Zklamání, které zažívá Jaroslav Foldyna nebo Zdeněk Škromach, musí být opravdu fatální. Od nich by nikdo nečekal, že Zemanovi v životě něco byť jen náznakem vyčtou. Ta chvíle přišla nyní, když se postavil na pódium vedle islamofobů šířících nenávist a nechal Albertov zavřít před studenty. Mlčky tím svým stoupencům vzkázal: Už se mnou nepočítejte. Zeman jede teď v jiném vlaku. Má na oknech záclonky, aby nebylo vidět ven.
Ne, že by se nyní ČSSD semkla. Zatímco její šéf Bohuslav Sobotka vyčítá Zemanovi, že se zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí z Islámského státu a migrační krize, jeho někdejší spojenci mu vyčítají, jakým způsobem to udělal. Rozumějte, koho si s sebou vzal na pódium. „Pokud jde o vystoupení Miloše Zemana, je konzistentní ve svých názorech a vyjadřuje mínění lidi, které často slyším. Druhou věcí je aranžmá. To nebylo zrovna šťastné. Prezident měl být na pódiu sám. A nebo měl vedle stát například Jarda Foldyna,“ glosoval Zdeněk Škromach.
Miloš Zeman zkrátka ve svém slepém tažení za příští prezidentskou volbou zapomněl na staré kamarády a ti mu to nemohou odpustit. Zeman byl totiž poslední, kdo jim dával legitimitu. Teď už jim nezbývá než plnit v ČSSD menšinovou a nedůležitou roli. Jak smutné.
Zajímavé ale je, jak ČSSD sama zůstává Zemanem fascinována. Vlastně by jí mohl být úplně ukradený. Nebyl to koneckonců její prezidentský kandidát, není to její člen ani předseda. Všichni od socanů mají přesto pocit, že by se k Zemanově roli měli nějak postavit a vyhranit. Možná je na čase, aby si připustili realitu – že tenhle pán za ně prostě nemluví, byť je to bohužel nejvýraznější osobnost, kterou tahle strana po revoluci zrodila.
Čtěte další komentáře autora:
ČLÁNKY DO MAILU