Od chvíle, kdy společnost Facebook změnila své jméno na Meta, uběhly už téměř tři roky. Od té doby se technologický gigant snažil uspět hned s několika novými „produkty“. Skrze metaverzum představil svoji vizi digitální práce a zábavy, kterou lidem zpřístupnil prostřednictvím soupravy pro virtuální realitu. Brzy poté společnost otevřela vlastní herní vesmír zvaný Horizon Worlds plný personalizovaných avatarů. Ani jeden z těchto projektů ovšem žádný výraznější úspěch nesklidil.
Toho se zakladatel Mark Zuckerberg dočkal až spoluprací se společností EssilorLuxottica, konkrétně s její značkou Ray-Ban, s pomocí níž na trh uvedl chytré brýle. A koncem minulého měsíce na úspěšný nápad navázal, když představil zcela nový prototyp brýlí Orion – ty mají být dosud nejchytřejší svého druhu na trhu.
Jde o brýle pro rozšířenou realitu vyrobené z hořčíkové slitiny typické tlustými černými obroučky, na jejichž zeštíhlení a zmenšení hodlá firma do budoucna pracovat. Produkt svým uživatelům umožňuje mimo jiné spouštět holografické virtuální obrazy a smísit je s tím, co člověk vidí v reálném světě. Důležitým doplňkem brýlí je speciální náramek zachycující nervové signály uživatele, díky čemuž mu umožňuje zařízení ovládat.
„Správný způsob, jak se na Orion dívat, je stroj času,“ uvádí CNBC s odkazem na Zuckerberga, který nový produkt představil na konferenci Meta Connect 2024. „Tyto brýle existují, jsou úžasné a představují pohled do budoucnosti, která bude podle mého názoru velmi vzrušující,“ dodává web americké televize.
Ačkoli prototyp Orion není běžným zákazníkům zatím dostupný, společnost již pracuje na vytvoření spotřebitelské verze. Podle zainteresovaných zdrojů, na které CNBC odkazuje, se společnost zabývá také vývojem ovládajícího náramku pro další svá zařízení, včetně náhlavních souprav Quest VR a zmíněných Ray-Ban Meta.
Propad a následné zmrtvýchvstání
Ve spojitosti s chytrými brýlemi lze v případě společnosti Meta mluvit o jakémsi „zmrtvýchvstání“. Není to totiž tak dávno, co v roce 2022 ztratila dvě třetiny své hodnoty a následně se uchýlila k dramatickému propouštění. V rámci toho uvolnila 21 tisíc pracovních míst. V loňském roce se ale cena akcií téměř ztrojnásobila, aby letos vzrostla o dalších více než 70 procent a dosáhla nového maxima. V pondělí ráno se jedna akcie obchodovala za více než 590,5 dolaru (zhruba 13 600 korun).
Do vývoje virtuální reality se Meta, tehdy ještě pod názvem Facebook, poprvé pustila v roce 2014, kdy za dvě miliardy dolarů koupila společnost Oculus. Od té doby do své hardwarové a softwarové divize pro rozšířenou a virtuální realitu Reality Labs nalila více než 63 miliard (asi 1,3 bilionu korun).
Děje se tak vše navzdory skutečnosti, že divize jako taková zaznamenává čtvrtletní ztráty v řádech miliard dolarů, přičemž samotné Reality Labs si ve druhém čtvrtletí připsaly tržby ve výši „pouhých“ 353 milionů (přibližně 8,2 miliardy korun), což představuje méně než procento celkových tržeb Mety. Podle průzkumu společnosti IDC se navíc celosvětové dodávky náhlavních souprav pro virtuální a rozšířenou realitu ve stejném období propadly o 28 procent na 1,1 milionu kusů.
Nábor nových vývojářů
Dle lidí obeznámených s plánem společnosti hodlá Meta v příštím roce oslovit vývojáře, kteří budou pracovat na aplikacích pro brýle Orion a testovat, co má u potenciálních zákazníků největší ohlas. S tímto krokem souvisí i očekávaný debut čtvrté generace modelů umělé inteligence Llama, která by, jak vedení Mety doufá, mohla být začleněna právě do budoucích aplikací pro rozšířenou realitu. Díky tomu může uživatelům pomoci rozpoznávat objekty v reálném světě a přesněji reagovat na hlasové příkazy.
Zhruba do dvou let by pak měla být k dispozici spotřebitelská verze brýlí Orion. To je však dle některých odborníků až příliš ambiciózní, neboť jejich vývoj trvá již devátým rokem a rozhodně se neobešel bez komplikací – spíše naopak.
V jednu chvíli měla společnost například verzi zařízení, která nabízela vizuální realitu, ale aby fungovala, musela být v extrémně kontrolovaném prostředí. Vizualizace tak kupříkladu nefungovala venku. Funkční verze brýlí následně společnost testovala déle než dva roky, než je dostala do fáze, kdy je bylo možné představit širšímu okruhu lidí. Aktuální prototyp společnost nakonec dokončila v březnu.
Dodání brýlí na spotřebitelský trh by navíc mohly zkomplikovat třeba nedostatečné dodávky karbidu křemíku, který se nachází v displeji i čočkách Orionu. K tomu, aby se firma se svým produktem dostala až k zákazníkům, bude totiž potřeba masové množství této sloučeniny.
Zuckerberg se současně snaží navázat na úspěch své druhé generace chytrých brýlí Ray-Ban Meta. Výrobek se během loňské vánoční sezóny stal velmi virálním na sociálních sítích, což předčilo jak očekávání Mety, tak predikce spolupracující EssilorLuxottica. Podle IDC se za první tři čtvrtletí od uvedení na trh prodalo více než 730 tisíc kusů. Nyní obě společnosti pracují na třetí generaci brýlí, kterou hodlají vydat ještě během následující prázdninové sezóny.
ČLÁNKY DO MAILU