Nepříznivé trendy jsou důsledkem protežování prvovýrobců Cenový trend v posledních letech je pro agrární sektor nepříznivý, dovozní ceny se zvyšují a vývozní klesají. Příčinou je změna struktury obchodu. Ve vývozu vzrůstá podíl surovin a snižuje se podíl finálních výrobků, v dovozu je to naopak.
Nepříznivé trendy jsou důsledkem protežování prvovýrobců
Cenový trend v posledních letech je pro agrární sektor nepříznivý, dovozní ceny se zvyšují a vývozní klesají. Příčinou je změna struktury obchodu. Ve vývozu vzrůstá podíl surovin a snižuje se podíl finálních výrobků, v dovozu je to naopak.
Schodek agrárního obchodu České republiky by se letos podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) mohl meziročně prohloubit o 12 až 14 procent. Ve výsledcích agroobchodu se projeví zejména silná koruna a nízké ceny na mezinárodních trzích. Zásadní vliv ale bude mít také komoditní struktura, která se v dovozu vyznačuje vysokým podílem zpracovaných výrobků a ve vývozu převahou surovin. „Kdybychom měli ve struktuře vývozu víc značkových zpracovaných produktů, tak by se mezinárodní konjunktura, která se především týká surovin, na zahraničním obchodě projevovala méně,“ uvedl Petr Tuček z VÚZE.
Svůj podíl na saldu mají i povodně
Podíl na prohloubení záporného salda mohou mít podle Tučka i nedávné záplavy, které se promítnou v objemu letošní sklizně. Například produkce základních obilovin letos podle odhadu ČSÚ dosáhne 6,367 milionu tun, což představuje proti loňsku pokles o osm procent. V prvním pololetí uzavřela Česká republika zahraniční agrární výměnu schodkem 13,09 miliardy korun. To znamená meziroční nárůst záporného salda o 13 procent. Zatímco vývoz klesl o šest procent na 21,9 miliardy korun, dovoz stoupl o procento na 35 miliard korun.
Necitlivá regulace přináší ovoce
Nepříznivé trendy vývoje zahraničního agroobchodu ČR se datují od roku 1994, s větší intenzitou pak od roku 1997 (krize v Rusku). Později na něj však měla ještě silnější vliv politika protěžování zemědělců na úkor zpracovatelů a potravinářů, která trvá dodnes: Necitlivá regulace trhu s mlékem a příliš vysoké výkupní ceny obilovin ze strany intervenčního fondu spolu s ochranou domácího trhu vysokými cly, což nijak nedoprovázela adekvátní podpora tuzemských potravinářských podniků. Ty jsou přitom přirozeným partnerem „objektu“ ochrany - prvovýrobců. Cenový trend v posledních letech se podle Tučka z VÚZE pro český agrární sektor stále více zhoršuje, průměrné dovozní ceny se zvyšují a vývozní paralelně klesají. „Hlavní příčinou je změna zbožové struktury obchodu. Ve vývozu roste podíl surovin a klesá podíl finálních výrobků, v dovozu tomu bylo naopak. Jak drastický byl pokles kupní síly českého agrárního vývozu, lze doložit na změnách hodnot reálných směnných relací za posledních šest let,“ říká Tuček. Český agrární sektor dováží zboží, které je v průměru zhruba o čtvrtinu až polovinu dražší než naše vyvážené agrární produkty.
Prohlubuje se schodek v obchodě s EU
Největší rozdíly v průměrných dovozních a vývozních cenách jsou právě v agrárním obchodě s EU. V posledních šesti letech činily naše exportní ceny pouze 33 až 74 procenta cen dovozních. K vyprodukování prostředků na dovoz 1 kg agrárního zboží z EU musíme exportovat téměř 3 kilogramy českých zemědělsko-potravinářských produktů. Za první pololetí letošního roku dále poklesl český agrární vývoz, a to o 5,6 procenta. Dovoz vzrostl jen mírně o necelých půl procenta. Meziroční schodek se prohloubil o zhruba sedmnáct procent.
Agrární vývoz v roce 2001 klesl v porovnání s rokem 2000 o 6,7 procenta a agrární dovoz ve stejném období vzrostl o 6,4 procenta. Pokrytí dovozu vývozem se snížilo ze 73,35 procenta v roce 2000 na 64,29 procenta v roce 2001. Celková obchodní bilance skončila záporným saldem 24,7 miliardy korun. Teritoriální struktura vývozu a dovozu zůstává stabilní, nejvíce zboží ČR vyvezla do zemí CEFTA (41,1 procenta) a zemí EU (36,64 procenta). Největšími dovozci byly také země EU (51,18 procenta) a země CEFTA (21,41 procenta).
