Kritéria výběru mohou nahrát investiční bance J. P. Morgan
Meziresortní výběrová komise vybrala z jedenácti přihlášených zájemců o funkci poradce pro druhou etapu privatizace Českého Telecomu sedm nejlepších nabídek. Firmy zařazené na „short list jsou pozvány k ústní prezentaci. Ta se podle informací týdeníku EURO má uskutečnit ve čtvrtek 17. února. Do konce února by pak výběrová komise měla předat hodnotící zprávu s pořadím firem vládě. V březnu má kabinet vyhlásit vítěze tendru, který mu poté navrhne nejlepší způsob privatizace Telecomu.
Zkušenosti rozhodnou.
Mezi sedmičkou investičních poradců jsou výhradně renomované firmy a je těžké hledat mezi nimi jasného favorita. Jako určitá pomůcka by mohl sloužit vládou sestavený seznam požadavků na odborné znalosti a zkušenosti.
Po poradci (globálním koordinátoru) privatizace Českého Telecomu se kromě jiného chce, aby v České republice již působil, orientoval se v domácím prostředí. Musí také projevit znalost odvětví telekomunikací v ČR, mít mezinárodní zkušenosti z oblasti privatizace, privatizace v telekomunikacích i privatizace v ČR. Bude muset prokázat své znalosti práce v postavení vedoucího manažera, globálního koordinátora nebo poradce při veřejných nabídkách akcií v odvětví telekomunikací jak v mezinárodním měřítku, tak i ve střední Evropě. V Česku se po něm chce tatáž zkušenost, nemusí ale být právě z oblasti telekomunikací.
Jako u „Rádia .
Až na detaily je seznam vlastně kopií nároků, jež vláda vyžadovala i od poradce pro České radiokomunikace (Čra). Jak známo, tendr na poradce pro ČRa loni vyhrála společnost ABN Amro Rotschild. Není pochyb o tom, že na její konečný bodový zisk a vítězství měla výrazný vliv dvouletá úzká spolupráce s tuzemskou radiokomunikační firmou (EURO 44, 46/1999). Pokud bychom se striktně drželi této logiky, jedním z favoritů bezesporu lukrativní soutěže by mohl být tým vedený americkou investiční bankou J. P. Morgan. Ta totiž již od roku 1991 působila jako strategický poradce tehdejšího státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha. V roce 1995 pak radila Klausově vládě při prodeji prvních 27 procent akcií SPT Telecom a výběru strategického partnera. Ve střední Evropě získala i další významné zakázky. Na konci loňského roku byla například vybrána jako poradce pro privatizaci tří velkých slovenských komerčních bank. Také britská investiční banka Schroders se může pochlubit podobnou zkušeností ze střední Evropy. Polskou vládou byla v roce 1998 vybrána za poradce při privatizaci tamního národního telefonního operátora, společnosti Telekomunikacja Polska. U nás loni radila při privatizaci ČSOB. Je dobré také připomenout, že investiční banky J. P. Morgan a Schroders v boji o poradce radiokomunikací podle důvěryhodných informací obsadily druhé a třetí místo (z osmi účastníků).
Avšak i většina ostatních zájemců se může prokázat poměrně rozsáhlými referenčními listy ze střední Evropy, mnozí se významně podíleli na nedávné privatizaci v ČR. Například Merrill Lynch působila jako poradce v České spořitelně, HSBC Investment Bank jako „havarijní poradce pro prodej zdravé části Agrobanky, Deutsche Bank byla pověřena výběrem strategického partnera pro Union Group.
Jan Mládek, náměstek ministra financí Pavla Mertlíka, nevyloučil, že nemusí být jediný vítěz soutěže: „Je možné, že budou vybráni dva poradci, kteří by spolupracovali. Náměstek předsedá výběrové komisi, o jejímž složení (ne ještě zcela kompletním) jsme již informovali (EURO 3/2000). Podle aktuálních informací v ní za ministerstvo financí je kromě Mládka ještě Igor Fojtík, za FNM Vladimír Kubů a Zdeňka Němcová, dále náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová, František Hesoun z Českého telekomunikačního úřadu a generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma. Kromě uvedené sedmičky komisařů se práce výboru ještě zúčastňují Jaroslav Šimůnek z ministerstva vnitra a Jiří Vojta z ministerstva obrany. Ti však mají jenom poradní hlas (jejich úkolem je údajně zabezpečení ochrany veřejného zájmu).
S TelSource, či bez?
Výběr poradce a jeho vliv na privatizaci nelze přeceňovat. Těžko o některém ze zájemců tvrdit, že je schopen radit lépe než jiný, když mezinárodní zkušenosti jsou podobné. Svým způsobem fatální ale bude konečné doporučení poradce o způsobu privatizace. Jak náměstek Jan Mládek minulý týden uvedl, počítá se se dvěma variantami. První by znamenala, že strategickému konsorciu TelSource, které nyní ovládá 33,5 procenta akcií Českého Telecomu, bude umožněno odkoupit dalších sedmnáct procent a zbytek státních akcií by byl uveden na mezinárodní kapitálové trhy. Druhá varianta uvažuje s prodejem celého balíku novému strategickému investorovi. Zatímco u první verze by bylo nezbytné nejdříve vyhodnotit plnění akcionářské smlouvy z roku 1995, u druhé ne. Bylo by ovšem třeba se dohodnout na řešení akceptovatelném pro TelSource, jinak by nizozemsko-švýcarský investor mohl vahou svého kontrolního balíku a s pomocí některých dřívějších smluvních ujednání celou privatizaci úspěšně ochromit, což jeho představitelé v minulosti již naznačili.
