Dřevo patřilo v minulosti mezi nejvyužívanější stavební materiály vůbec, postupně jej ale začaly nahrazovat různé alternativy s delší životností či lepšími vlastnostmi. V posledních letech jako by se každopádně tento vývoj znovu obracel – ze dřeva vznikají větší bytové domy a mrakodrapy, přičemž do budoucna by své uplatnění mohlo nalézt dokonce i ve vesmíru.
Že to může jít, se nyní snaží dokázat odborníci z Kjótské univerzity v Japonsku, kteří ve spolupráci se stavební firmou Sumitomo Forestry vytvořili vůbec první dřevěný satelit na světě jménem LignoSat. Tato unikátní družice o velikosti lidské dlaně se podle agentury Reuters v úterý vydala na cestu do vesmíru, kde bude v následujících měsících důkladně zkoumána.
LignoSat, pojmenovaný podle latinského slova pro dřevo, bude nejprve dopraven na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako součást mise společnosti SpaceX. Následně jej pak astronauti vypustí na oběžnou dráhu, kde by měl podle současných plánů zůstat asi půl roku ve výšce zhruba 400 kilometrů nad zemí.
Rozdíl dvou set stupňů Celsia
Hlavním cílem japonských vědců je prověřit potenciál dřeva jako obnovitelného materiálu pro vesmírný výzkum. „Dřevo je materiál, který si dokážeme vyrobit sami. Díky němu tedy budeme schopni stavět domy a následně žít a pracovat ve vesmíru,“ řekl astronaut Takao Doj, jenž zároveň na Kjótské univerzitě studuje činnost lidí ve vesmíru.
Právě tým okolo Doje v minulosti vytvořil plán, který počítá s vysázením stromů na Měsíci a Marsu, přičemž dřevo z nich má být následně použito na stavění domů. Vytvoření a otestování dřevěného satelitu má tedy dokázat, že materiál je pro stavby ve vesmíru vhodný. „První letadla z počátku 19. století byla také vyrobena ze dřeva, takže i vznik satelitu je určitě proveditelný,“ řekl profesor Kodži Murata, který se na Kjótské univerzitě zabývá lesnickými vědami.
Dřevo možná na první pohled jako ideální materiál pro satelit nevypadá, ve skutečnosti je ale ve vesmíru mnohem odolnější než na Zemi – děje se tak především díky absenci vody a kyslíku, jež by mohly způsobit jeho uhnívání. Největší výzvou pro přežití satelitu proto bude především schopnost dřeva snášet extrémní kolísání teplot, která se při cestě ze tmy na sluneční světlo běžně mění od −100 do +100 stupňů Celsia, a to v rozmezí pouhých 45 minut.
Bez šroubů a lepidla
Dřevo na satelitu LignoSat se v japonštině nazývá honoki a pochází z magnólie, jejíž oficiální český název zní šácholan obvejčitý. Tento opadavý strom se v zemi vycházejícího slunce používá už po staletí k výrobě pochev na meč, a to s pomocí tradiční řemeslné techniky bez jakýchkoliv šroubů nebo lepidla. Stejná metoda byla přitom využita i pro vznik LignoSat.
Důležitou výhodou dřevěného satelitu je podle odborníků fakt, že po skončení své životnosti bude mít mnohem menší ekologický dopad. Konvenční kovové satelity je totiž nutné nechat shořet při vstupu do atmosféry, což je proces, při kterém se uvolňují škodlivé částice oxidu hlinitého. Dřevěné družice by naopak shořely s mnohem menším znečištěním – ostatně i proto se někteří odborníci domnívají, že se skutečně jedná o materiál budoucnosti.
„Kovové satelity mohou být v následujících desetiletích zakázány. Pokud tedy dokážeme, že naše dřevěná družice funguje, chceme je dále rozvíjet a předložit je i společnosti SpaceX Elona Muska,“ popsal svoji vizi Doj.
Podobně nadšený je ze satelitů rovněž manažer společnosti Sumitomo Forestry Kendži Karija: „Může se to zdát zastaralé, ale dřevo je ve skutečnosti špičková technologie k průzkumu a osidlování Měsíce a Marsu. Expanze do vesmíru by navíc mohla oživit současný dřevařský průmysl.“
