POŠTOVNÍ SLUŽBY Poslat dopis nebo výpis z účtu se může zdát leckomu banální záležitostí. Může jít ale o dobrý byznys. Řada investorů už větří příležitost. Začíná se totiž vážně plánovat privatizace dosud státní České pošty. Doručování zásilek je často velmi výnosná služba.
POŠTOVNÍ SLUŽBY Poslat dopis nebo výpis z účtu se může zdát leckomu banální záležitostí. Může jít ale o dobrý byznys. Řada investorů už větří příležitost. Začíná se totiž vážně plánovat privatizace dosud státní České pošty. Doručování zásilek je často velmi výnosná služba. V Česku podnikají v tomto oboru čtyři stovky firem.
V souvislosti s doručováním zásilek se většině lidí nejspíš vybaví jen léty zavedený státní podnik Česká pošta. Další si možná ještě vzpomenou na společnosti Messenger nebo DHL. O zakázky v oboru doručování zásilek se jen na domácím trhu přetahuje
Víc než 400 firem. Většina z nich se samozřejmě zaměřuje na lokální roznášky nebo specializované služby na zakázku. Faktem ale je, že klasické státní poště začínají na paty šlapat i velcí (a navíc úspěšní) soukromí konkurenti.
Pošta už dávno není synonymem pro pouhé posílání romantických dopisů nebo pohlednic z dovolené. Proč by také měla být? Vždyť rychleji funguje internet či posílání vlastních snímků pomocí mobilních telefonů. Pošta přesto nezahyne a má budoucnost, věří manažeři, kteří v této branži podnikají - ať už ve službách státu, nebo v soukromých firmách. Ročně se v tomto odvětví jen v Evropské unii otočí více než 90 miliard eur. V samotném Česku kolísá vykazovaný obrat podle mezinárodních srovnání od tří do pěti miliard eur a jen samotná Česká pošta je se svými téměř 38 tisíci zaměstnanci druhým největším zaměstnavatelem v zemi.
KONEC MONOPOLU NENÍ ŽÁDNÉ NEŠTĚSTÍ
Nové technologie přinesly ovšem poštovním službám také nové šance. Místo dřívější záplavy dopisů a pohlednic dnes přetékají schránky obchodními nabídkami, výpisy z účtů, reklamními letáky nebo inzertními novinami. Některé písemnosti navíc není z hlediska bezpečnosti vhodné posílat e-mailem, balík se přes internet také neprotáhne. A leccos je třeba doručit obchodním partnerům dříve než do jednoho či dvou dnů obyčejným poštovním procesem.
Mezer na poštovním trhu, které státní podnik dlouho ignoroval, si všimli draví podnikatelé z tuzemska i zavedené nadnárodní firmy. V každém větším městě tak už nějakou dobu můžeme potkávat poslíčky na kolech, kteří bez ohledu na dopravní zácpy dokáží velmi rychle doručit zadanou zásilku.
„Jsem na Milady Horákové - do které ulice mám zabočit?“ ptá se do vysílačky cyklista Petr operátorky společnosti Messenger na nejlepší spojení do cílové firmy. Veze na pražskou Letnou právě dokončenou prezentaci reklamní kampaně. „Městskou hromadnou dopravou by to trvalo asi o půl hodiny déle, autem bych se mohl zaseknout na hodinu i víc,“ odhaduje. Neveze jen nový spot na DVD, ale také reklamní tužky, nálepky a dokonce balík s dětskou hračkou Jo-Jo, na kterém je logo firmy. Zákazníci už se scházejí a za půl hodiny začíná prezentace.
Takto specializované služby ale nejsou pro dosud státní podnik největší konkurencí. Cena za takové služby totiž odpovídá nadstandardu. Například za obyčejnou zásilku do pěti kilogramů je třeba počítat se sazbou 59 korun plus 14 korun za najetý kilometr. Expresní služba doručení do jedné hodiny pak stojí o polovinu víc.
„Přepravují se tak věci cenné, rychle se kazící, nakoupené přes internet a ty, jejichž charakter vyžaduje nízké skladové zásoby. Zájem o expresní a kurýrní služby prudce roste, prakticky bez jakéhokoli omezení konkurence. V rámci Evropské unie dosahují jejich tržby 33,7 miliardy eur,“ říká expert na tento obor Libor Švadlenka z Univerzity Pardubice.
VÝHRA? OBCHODNÍ POŠTA
Z uvedeného příkladu je jasně vidět, že nejvíc peněz se točí v obchodní poště. Miliony klientů odebírají každý měsíc výpisy z bankovních účtů, hlídají si telefonní výpisy a platí za elektřinu, plyn či nájemné poslané složenkami. Nejde jen o to. Výnosným podnikáním je i doručování reklamních letáků. Pokud zná firma jméno a adresu, mluví se o adresném doručení. Ostatní zásilky je jako neadresné možné vhazovat do každé schránky, která to výslovně nezakazuje - například nálepkou „Žádnou reklamu!“.
