Někdejší ozdoba českého lázeňství hledá cestu zpět do evropské špičky
perex místo podtitulku Lázně Teplice ročně navštíví na sedmnáct tisíc hostů. Většinou jde o klienty pojišťoven, menší část připadá na zahraniční klientelu. Vedení chce do lázní přilákat více lidí v aktivním věku a opět zvýšit jejich prestiž, která v porovnání s minulostí poněkud opadla. Zejména více než čtyřicet let socialistické industrializace znatelně setřelo lesk lázní, kterým Evropa přezdívala Malá Paříž.
Zastavení první: lázeňské domy
Nová etapa v historii lázní se začala psát v roce 1992, kdy se vytvořila akciová společnost Lázně Teplice v Čechách. Ta také zahájila postupnou obnovu lázeňských domů.
Lázně mají tři hlavní centra. První tvoří Císařské lázně a Lázeňský dům Beethoven, přičemž Císařské lázně představují nejvyšší kategorii ubytování. Je to čtyřhvězdičkový lázeňský dům. Dalším centrem jsou Teplice Šanov, historicky známé jako Teplitz Schönau, kde jsou Kamenné lázně a Nové lázně. Tereziny lázně fungují ve třetím centru, v Dubí. Celková kapacita Lázní Teplice je tisíc lůžek.
Obnova začala rozsáhlou rekonstrukcí Císařských lázní a po nich i Kamenných lázní, menšími úpravami prošel Lázeňský dům Beethoven. Celkové investice již přesáhly 400 milionů korun, vyžádaly si je také balneoprovozy a počítačové řízení čerpání termální vody.
Od příštího roku se mají stát Císařské lázně s kapacitou 110 lůžek centrem Medical Wellness aktivit. Určeny budou hlavně klientům krátkodobých relaxačních pobytů.
V roce 2008 se má nabídka lázní také rozšířit o poradenství v oblasti odbourávání stresu, snižování nadváhy a dalších neduhů, kterými vytížení čeští manažeři trpí. „Chceme takové programy nabízet v délce od čtyř dnů. Za tuto dobu například nikdo nezhubne, ale můžeme mu poradit, jak změnit stravovací návyky. Takový program bude obsahovat mix lázeňských procedur a individuálních konzultací s lékaři, fyzioterapeutem a dietní sestrou,“ vysvětluje obchodní ředitelka společnosti Lázně Teplice v Čechách Yveta Slišková.
Zastavení druhé: prameny
Teplické termální prameny poskytují vodu typu směsi hydrogenuhličitanu sodného a síranu sodného se zvýšeným obsahem fluoridu, vzácných kovů a radonu. „Takové složení je unikátní a kombinace jednotlivých složek vody je optimální pro léčení poruch pohybového ústrojí, v němž dosahujeme velmi dobrých výsledků,“ konstatuje generální ředitel lázní Karel Weigl. Současně upozorňuje, že v Teplicích se léčí také cévní a mozková onemocnění.
V lázních se původně využívalo čtrnáct pramenů, dnes zbyly dva. Pravřídlo tryská z hloubky padesáti metrů a má teplotu 38,5 stupně Celsia. Pramen Hynie vyvěrá z hloubky 975 metrů a je teplý 44,5 stupně. Pro lázeňské procedury se však voda chladí – například v relaxačních bazénech se její teplota pohybuje mezi 34 až 37 stupni.
Chování pramenů je pečlivě monitorováno. V minulosti se totiž již dvakrát ztratily. Poprvé v roce 1755 po velkém zemětřesení v Lisabonu a podruhé v roce 1878, kdy šlo o jeden z důsledku důlní katastrofy. Tehdy vznikl systém čerpání vody pomocí pump používaný až do devadesátých let, v nichž bylo zavedeno zmíněné čerpání řízené počítačem. Patří k nejmodernějším v Evropě. Stabilitu pramenů posuzuje dvakrát ročně komise složená ze zástupců lázní a dolů.
