Pomineme fakt, že jako Němec by měl dobře vědět, jak podobné blitzkriegy pro Německo dopadají. Na druhé straně politická stupidita jeho nápadu stojí za zaznamenání. Schulz chce sepsat ústavní smlouvu o federální Evropě a nechat o ní hlasovat evropské voliče.
Země, kde by referendum neprošlo, by pak z Unie musely vystoupit. To je vskutku spásný nápad, protože po zkušenostech s prvním pokusem o evropskou ústavu transformovaným pro neúspěch ve Francii, Irsku a Nizozemsku v Lisabonskou smlouvu, o níž se raději nehlasovalo, je celkem jasné, jak by to dopadlo. Spojené státy evropské by nakonec vytvořilo s Německem zřejmě jen Lucembursko, kde by to asi vzhledem k počtu obyvatel rodina J. C. Junckera dokázala prohlasovat. A Německo by patrně bylo v hranicích roku 1989, protože spolkové země z bývalé NDR by se dobrovolně odtrhly.
V Bruselu musí být nějaké prazvláštní povětří, když po delším dýchání tamního vzduchu ztratí člověk veškerý smysl pro realitu a napadá ho, že krize vyvolaná čím dál tužší integrací a zbavováním členských zemí Unie posledních zbytků suverenity, například pomocí takzvané společné azylové politiky, se dá vyřešit ještě tužší integrací do federace. Nezbývá než těmto lidem stále opakovat, že nikdy v historii žádná federace nevznikla jiným způsobem než válkou a násilím a ani nikdy jinou cestou nevznikne. A ten brexit fakt nebyl omyl, ale logický a nevyhnutelný výsledek takzvané evropské politiky, která bez zásadní změny kurzu nemůže skončit jinak než v podobě výše prognózovaného výsledku Schulzových referend.
Přijetí eura: kdo v Evropě zchudl a kdo zbohatl?
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
Tady všude je Babišovo
Andrej z pavlače
Prožráno
Vláda odborníků