I když se veřejně proti reklamním tiskovinám často protestuje, lidé je čtou a orientují se v nich. „Ten zásah na zákazníka je skutečně viditelný. Lidé dokonce chodí s letáky ze schránek do obchodů a porovnávají, jestli ty ceny souhlasí. Máme dokonce studii, že čekají na aktuální nabídku a podle ní jdou nakupovat,“ potvrzuje zkušený reklamní profesionál řetězce Tesco Stores Vesselin Barliev. „Kdyby to nebylo výhodné, tak tištěné aktuální nabídky posílat zákazníkům nebudeme,“ potvrzuje i mluvčí společnosti Makro Markéta Světlíková. Podnikatelé, kteří v této síti nakupují, podle ní oceňují aktuální informace o nabídce produktů i o cenách.
KDE VYDĚLAT: LETÁKY A VÝPISY
Letákové nabídky jsou příležitostí pro konkurenty České pošty. Vytisknout a vhodit katalog do každé dostupné schránky totiž může v podstatě každý poštovní operátor. Výjimkou je pouze už zmíněné zřetelné označení adresáta, že si takové zásilky nepřeje. Těch je ovšem minimum. Pokud zákazník kdekoliv vypíše své jméno a adresu, může mít smůlu. V podstatě tím dává svolení, aby mu chodily i nevyžádané obchodní nabídky od firmy, které své údaje poskytl.
Dosud státní Česká pošta má monopol na doručování zásilek do 50 gramů za cenu, která nesmí převýšit 18 korun. Soukromé firmy tak nemohou například doručovat obyčejné výpisy z účtů, protože ty většinou nepřesahují stanovenou váhu poštovního psaní. Ještě vloni to ale byl dvojnásobek (100 gramů), takže státní podnik pomalu, ale jistě ztrácí svou zvýhodněnou pozici.
Každý si ovšem stále vybavuje klasického pošťáka či pošťačku v modré uniformě s koženou s kabelou přes rameno. Například společnost Mediaservis má už ale osm tisíc vlastních poštáků v červené uniformě. A v tomto měsíci se na trh aktivně vrhla holandská poštovní společnost TNT. Ta zaměstná 15 tisíc doručovatelů ve výrazně oranžových oblecích. Klasické poštovní schránky se žlutou poštovní trubkou ale stále ještě zůstanou doménou České pošty. Konkurence totiž zatím nemá zájem.
DRUZÍ NA TRHU - TNT POST TNT
Post už v Česku sice nějakou dobu podniká, ale před pár dny vyhlásila České poště otevřenou válku. V zákulisí se dokonce šušká o tom, že v případě uvažované privatizace bude mít zálusk na tento státní podnik s největší přepážkovou sítí v zemi.
Zatím se holandský konglomerát hodlá zaměřit na obchodní klientelu. Státnímu podniku chce konkurovat nižší cenou. Klienti se ale budou muset spokojit s delší dobou doručení. Například cena poslání obchodního psaní do dvaceti gramů začíná u České pošty na pěti korunách, TNT chce doručení stejné zásilky nabízet zhruba o korunu levněji. Místo do druhého dne však zákazník musí počítat s doručením během tří až čtyř dnů. A zakázka menší než tři tisíce kusů je nemožná.
Česko není první. Volně už poštovní služby fungují v Británii a TNT tam přijímá zásilky do vlastních poštovních schránek. Známky s britskou královnou od britské pošty u TNT však neplatí. Buď se na zásilky nalepí frankovací proužek s cenou, nebo se posílají ve „firemních“ TNT orazítkovaných obálkách. „Podobný systém bude fungovat i v Česku, nemáme ambice vydávat vlastní známky,“ říká východoevropský obchodní ředitel TNT Post Martin Kučera.
Česká pošta se podle mluvčí Dity Václavíkové konkurence nebojí. Nástup dalších firem na trh je podle ní přirozený. „Státem nedotovaná pošta musí výměnou za poštovní výhradu poskytovat celý rozsah služeb na celém území Česka za státem určených podmínek. Ostatní subjekty, které poště konkurují při poskytování většiny lukrativních služeb, přitom žádné regulaci nepodléhají,“ tvrdí Václavíková. Poštovní výhrada, tedy monopolní postavení, vymezuje České poště část trhu, na které může podnikat jen ona. „Z monopolu na zásilky do 50 gramů máme zisk, ale z něj dotujeme neziskové oblasti. Zjednodušeně řečeno - co se vydělá ve městech, odčerpají vesnice a malé obce,“ popisuje mluvčí.
„Průzkum trhu nám jasně říká, že Česko a Slovensko nabízejí obrovský potenciál pro rozšíření současné nabídky služeb,“ říká generální ředitel TNT Post pro střední a východní Evropu Petr Zháňal. Firma se podle něj zaměří na lukrativní firemní zákazníky, na nichž pošta utrží ročně okolo osmi miliard korun.