Zastavení třetí: certifikáty
K přilákání náročnější klientely do lázní by ale pouze unikátní složení pramenů nestačilo. „Musíme také nabízet špičkové služby. Dokladem jejich kvality je i prestižní certifikát Europespa Med, který jsme získali letos v červnu,“ říká ředitel Weigl. V Česku se Teplice staly čtvrtým držitelem tohoto prestižního certifikátu, přičemž například sousední Německo má zatím jen tři. V celé Evropě je pouze třináct míst s certifikátem Europespa Med nebo Europespa Wellbeing. Přitom Evropská asociace lázní, která tyto certifikáty uděluje, sdružuje celkem 25 národních lázeňských federací z 22 zemí zastřešujících 1200 lázeňských resortů. Úspěchem je i to, že jsou certifikovány všechny domy vlastněné společností Lázně Teplice, i když v mnoha lázních je často certifikován pouze jediný dům.
„Evropská asociace lázní klade vysoké nároky na bezpečnost a hygienu. K získání certifikátu je třeba splnit na 700 parametrů,“ doplňuje informaci Weigl. Kromě certifikátu Europespa Med mají Teplice již od roku 2001 také certifikát systému kvality ISO 9001:2000.
Zastavení čtvrté: Medical Wellness
„Cíleně se zaměřujeme na Medical Wellness,“ ujišťuje obchodní ředitelka Slišková. Pojem Medical Wellness v sobě spojuje sofistikovanou lékařskou péči a dvě anglická slova: well-being a fitness. To znamená cítit se dobře a být v dobré fyzické kondici. Zaměřuje se především na celkovou prevenci. Vychází z osvědčených lázeňských procedur a plně využívá léčivých účinků termálních pramenů, které doplňuje o působení relaxačních i moderních volnočasových aktivit.
Návštěvníci teplických lázní si tak vedle klasických koupelí či masáží mohou navíc vychutnat působení speciálního relaxačního přístroje Sunspectra, navštívit kryoterapii, absolvovat vycházku s instruktorem nordic walking, zahrát si golf nebo zlepšit své řidičské umění ve škole smyku. Principem je poskytnout péči organismu i duši, a v neposlední řadě naladit hosta na zdravější životní styl, který si udrží i po svém odjezdu z lázní.
„Wellnessový může být každý hotel, ale my k tomu přidáváme další hodnotu, zmíněné unikátní složení našich pramenů. To, že naše voda pomáhá právě při léčení a prevenci onemocnění pohybového ústrojí, je určitě zajímavé právě pro manažery, kteří sedí celý den u počítače nebo tráví dlouhé hodiny jízdou osobním automobilem,“ dodává Yveta Slišková.
Wellnessový pobyt v lázních má tu výhodu, že se člověku dostává alespoň krátkodobého vytržení z každodenního tempa. V lázních se zásadně nikam nespěchá. Relaxovat lze při procházkách rozsáhlými teplickými parky a promenádami i v místní botanické zahradě. Příjemné posezení je v restauraci Beethoven v přízemí stejnojmenného lázeňského domu, jejíž kuchaři se pravidelně zúčastňují mezinárodních kulinářských soutěží.
V únorové čtenářské anketě časopisu Travel in the Czech Republic skončily Teplice v žebříčku nejhezčích měst České republiky na šestnáctém místě.
Zastavení páté: krátkodobý program
Lázně Teplice v Čechách již dnes nabízejí řadu programů na dva až čtyři dny. „Mnoho lidí si potřebuje jen odpočinout. Mají peníze, ale nemají čas. To jsou lidé zhruba od třiceti pěti let výše, pro ně se snažíme nabídnout zajímavé programy složené jak z lázeňských procedur, tak poradenství, pokud jde o pohyb a výživu,“ zdůrazňuje Yveta Slišková.
Příkladem krátkodobého programu je pobyt s polopenzí, jenž má název Dámská jízda. Obsahuje ruční masáž, bahenní obklad produkty Mrtvého moře, aromaterapeutickou koupel s přísadami s názvy jako Judita či Zámecká zahrada, kosmetické ošetření Scen Tao včetně masáže nahřátými lávovými kameny. Součástí je i lekce pohybových aktivit, jako jsou nordic walking a aquaaerobic v termální vodě.
Další krátkodobé programy se zaměřují na rychlé načerpání sil (Rychlokurz energie), řešení konkrétních zdravotních problémů (Pohoda nejen pro záda) či obecně na relaxaci (balíček „Ludwig van Beethoven“).
