Kandidovat za ODS není po skandálech kolem bývalého premiéra žádná radost. Kdysi hegemonní strana balancuje kolem sedmi procent a její marketingoví stratégové vymýšlejí, jak to udělat, aby modří kandidáti zase vyhrávali volby. V Praze přišli se smělým plánem – vážně uvažují o tom, že v podzimních komunálních volbách z billboardů a plakátů zcela zmizí název a logo ODS. Prodávat se mají pouze tváře, zejména pražská jednička Bohuslav Svoboda. Je to vlastně podvod na voličích, trochu z toho čiší snaha zbytečně nedráždit a lokální ODS tím také dává najevo, že se za vlastní značku stydí. Přitom je to zejména ona, kdo jí uškodil. Možná by propříště bylo nejlepší, kdyby se ODS v Praze jmenovala úplně jinak. Třeba ANO. Řádně odštěnicovaný senátor Bezpartijní senátor za ČSSD Jozef Regec si hlídá zadní vrátka. Bývalý úspěšný cyklista mezi kolegy vyniká svým senátorským asistentem. Tím není fyzická osoba, ale společnost s ručením omezením. Asistent – firma Probin – se na trhu už od roku 1997 profiluje jako bojovník proti nezákonným odposlechům. Za dobu svého působení se firma stala největší společností svého druhu ve střední a východní Evropě a řadí se mezi největší poskytovatele těchto služeb v Evropě, nabízí mimo jiné šifrované telefony a systém Cryptosmart. Je vidět, že senátor Regec nic nepodcenil. Na rozdíl od bývalého premiéra Petra Nečase a jeho ženy Jany Nagyové zjevně svoje okolí řádně „odštěnicoval“.
Archivní klička Bez většího zájmu veřejnosti navrhl Nejvyšší soud v březnu změnu archivního zákona, která by představovala totální konec zkoumání historie. Věc se dostala až k Ústavnímu soudu a spekuluje se, že ten archivy zabetonuje. Nově totiž vyžaduje, aby osoba, které se archiválie týká, dala souhlas s prozkoumáním dokumentu. Když si v praxi historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyžádá materiál týkající se například ministra financí Andreje Babiše nebo nového náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho, nesmí archiválie zveřejnit. Veřejnost nebude mít na tyto informace právo. Těžko se stane, že Babiš nebo Laube dobrovolně svolí ke studiu své minulosti. Nejde jen o zveřejňování celých svazků, ale i o pouhé ověřování některých historických faktů.
Ale nebyla by to Česká republika, kdybychom nenašli řešení. Ti, kdož nechtějí zůstat slepí a bez informací, se mohou na výnos Ústavního soudu připravit. Stačí nyní požádat ÚSTR o prostudování veškerých materiálů, které nashromáždila komunistická Státní bezpečnost. Jako jinde v cizině ani v Česku neplatí zákonná retroaktivita a ústav bude muset žadateli vyjít vstříc podle staré litery zákona. Inu, zlaté české hlavičky…
l
