Secesní lednička stále chátrá

AKCIOVÉ LEDÁRNY V BRANÍKU Na pravém břehu řeky Vltavy, nedaleko Branického pivovaru a Barrandovského mostu, se nachází areál bývalých Akciových ledáren. Tato vzácná památka pozdní secese je dnes velmi zchátralá a nenajde-li se vhodný investor, hrozí její úplné zničení.

Vila v současnosti působí smutně a omšele.

AKCIOVÉ LEDÁRNY V BRANÍKU Na pravém břehu řeky Vltavy, nedaleko Branického pivovaru a Barrandovského mostu, se nachází areál bývalých Akciových ledáren. Tato vzácná památka pozdní secese je dnes velmi zchátralá a nenajde-li se vhodný investor, hrozí její úplné zničení.

Branickému areálu Akciových ledáren, postavenému z cihlového zdiva a omítaných kvádrů, dominuje obří budova lednice. Tento halový sklad, původně na 200 tisíc galonů ledu, je však v současné době z bezpečnostních důvodů prázdný a nezadržitelně chátrá.

Lépe na tom nejsou ani okolní budovy. Secesní vila s ještě rozeznatelným nápisem Akciové ledárny působí smutně a omšele, areál bývalých koníren je využíván řadou drobných firem a firmiček, na dvoře je odstavná plocha autoservisu připomínající vrakoviště a na plotě cedulka „Pozor, německý ovčák!“. Branické ledárny, tento ojedinělý doklad architektonické i technické vyspělosti své doby, tak dnes zažívají nejhorší období. Na jejich záchranu je však stále ještě čas.

LEDNICE NA VLTAVĚ

Původní Akciové či Společenské ledárny stávaly na přelomu 19. a 20. století v Praze na Štvanici. Dlouholetým používáním a zanedbáváním oprav však dřevěná lednice přestávala plnit svou funkci a bylo třeba hledat nové řešení. Pozemky na Štvanici ledárnám nepatřily, pro stavbu nové budovy si proto podnik zvolil nové místo v Braníku, které vyhovovalo všem stanoveným požadavkům. Leželo těsně při břehu Vltavy, vzdálenost mezi lednicí a ledovým přístavem nebyla větší než 25 metrů a řeka byla navíc v těchto místech ještě čistá.

Stavbou byla v říjnu 1909 pověřena firma Nekvasil z Karlína, s podmínkou, že ledárenské budovy budou úplně hotovy do ledovací kampaně na přelomu let 1910 a 1911. Hlavním projektantem budov se stal pražský architekt Josef Kovařovič, který stavby navrhl ve stylu pozdní geometrické secese. Jádrem celého objektu se stala hala železobetonové konstrukce s důmyslným systémem větrání, fungující na principu obrovské ledničky. U areálu byla vybudována i umělá zátoka pro snazší dobývání ledu.

Akciové ledárny na dobové fotografii z roku 1909

ŘEŠENÍ V NEDOHLEDNU Ledárny pak svému původnímu účelu sloužily déle než čtyřicet let. V polovině 20. století již nedokázaly konkurovat nástupu chladniček a jejich provoz definitivně skončil roku 1954, když po výstavbě Slapské přehrady přestala Vltava zamrzat. Poté byly dlouhou dobu ve vlastnictví hlavního města Prahy, které je využívalo jako sklady materiálu a zeleniny. Po roce 1989 získal v rámci malé privatizace již značně zchátralý objekt provozovatel velkoobchodu s potravinami Oldřich Pešek. Na koupi ledáren si vzal úvěr, který nestačil splácet, a roku 1998 se jeho firma ocitla v konkurzu. O areál mělo zájem město, při dražbě v roce 1999 ale ledárny získala obchodní společnost Nika. Ta však pro změnu nezaplatila stanovenou částku v termínu, takže objekty nakonec za 15,6 milionu připadly druhé v pořadí, společnosti Atlante Invest. Nový vlastník v současnosti pokračuje v obchodní politice předchozího majitele Peška a objekty ledáren pronajímá. To však areálu, který byl roku 1999 zapsán do seznamu kulturních památek, příliš neprospívá. „Vlastník ledáren je v současnosti v kontaktu s několika investory, požadavky územního plánu a státní památkové péče však jednání brzdí,“ říká mluvčí společnosti Atlante Hana Kantorová. Doufejme, že se brzy najde nějaké řešení, protože jinak z cenné technické památky zbudou jen ruiny. Kdysi byly ozdobou regionu, teď jsou místní ostudou. Příčiny současného stavu chátrajících pokladů jsou různé, jedno však mají společné: ještě není pozdě na jejich záchranu. Města, obce či jiní vlastníci je často nabízejí za symbolickou korunu tomu, kdo dokáže obnovit zašlou slávu těchto objektů. Právě takové investiční příležitosti vám chceme představit v novém seriálu Profitu. POPIS OBJEKTU**