ČEZ chce investovat do nové energetiky 60 miliard korun Oranžová sice zatím zůstává oficiální firemní barvou, v následujících letech ale energetický koncern ČEZ pořádně zezelená. Firma většinově ovládaná státem, stejně tak jako její evropská konkurence, hodlá nalít finance do budování nových obnovitelných zdrojů.
Firma plánuje, že jen do roku 2020 investuje do nové energetiky v Česku a zahraničí padesát až šedesát miliard korun.
Většina investic půjde do budování obnovitelných zdrojů energie (OZE), další finance pak do inovativních produktů a služeb, smart technologií a budování smart grids.
Hlavn N mecko
Zatím jako nejperspektivnější oblast pro budování obnovitelných zdrojů se jeví sousední Německo, kde chce ČEZ v nejbližších pěti letech investovat stovky milionů eur. Firma již prověřuje desítky projektů, které připadají v úvahu. Jejich celkový instalovaný výkon je 2,5 gigawattu, jen pro srovnání, největší domácí jaderná elektrárna Temelín má instalovaný výkon dva gigawatty.
Firma zkoumá všechny typy obnovitelných zdrojů, zvláštní pozornost ale věnuje větrným parkům. „Jako zajímavou investici vidíme o shore elektrárny, neboť návratnost u mořských elektráren je vyšší než v případě pevninských parků a zejména Německo, ale třeba i Francie mají z hlediska jejich rozvoje velký potenciál,“ řekl týdeníku Euro šéf divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš Pleskač.
Jen Německo chce do roku 2020 postavit dvacet velkých o•shore elektráren za třicet miliard eur. Na jejich výstavbu hodlá vypsat veřejnou soutěž. Tak vysoká částka je pro investory zajímavá. Dvacet větrných parků má do sítě dodávat celkový výkon sedm gigawattů.
O tom, jak moc ČEZ považuje německý trh s OZE za perspektivní, ostatně svědčí i to, že po Berlíně otevřel svoji druhou kancelář v Hamburku. Navíc v Německu spolupracuje s místní investiční skupinou Aquila Capital, předním správcem aktiv v OZE v Německu. „Zmíněná „rma pro nás vyhledává v Německu investiční příležitosti do větrných farem, které mohou do pěti let dosáhnout stovek milionů eur,“ upozornil ČEZ. Česká firma předpokládá, že prostřednictvím Aquila Capital investuje do projektů s instalovaným výkonem kolem 120 megawattů. Může jít o podíly v již provozovaných větrných farmách nebo i o projekty před výstavbou, u kterých už byla schválená státní podpora.
ČEZ tvrdí, že na základě svých firemních analýz regulatorních podmínek v zemích Evropské unie se chce kromě Německa soustředit také na Francii a Velkou Británii. Ve zmíněných zemích je silná politická podpora pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. „Vhodné příležitosti sledujeme také v dalších zemích, například v Belgii, Nizozemsku nebo Itálii,“ řekla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
Regula ní svin ík
Situace na evropském energetickém trhu se za poslední léta výrazně změnila. Po razantním nástupu obnovitelných zdrojů, jejich masivní dotační podpoře a tlaku na snižování emisí při výrobě elektřiny zažívají klasické energetické firmy zlé časy.
Ceny elektřiny na burzách jsou zhruba na poloviční úrovni než před pěti lety, trh zaplavil proud z obnovitelných zdrojů a marže dramaticky poklesly. I z toho důvodu se nevyplatí v Evropě bez vládní podpory nebo garancí stavět nové tepelné nebo jaderné elektrárny. Pokud klasické energetické firmy chtějí přežít, to platí i pro ČEZ, musejí se aktuální situaci přizpůsobit.
Jedním z řešení jsou investice do obnovitelných zdrojů a nových technologií.
I tuhle poučku praktikuje ČEZ hlavně na německém trhu. Díky své dceřiné firmě Inven Capital má za sebou ČEZ několik investic do firem, které se věnují moderním energetickým technologiím. Ovládl podíl ve společnosti Sun re, která mimo jiné zavádí v průmyslové výrobě technologie snižující emise CO2. Další podíl má ČEZ v největším světovém producentovi bateriových systémů na skladování energie, firmě Sonnenbatterie. Zvlášť od posledně zmíněné investice si ČEZ hodně slibuje. Již delší čas hovoří odborníci o možné revoluci v energetice. A to v případě, že se podaří vyvinout baterii, která bude levná a bude schopna uskladnit na delší čas elektřinu z obnovitelných zdrojů, především ze solárních a větrných farem. Ono prostě slunce nesvítí a vítr nefouká v době, kdy je elektřiny nejvíc potřeba.
Podobným směrem orientují investice i další z řad velkých klasických energetických firem v Evropě, mimo jiné německé společnosti E. ON či RWE. Posledně zmíněná firma se navíc kvůli situaci na energetickém trhu rozdělí na „špinavou část“, do které poslala například své tepelné elektrárny, a „čistou část“, která se krom jiného soustředí na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, obchod a nové technologie. Od října se bude jmenovat Innogy, název RWE si ponechá jen mateřská firma.
Již počátkem letošního roku se k podobnému kroku odhodlal i ČEZ, když se rozdělil na dvě byznysové části, Provoz a Rozvoj. „Reagujeme na vývoj evropské energetiky, která směřuje k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů a k postupné decentralizaci,“ komentoval poslední vývoj ČEZ. Tohle rozhodnutí se v následujících letech projeví i na struktuře výroby české firmy. „Dlouhodobou strategií ČEZ je dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050. Již do roku 2020 si Skupina ČEZ předsevzala zlepšit energetickou účinnost a snížit v České republice emise CO2 na vyrobenou megawatthodinu elektřiny o 46 procent ve srovnání s rokem 2001,“ uvedla Půlpánová. K tomu mají přispět i investice do větrných parků v Německu a okolí. Nezbývá než doufat, že ČEZ bude ve svém tažení západní Evropou úspěšnější, než tomu bylo u některých projektů na Balkáně.
Zatím jako nejperspektivnější oblast pro budování obnovitelných zdrojů se jeví sousední Německo, kde chce ČEZ v nejbližších pěti letech investovat stovky milionů eur.