Sbohem a řetěz

Věci mezi nebem a zemí existují. Třeba když dozorci učí vězně utíkat, a ještě o tom básní. „Na večerní Letnou se sype těžký sníh (…) rozlehlý park je téměř prázdný. Kdo nemusí, ven nechodí. Zpoza rohu se najednou vynoří dvacítka běžců,” začíná na webu ženské věznice ve Světlé nad Sázavou reportáž o tréninku vězeňkyň připravujících se na květnový pražský maraton. Je to jistě bohulibý počin, otázkou zůstává, jestli obligátní kopání podzemní chodby hliníkovou lžící nebylo přece jen sportovnější.