manažerského barometru by vláda neměla ustupovat nátlaku lékařů
Měla by vláda ustoupit nátlaku ze strany lékařů?
- Ano – 16,0 %
- Ne – 76,4 %
- Nevím – 7,6 %
Zhruba čtyři tisíce českých nemocničních lékařů podepsaly prohlášení, že jsou připraveni dát ke konci roku výpověď. Především chtějí prosadit, aby jejich základní mzda stoupla až na trojnásobek té průměrné. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera ale na takový nárůst nejsou peníze, zvlášť v době, kdy stát škrtá v celé veřejné sféře. V dopise adresovaném doktorům z iniciativy „Děkujeme, odcházíme“ napsal, že dalšímu nátlaku už neustoupí. Prezident České lékařské komory Milan Kubek je ovšem toho názoru, že pokud lékaři vytrvají, kabinet jim bude muset vyhovět. „Vláda železné lady Margaret Thatcherové, která byla silnější než naše současná koalice, nevydržela lékařům vzdorovat ani týden,“ tvrdí.
Manažeři, oslovení týdeníkem EURO, podporují stanovisko ministra Hegera. Více než tři čtvrtiny z nich nátlak lékařů odsuzují a jejich požadavkům by nevyhověly. Jakkoli je však výsledek hlasování přesvědčivý, většina respondentů připomíná, že situace ve zdravotnictví vyžaduje rychlé řešení. „Nerad se našich politiků zastávám, ale tohle je zrovna ten případ. Nespokojenost lékařů chápu, ale jde o dlouhodobý stav, který je potřeba řešit v souvislostech a v delším časovém horizontu. Rezervy na platy si musí resort najít sám. Jakým způsobem se na něm živí farmaceutické koncerny a další dodavatelé, je přece nehoráznost. Jenom lékaři za to samozřejmě odpovědnost nenesou, ale pokud se alespoň trochu nevyčistí tenhle chlév, nemá cenu ustupovat ohledně mezd, navíc pod takovýmto doslova vyděračským nátlakem,“ odsuzuje zejména zvolenou formu nátlaku první odpovídající.
Na to, že více peněz by si zasloužily i jiné profese, upozorňuje další z účastníků Manažerského barometru. „Odpověď zní ne. Lékaři si zaslouží vyšší platy, stejně jako učitelé, policisté a mnoho dalších státních zaměstnanců. Ale stát na to z mnoha důvodů nemá. Nejprve je proto nutná reforma na výdajové i příjmové stránce rozpočtu.“ Další však varují před lavinou, kterou by mohl ústupek lékařům vyvolat. „Stejně jako se neustupuje teroristům, nemůžete vytvořit precedens, že po nátlaku ustoupíte.“ „Odpovídám ne, protože jinak by se vláda dostala pod ještě větší tlak ostatních zájmových skupin, které připravené škrty postihly.“
Podle tohoto manažera, ovlivněného čerstvou osobní zkušeností, si ale doktoři více peněz ani nezaslouží: „Osobně si myslím, že kvalita českých lékařů je mizerná. Po čerstvé zkušenosti říkám, že zvyšovat jejich platy bez tlaku na výkon a kvalitu je nesmysl! To pak může vláda na reformy zcela zapomenout. Je to stejné jako sypat peníze do pytle bez dna. Naopak všechny výpovědi lékařů by měly být do jedné okamžitě přijaty a následně je třeba zaplatit kvalitně ty lékaře, kteří skutečně chtějí léčit. Ti ostatní, ať si jdou, kam chtějí.“
Ne všichni oslovení by ale s rebelujícími lékaři zatočili – u některých našli i zastání. „Rozhodně ano. Požadavky lékařů jsou naprosto legitimní a spravedlivé. Systém českého zdravotnictví je bohatě dotován, zaplatit lékaře podle jejich představ nemusí být problém. Samozřejmě je tu jeden předpoklad: v systému by se muselo přestat krást. To znamená neobjednávat předražené léky, přístroje, zdravotnický materiál, stavební, úklidové a jiné práce… Má-li vláda vůli, určitě dokáže tyto úniky zastavit. Když to neudělá, je buď neschopná, nebo nemá tu vůli,“ zaznělo například.
Někteří z hlasujících ovšem lékařům připomínají, že jejich sen o snadném životě na Západě se může velmi snadno rozplynout. „Představa, že je možné u nás nastavit stejnou platovou úroveň jako na Západě, je naprosto mylná. Zrovna tak mimo realitu je názor, že na západě na naše lékaře všichni čekají s otevřenou náručí a velkým balíkem peněz. Právě v lékařském oboru přece hraje velkou roli atestace a aprobace v jednotlivých zemích, podložená perfektní znalostí prostředí a jazyka a podmíněná kontakty při vytváření vlastní klientely. Pouze několik málo výjimečných jedinců a naprostých specialistů proto může v jiných zemích dostat šanci odpovídající jejich postavení u nás, všichni ostatní skončí jako průměrní (pomocní) lékaři v průměrných týmech.“
Odpovídalo 131 manažerů
