Šéfovi lidovců zlomily vaz miliony na kontě a sociální dávky
Vsetín má letos smůlu. Jeho hokejisté byli na jaře potupně vyloučeni z hokejové extraligy a teď bývalý starosta Jiří Čunek nuceně opouští extraligu politickou. To, co předseda lidovců dosud odmítal učinit navzdory osmiměsíčnímu vyšetřování své údajné půlmilionové korupční aféry, přišlo pouhé tři dny po odvysílání reportáže v České televizi. Podle ní v roce 1998 čerpal státní sociální příspěvek a zároveň uložil na účty tři a půl milionu korun. Čunek minulý čtvrtek oznámil, že ve středu 6. listopadu rezignuje na post prvního vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Chce však dál zůstat předsedou KDU-ČSL. Jak tvrdí, z vlády neodchází kvůli obsahu televizní reportáže, nýbrž proto, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká opět otevřela jeho v létě již odložený korupční případ. „Rozhodl jsem se takto, aby vyšetřování bylo pro veřejnost nezávislé. Dělám to i proto, že chci, aby pokračovala tato koalice a aby nebyla zpochybňována.“ uvedl Čunek po schůzce s premiérem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem a předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem.
Nehájitelná pozice.
Proč vlastně Čunek tak rychle opouští kabinet, když předtím tři čtvrtě roku tvrdošíjně lpěl na setrvání ve všech funkcích a právě vyšetřování korupčního případu jej donedávna k odchodu nepřimělo? Jeho nejnovější „dotační“ kauza jej uvádí do mnohem bezvýchodnější pozice. Na rozdíl od údajné „korupční“ aféry, která měla charakter tvrzení bývalé Čunkovy sekretářky Marcely Urbanové proti tvrzení samotného Čunka, je totiž prakticky nehájitelná, což jako první vyslovil ministr financí a Čunkův partajní sok Miroslav Kalousek. „Mohu pouze obecně říct, že pokud někdo pobíral dávky ze sociálního systému a disponoval přitom miliony, to je neospravedlnitelné jednání, které neumím hájit,“ prohlásil Kalousek minulé úterý. O den později pojem nehájitelnost použil i Mirek Topolánek. A Kalousek upřesnil, že vlastně ani „není důležité, zda to bylo či nebylo v souladu se zákonem, protože prostě z hlediska slušnosti není možné čerpat ze sociálního systému a přitom disponovat miliony“. Začalo se totiž ukazovat, že Čunek klidně mohl mít v roce 1998 na sociální příspěvek (51 tisíc korun) nárok, protože mu byl přiznán na základě dokladu o příjmech v roce 1996, kdy ještě miliony na konta neuložil. A příjmy jako vedoucí bezpečnosti práce ve Zbrojovce Vsetín a živitel čtyř dětí s manželkou na mateřské dovolené a se sídlištním bytem tři plus jedna nijak vysoké neměl. Ale i kdyby nárok na dávky nebyl oprávněný, čin by byl nejspíš z trestního hlediska promlčen. Takže premiér Mirek Topolánek by ani nemohl uplatnit svou jarní podmínku odvolat Čunka pouze v případě, že bude obžalován.
Sám proti všem.
Čunka zkrátka tentokrát udržet nešlo. Hájit drobné časové nuance je ve světle natřikrát uložených milionů nejasného původu, navíc s pomocí tchýně či neplatné občanky, těžké. Ještě těžší je to u politika, který se do nejvyšších pater dostal díky volání po zpřísnění sociálního systému. S výjimkou senátora Jaromíra Štětiny do toho tudíž tentokrát nechtěl jít nikdo z Čunkových stranických spojenců, kteří ještě na jaře svého guru tvrdě bránili. Tehdy by odvolání Čunka z vlády pro Topolánka znamenalo přijít o hlasy řady lidoveckých poslanců, což by způsobilo pád koaliční vlády. Ten si Topolánek před hlasováním o reformním batohu rozhodně nepřál, takže Čunek - i díky zásahu Nejvyššího státního zastupitelství - přežil. Zato teď lidovci házejí Čunka přes palubu. K odchodu ho vyzval senátorský klub, rezervovaní jsou i dosud nejvěrnější Čunkovi spojenci Ludvík Hovorka a Tomáš Kvapil, kteří od něho žádají vysvětlení. Takto v koutě, stáhl se Čunek z vlády raději sám, protože premiér Topolánek mu údajně v noci ze středy na čtvrtek důrazně pohrozil odvoláním. Vnitrostranický boj uvnitř KDU-ČSL ale bude průhledný mnohem méně. Předsednickou funkci by proto mohl Čunek ustát.
Nejasné miliony.
Zatím však nevysvětlil původ 3,5 milionu korun, které těsně před svým nástupem do funkce vsetínského starosty uložil v rozmezí dvou listopadových týdnů roku 1998 do opavské pobočky ČSOB (jeden milion), zlínské pobočky Union banky (1,5 milionu) a opavské Universal Banky (jeden milion na účet své tchýně). „Byly to zčásti moje peníze a zčásti peníze, které jsem měl ve správě,“ řekl Čunek pouze obecně minulou středu s tím, že se podrobně vyjádří v úterý 6. listopadu, kdy se má kauzou zabývat celostátní konference KDU-ČSL. Roli bude hrát i vývoj dalšího šetření v případu údajné korupce na vsetínské radnici. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla o zrušení očišťujícího usnesení jihlavského žalobce Arifa Salichova a nařídila opatřit nové důkazy i nové znalecké posudky, vyslechnout další svědky a vydat nové rozhodnutí, které může pro šéfa lidovců znamenat i soudní proces.
V záloze Línek, Březina, Kvapil.
O tom, kdo Čunka nahradí ve vládním křesle, zatím lidovci jasno nemají. Nejvíc se mluví o statutárním místopředsedovi KDU-ČSL Romanu Línkovi, ale úvahy mířily i k europoslanci a někdejšímu olomouckému hejtmanovi Janu Březinovi, k ministru Cyrilu Svobodovi nebo k Tomáši Kvapilovi, který post šéfa místního rozvoje zastával už v druhé Klausově vládě. Při výběru ministerského kandidáta přitom bude zřejmě hrát velkou roli snaha, aby byl zachován dosavadní poměr sil mezi čunkovským a kalouskovským křídlem uvnitř KDU-ČSL. Línek i Kvapil patří k oporám současného předsedy. Pokud by Čunek neustál ani předsednictví ve straně, přichází jako jeho nástupce v úvahu opět pardubický vicehejtman Roman Línek. Kalousek ani Vlasta Parkanová by údajně znovu kandidovat nechtěli, ale zájem vést KDU-ČSL už projevila šéfka poslaneckého klubu Michaela Šojdrová. „Je to výzva, neříkám, že ne,“ prohlásila pro Frekvenci 1.
Nejasnou roli v Čunkových kauzách hrají od počátku policisté a státní zástupci. Otazník visí i nad nejnovějším vstupem nejvyšší žalobkyně Vesecké do případu. Ačkoli o opětovném otevření údajné korupční kauzy rozhodla údajně už ve čtvrtek 25. října, veřejně to oznámila až v zápětí poté, co Čunek avizoval svou rezignaci. Jako by spolu oba kroky nějak souvisely.