Hlavní zájem společnosti byl dosud v takzvaných neadresných zásilkách. Tedy to, co najatí „pošťáci“ vhazují do schránek automaticky bez jména a adresy. Letáky, komunální tisk, reklamní noviny. „Nemohu prozrazovat údaje klienta, ale nepracujeme jen pro velké firmy. Vyrábíme a distribuujeme třeba nabídku sortimentu i pro živnostnici v oblasti drogistiky na Plzeňsku. A kdyby nebyla spokojená, určitě by ty peníze neutrácela zrovna takhle,“ říká Martin Kučera z TNT.
KONKURENCE NENÍ NIKDY DOST
Podobně rozšiřuje své působení v Česku i firma DPD, přes dceřinou společnost GeoPost vlastněná francouzskou národní poštou Groupe La Poste. „Česko má pro DPD zásadní význam, proto jsme se tu rozhodli postavit nové velkodistribuční centrum,“ řekl Hospodářským novinám šéf Geopostu Paul-Marie Chavanna.
Příchod konkurentů umožňuje nová norma, která postupně omezuje monopol České pošty. Ten má definitivně skončit v roce 2009, kdy budou další firmy moci doručovat i běžné dopisy a zásilky do 50 gramů. Pošta s konkurencí počítá a zatím firmám nezlevní. „Počkáme na reakci trhu. Cena totiž není jediné hledisko, podle kterého zákazník soudí. Stejně důležitá je kvalita a rychlost,“ říká marketingový ředitel společnosti Ivo Mravinac.
Česká pošta musí zásilku podle zásad veřejné služby doručit podle dohody maximálně do 48 hodin. To je proti ostatním konkurentům nevýhodné. Musí totiž udržovat potřebný počet poštovních úřadoven, pracovníky v pohotovosti a ještě zajišťovat poštovní známky, jejichž ochranné prvky se příliš neliší od bankovek.
BUDOUCNOST - NEJISTOTA
Výhody poštovní záruky a jistota monopolu ale brzy skončí. Evropská komise už zadala datum: 1. leden 2009. Co dál? Česká legislativa nemá odpověď. Základní poštovní výhrada skončila pro Českou poštu už v roce 2000. „Bez zrušení této výhrady by poštu nikdy nešlo privatizovat,“ říká Eduard Prandstetter z odboru regulace pošt Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).
S dalším uvolňováním monopolu pošty zákon počítá v několika krocích. I k 1. lednu 2009 ale určitá regulace poštovních služeb zůstane. Nepůjde však o regulaci trhu jako takového, ale o veřejné zakázky - to znamená zajištění toho, aby stát garantoval služby jako třeba doporučené zásilky nebo balíky. Tato regulace je veřejnou zakázkou, kterou stát zadal České poště. „Mimochodem, v prosinci minulého roku byla jedinou společností, která se o tuto veřejnou zakázku ucházela,“ dodává Prandstetter. „V rámci přiměřené dostupnosti veřejné služby tak můžeme například kontrolovat množství pobídek a případně udílet pokuty. Maximální pokuta je jednorázově dva miliony korun za jednotlivý skutek. Například pošta už vloni tuto maximální pokutu dostala za porušení poštovního tajemství,“ uvádí Prandstetter.
V souvislostí s možnou privatizací státního majetku se dnes mluví zejména o Letišti Praha, společnosti Aero nebo energetickém gigantu ČEZ. Pošta zůstává nenápadně v pozadí. Právě nyní je ale potřeba právně zajistit, aby poštovní trh fungoval i po úplné liberalizaci. Není to trh natolik lukrativní jako telekomunikace. Kvůli veřejné službě byla ovšem Česká pošta založena a také tak dosud funguje. Až v ní ale stát ztratí vlastnický vliv a trh se liberalizuje, není jistota, že za nevyjasněných podmínek fungování bude mít nějaká společnost zájem o provozování veřejné služby.
Ještě než ale skončí poslední monopol České pošty a než dojde na její privatizaci, má proti konkurenci šanci využít výhod i nevýhod dané veřejnou službou. Především jde o stoprocentní pokrytí země poštovními úřadovnami. I díky tomu získala ČP od státu společně s obecními úřady právo přístupu do státních registrů a na pobočkách z nich vydávat klientům výpisy. Od ledna má začít takto fungovat výpis z katastru nemovitostí, následovat má obchodní rejstřík a ostatní (trejstní rejstřík, evidence dlužníků a podobně).
HLAVNÍ HRÁČI NA TRHU
Česká pošta
TNT Post
Mediaservis
DHL
Gratis
UPS
Messenger
Ferda
Riox
PLM
ČESKÁ POŠTA V ČÍSLECH
počet pošt 3 401
počet zaměstnanců 37 500
počet automobilů 4 283
meziroční růst tržeb 2 %
meziroční růst zisku 4 %
meziroční růst mezd 4 %
(údaje ke konci června 2006)
Pramen: Česká pošta
