Nejlepší tuzemská rozhlasová stanice Rádio Wave včera oslavila desáté narozeniny. K upřímné gratulaci by šašek rád přidal také připomínku kauzy, která tuto stanici proslavila – bylo to údajné vysílání fašistických (sic!) písniček, konkrétně songu Swastika Eyes od Primal Scream. Na kauze z roku 2008 se dokonale ukazuje, jak to dopadá, když rozhodují hlupáci.
Netřeba jmenovat konkrétní aktéry příběhu, který je z dnešního pohledu úsměvnější než ve své žhavé fázi. Důležitější je podstata. Rádio Wave čelilo obvinění radních a několika dalších pohlavárů, že odvysílalo písničku podporující fašismus. Vycházeli z vlastní zamotané logiky, kterou lze rekonstruovat zhruba následovně: kde je svastika, tam je fašismus (když už tedy, tak správněji nacismus, ale to je jen kosmetická vada).
Na podporu Wavu se pak vzedmula vlna solidarity a snad i těm nejzabedněnějším lidem (kromě samotných radních) došlo, že svět je ve 21. století trochu komplikovanější. Existují principy jako parodie, nadsázka, dekonstrukce nebo koncept.
Vše se po pár týdnech zametlo pod koberec, začalo se analyzovat, vyhodil se jeden „znalec“ a vše pěkně utichlo. Wave v té době již stejně byl uklizen z terestrického éteru na web, takže už nemohl nikomu moc ubližovat.
Uběhlo necelých osm let a situace se dostala o světelné roky jinam. Veřejní činitelé veřejně hlásí rasistické a xenofobní teze, zahraniční nacistické weby se staly nejdůvěryhodnějším informačním zdrojem a mohou snad i svrhnout vládu, „slušní občané“ neváhají o lidech mluvit jako o „slimácích“.
A bohužel Zemana, Babiše, White Media ani ty „slušné“ znovu nelze podezřívat z toho, že to je nějaká parodie, dekonstrukce, koncept, jímž by chtěli alarmovat proti vzedmuvší se vlně hnědnutí u nás a v Evropě.
Přečtěte si další šaškovy provokace:
Šašek provokuje: Xenofobové, náckové a Lidovky