Severoevropský plynovod
Časový plán výstavby politicky kontroverzního plynovodu z Ruska do Německa, který má vést po dně Baltského moře, se zpožďuje. Místo poloviny roku 2008 začne stavba až o rok později. Důvodem jsou ekologické pochybnosti skandinávských států, jež mají výhrady k plánované spojnici.
Rusko-německá provozní společnost Nord Stream oznámila, že budou zkoumány možnosti nové trasy, napsal německý deník Handelsblatt. „Přezkoumání se už letos nedá zvládnout,“ řekl listu Anders Elhammer ze švédského geologického úřadu SGU. Dle Ingera Alnesse ze švédského úřadu pro ochranu přírody potřebuje Nord Stream k přezkumu navíc nová povolení baltských zemí.
Firmu Nord Stream však optimismus neopouští. „Plánovaného zahájení v létě 2008 můžeme dosáhnout, když budou všichni konstruktivně spolupracovat,“ řekl mluvčí konsorcia Jens Müller. Severoevropský plynovod, který bude měřit 1200 kilometrů, má dle původního záměru přivádět od roku 2010 ročně až 55 miliard krychlových metrů sibiřského zemního plynu do Německa a západní Evropy. To je zhruba desetina evropské spotřeby plynu. Nord Stream by nyní měl na třech místech v Baltském moři prozkoumat varianty jiných tras. I ty však skýtají spory, neboť by vedení mohlo vést estonskými výsostnými vodami.
Plynovod vyvolával politické protesty už od počátku, neboť na výstavbě se dohodl Gerhard Schröder ještě v roli německého kancléře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Schröder se vzápětí stal předsedou dozorčí rady konsorcia. Záměr kritizují hlavně Poláci a bývalé sovětské pobaltské republiky. Obávají se, že se stanou politickou hračkou a Rusko jim „přiškrtí“ přívod suroviny, až nový plynovod do západní Evropy povede Baltem a bude míjet jejich dosavadní tranzitní území.
