Ochránce práv akcionářů Aleš Hodina nakupuje krachující podniky
V minulých dnech se na tuzemském kapitálovém trhu odehrály některé zajímavé obchody. Šlo o převody na takzvaném neorganizovaném trhu – ve Středisku cenných papírů (SCP) – a ve hře byly větší balíky akcií několika tuzemských firem, konkrétně Armaturky Česká Třebová, Kozaku Klatovy, Obchodního zařízení Praha, ale hlavně známého ZPS Zlín. Na těchto obchodech by nebylo zase tolik převratného, vždyť na pražské burze, v RM–Systému či v SCP se denně obchodují stovky cenných papírů. Zajímavá je však osoba kupujícího. Jde o známého ochránce práv drobných akcionářů, který byl ještě před rokem čelným představitelem jejich ochranného sdružení OSMA, Aleše Hodinu. Za zmínku stojí určitě i fakt, že uvedené čtyři tituly jsou v konkursu či likvidaci. Za jakým účelem tedy Aleš Hodina tyto krachující podniky kupoval? „Jde o mou investiční strategii, uvedl v telefonickém rozhovoru pro týdeník EURO. Na další otázky, z jakých zdrojů akcie pořizoval a zda hodlá v nákupu bankrotujících firem pokračovat, nám však během uplynulého týdne neodpověděl. Převody čtyř zmíněných titulů se odehrály 21. září tohoto roku a majitele vyměnilo 32,12 procenta Armaturky Česká Třebová, 20,05 procenta Kozaku Klatovy, 10,84 procenta Obchodního zařízení Praha a především téměř třetina ZPS Zlín. Konkrétně Aleš Hodina koupil 27,3 procenta této strojírenské firmy, což čítá 577 tisíc kusů akcií. Suma sumárum nakoupil tento právník v uvedený den přes 740 tisíc kusů různých akcií. Za hubičku? Kolik finančních prostředků muselo být na uvedené nákupy vynaloženo, není známo. Ani prodávající strana, kterou byl ve všech případech Všeobecný otevřený podílový fond ve správě Spořitelní investiční společnosti, nechtěla ceny komentovat. „Šlo o prodej z portfolia našich fondů, který proběhl výběrovým řízením, zveřejněným na počátku srpna. Jeho hlavním kritériem byla výše nabídnuté ceny, uvedl Petr Fejtek z tiskového oddělení Spořitelní investiční společnosti, patřící do skupiny České spořitelny. Říká, že fondy se takto postupně zbavují méně likvidních cenných papírů, které vlastní. Ostatně takto to dělají již delší dobu i ostatní fondy ve snaze zlikvidnit svá portfolia před otevřením a dostát zákonu, který jim přikazuje, aby se zbavily nadbytečných podílů v podnicích. Jelikož Středisko cenných papírů ceny u převodů nezveřejňuje, můžeme o cenách mezi oběma stranami jen spekulovat. Protože v uvedených případech jde o cenné papíry v konkursu či v likvidaci, nejsou pro investory zajímavé, jsou málo likvidní, a v kursovních lístcích organizovaných trhů pražské burzy či RM–Systému je proto nenajdeme. Mohli bychom se však nechat inspirovat posledně známou cenou ZPS Zlín. Jedna akcie tohoto podniku se naposledy obchodovala na pražské burze loni v listopadu za 38,95 koruny. Byl–li tento kurs i orientační cenou, za kterou obchod mezi Alešem Hodinou a spořitelním fondem proběhl, musel by kupující za 577 tisíc kusů akcií ZPS Zlín zaplatit slušných 22,5 milionu korun. To jsou ovšem jen spekulace, jde o cenu starou rok a fondy se mohly třeba rády zbavit nelikvidních papírů za daleko nižší ceny. Výnosný krach? Proč však někdo kupuje cenné papíry, které jsou v konkursu či likvidaci? Například u zmiňovaného ZPS Zlín už konkursní podstatu koupil zahraniční zájemce. Na základě dostupných informací není vůbec jasné, zda budou uspokojeni všichni veřitelé podniku. To znamená, že na akcionáře, kteří přicházejí na řadu – jak je všeobecně známo – vždy až jako poslední, zbude něco jen stěží. Jde třeba o spekulace na výnosné pozemky? Aleš Hodina je již z dřívějších dob také akcionářem 14,69 procenta KB Likéru, 12,51 procenta společnosti Luhov a 10,23 procenta společnosti Ego. Všechny tři podniky jsou také v konkursu. Tento osmadvacetiletý právník je znám svými obchodními aktivitami na kapitálovém trhu, kvůli kterým si také založil firmu Prague Invest Group, jež je v likvidaci. Nyní se živí právě obchody na kapitálovém trhu na vlastní účet. Vynikl především jako ochránce práv drobných akcionářů v Harvardských fondech, První investiční, Aeru holding, ČSAD Bus Ústí, Tatře Kopřivnice, Transportě Chrudim či Elektromontážních závodech. Stal se také nuceným správcem České privatizační společnosti. Hodinovo jméno se však přetřásalo hlavně v kauze Komerční banky, kdy s vlastnictvím pouhých tří kusů akcií napadl rozhodnutí valné hromady této banky o navýšení jejího jmění. Důvodem bylo, že druhé kolo úpisu akcií banky bylo vyhrazeno pouze pro Fond národního majetku. Hodinovu žalobu nakonec Komerční banka vyhrála, ale navýšení jmění bylo zpožděno asi o pět měsíců. Po kapitálových luzích a hájích v této souvislosti kolovaly zprávy, kolik peněz za stažení žaloby požadoval. Sám Hodina však tehdy pro týdeník EURO uvedl, že úplatky byly naopak nabízeny jemu.
