Zvykáme si na syntetické maso, někteří z nás výletují do vesmíru a s tvorbou školních prací nám pomáhá umělá inteligence. Avšak přesto, že 21. století přináší jednu inovaci za druhou, v některých ohledech stále zůstáváme v tom minulém. Zejména pokud jde o rozdíly v odměňování mezi oběma pohlavími. Ačkoli má totiž většina žen už dávno vyšší ambice, než je péče o domácnost s dětmi, a řada z nich dokonce zaujímá významné vedoucí pozice, když přijde na peníze, jejich výplaty jsou oproti těm mužským stále významně pozadu.
Jen v České republice se rozdíl v platech dlouhodobě pohyboval kolem 20 procent. Konkrétně v roce 2020 brali muži dle Eurostatu o 16,4 procenta více než ženy. Z loňské mezinárodní studie, na které se podílel i Sociologický ústav AV ČR, zase vyplývá, že v rámci celkového hlediska je ona propast dokonce 24procentní, přičemž pokud jde o stejné pracovní pozice, na nich vydělávají ženy oproti mužské části populace až o 12 procent méně.
Setkali jste se během své profesní kariéry s nerovnoměrným odměňováním osobně?
Pokud bychom se na celou problematiku podívali globálněji, mají evropské ženy podle dat Eurostatu z roku 2020 v průměru o 13 procent nižší plat než evropští muži, což z České republiky v tomto ohledu dělá jednu z nejzaostalejších zemí Evropské unie.
Současným tempem to potrvá přes 130 let
Jak vyplývá ze závěrů agentury Moody's Analytics, vyřešením, či alespoň zmírněním platové nerovnosti mezi pohlavími by si nepolepšily jen ženy, nýbrž i světová ekonomika jako taková. A to konkrétně o sedm procent, respektive sedm bilionů dolarů (155 bilionů korun).
Hospodářský růst podle agentury nastane, jakmile se do pracovního procesu zapojí více žen a dojde ke zvýšení produktivity. Pomůže také větší podíl zástupkyň něžného pohlaví na produktivnějších manažerských a odborných pozicích, uvádí březnová zpráva. Problém ale představuje současné tempo. Při jeho zachování by si muži a ženy byli platově rovni až za 132 let.
Zmenšení rozdílů v odměňování na rozvíjejících se trzích, jako je například Indie, by pak potenciál růstu v některých oblastech ještě zvětšilo. Tedy za předpokladu, že by ženy ve věku 25 až 64 let dostávaly totožný plat jako stejně staří muži v roce 2021. „Zvýšilo by to potenciální produkci v OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o téměř 10 procent a globální produkci o 6,2 procenta,“ vyplývá z dat shromážděných experty z Moody's Analytics.
Kvalifikovanější, přesto na nižší pozici
Zpráva společnosti rovněž ukázala na hlavní příčiny platové nerovnosti. Zdůraznila například rodinné povinnosti nebo to, že ženy méně často žádají o povýšení a zároveň jsou na ně kladeny vyšší nároky. „Změna společenských norem je zdlouhavý a složitý proces, ale politika, jako je prosazování flexibilních pracovních podmínek, poskytování cenově dostupné péče o děti a placené otcovské i mateřské dovolené, pomáhá řídit změny správným směrem,“ míní analytici.
Podle Světové banky přispívají k platovým rozdílům genderové nerovnosti a předsudky, kvůli kterým ženy častěji vykonávají nízkopříjmová zaměstnání. „Přetrvávání této příjmové nerovnosti mezi muži a ženami negativně ovlivňuje růst ekonomiky dané země,“ podotýká banka s tím, že prostor pro zlepšení má aktuálně 119 zemí, přičemž zhruba polovina světových ekonomik rovné odměňování zatím zákonem nenařizuje.
Problém představuje také nedostatečné využití dovedností žen. Což je paradox, protože v zemích OECD se nachází více žen s vysokoškolským titulem než stejně vzdělaných mužů. Ti však stále častěji zaujímají střední a vyšší manažerské pozice. „Ženy v průměru vynakládají vyšší počáteční investice do vzdělání, ale mají tendenci dostat se na nižší a hůře placená místa,“ tvrdí zpráva.
V ní se současně píše, že vzhledem k rozdílným pokrokům, jež jednotlivé ekonomiky za posledních deset let v zaměstnávání žen zaznamenávají, může vést genderová platová nerovnost k ekonomickým ztrátám nejen na individuální, ale i makroekonomické úrovni.