Šašek nedávno narazil na skupinu osob, které se mírou egoismu, narcisismu, bezohlednosti a obecně idiotismu jen sotva kdo vyrovná a překonává i řidiče audi. Ano, jsou to majitelé čtyřkolek.
Dříve si lidé dokazovali svou zdatnost a touhu po adrenalinu na místech, která k tomu přirozeně sloužila. Jenže doba se mění a s ní i představy, jak vybuzovat adrenalin. Šaškovi celkem nevadí, že se teď běhá po chodnících, nábřežích a náměstích, nejlépe hromadně a s uzávěrou pro veřejnost. Snad ani to, že nejčastějším místem pro bruslení není zimní stadion, ale přeplněná cyklostezka kolem Vltavy.
Dokonce ani cyklisté narvaní do elastických reklamních trikotů krosující běžně téměř výhradně značené turistické cesty s udiveným pohledem „co tady, do háje, dělá ten tůrista?“, případně „držte si toho psa, tady nemá co dělat!“ nejsou pro pobyt v přírodě tak čirým zlem jako čtyřkolkáři.
Ano, čtyřkolkáři… Nezřídka nadměrné bytosti s brontosauřím mozkem, jež nepochopily, že pokud má vozidlo motor, patří na silnici. Nejspíše proto, že se nedokážou vyškrábat na motorku, kolo či – nedejbože – koně, si svůj pocit kovboje brázdícího nevadskou pustinu naplňují túrováním rozměrných strojů na pěšinách, na něž by se ani kolálista nevydal.
A čím užší, tím lepší. A když už se nevejdou na lesní pěšinu či cestičku vinoucí se romanticky mezi poli, vezmou to rovnou po poli. Nenarvu se na pěšinu kolem potoka? Kadím na to, vezmu to potokem – pro slečnu připláclou na koženkových zádech budu přece hrdina bojující s drsným terénem. A na pěší a psy kašlu, stejně mě musí slyšet kilometr daleko, dnes ten motor krásně řve jako na krajinu Marlboro. A policie s tím nic neudělá, protože na nějaké hlídky v přírodě už nemá kapacity.
Šašek zná ještě pár míst, kam se tahle oplechovaná čuňata nedostanou – a hodlá je chránit jako diamant velikosti hotelu Ritz. A pokud se tam nějaký čtyřkolkář objeví, zjistí jednu neblahou věc, že něco umí řvát ještě více než jeho motor. Sám Šašek.
Čtěte další Šaškovy provokace:
Politici bojují za vyšší sledovanost