Krátkodobé pobyty využívají nejen jednotlivci, ale i firmy. „Pořádáme programy na základě přání klientů. Kromě relaxace připravíme například i školení na zvládání stressu ve spolupráci se školicím střediskem AGC Flat Glass Europe (bývalý Glaverbel – pozn. red.). V červenci jsem tu měli na Rychlokurzu energie třicítku klientů z Hewlett-Packardu. Kromě lázeňských procedur si vyrazili na výlet na kolech po vrcholech Krušných hor,“ konstatuje Slišková s tím, že si manažeři IT firmy hned zamluvili i vánoční pobyt.
Výlety do okolí jsou dalším lákadlem pro lázeňské hosty. Kromě návštěv historických památek, jako jsou klášter v Oseku, středověké město Krupka nebo zámek v Duchcově, proslavený milovníkem Casanovou, se mohou věnovat například golfu, cyklistice či v zimě lyžování v nedalekých Krušných horách.
Zastavení šesté: soukromá klinika
Soukromá lázeňská Klinika CLT nabízí všechny základní lékařské obory, například všeobecnou chirurgii, gynekologii, urologii a ortopedii. V nabídce chybí pouze porodnictví. Většinu zákroků představuje estetická medicína, zejména plastické operace i za pomocí laseru, třeba odstraňování kožních útvarů a omlazování pleti. Schopnost Kliniky CLT zvládat medicínsky náročné zákroky potvrzují operace spastických dětí a také skutečnost, že se v ní v době bojů v Iráku léčili s popáleninami movití Arabové. V Klinice CLT se také zavádějí umělé klouby a další implantáty. Operovat zajíždějí lékaři z velkých nemocnic, zejména Fakultní nemocnice v Motole, Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.
Komplexní zdravotní prohlídka, kterou lze v zařízení podstoupit, obsahuje ultrazvukové vyšetření srdce, dutiny břišní, cév, kloubů a dalších částí těla, rozbor krve, EKG, měření BMI (Body Mass Index) a cholesterolu. Lékař s klientem probere výsledek a poradí nejvhodnější léčbu. „Hlavní výhodou je, že u nás pacienti nečekají. Vyšetření i zákroky mají naplánovány na přesný čas, který dodržujeme,“ zdůrazňuje manažerka marketingu Kliniky CLT Zofia Vagner.
Klinika zaručuje maximální diskrétnost. Od svého vzniku obsloužila více než dvacet pět tisíc zájemců. Klinika i lázně fungují ve vzájemné symbióze. Při vyšetření na klinice lze absolvovat lázeňské procedury, a naopak návštěvníci lázní mají možnost využít zdravotnických služeb kliniky. S jejími službami je úzce propojen program Manažerský relax. „Zaneprázdněný manažer může při něm i během krátkého pobytu projít kompletní zdravotní prohlídkou. Absolvování stejných vyšetření v běžných zdravotnických zařízeních stojí čas a nervy,“ připomíná Zofia Vagner.
Zastavení sedmé: polárium
Celotělová kryoterapie se stala v polovině června zatím poslední novinkou v nabídce Lázní Teplice. Jejím principem je nabudit organismus pomocí nízké teploty mezi minus 110 a minus 160 stupni Celsia. Je vhodná například pro urychlení léčby zánětů šlach, natažených vazů, svalů i dalších zranění.
V kryokabině, takzvaném poláriu, se zchladí vrchní vrstvy pokožky a zastaví se tok lymfy. Poté se zchlazení kompenzuje intenzivním pohybem. Změny teploty rozproudí tělo a urychlí vyplavování škodlivých látek. Léčebnou kúru je nutné opakovat alespoň šestkrát. Před procedurou zájemce dostane dřeváky, roušku na obličej a speciální rukavice. Dámy vstupují ve speciálním tričku a kalhotkách, pánové pouze v jakýchsi slipech. Před vstupem do samotné komory se zájemce aklimatizuje při minus 50 stupních. Následuje tří až čtyřminutový pobyt v komoře chlazené zkapalněným vzduchem. Nenapadne-li někoho dotýkat se holým tělem stěn komory či podlahy, nebezpečí omrzlin nehrozí.
Před absolvováním kryoterapie je třeba se poradit s lékařem, není totiž vhodná pro lidi s vysokým tlakem, problémy se srdcem či fobií z uzavřeného prostoru. Teplickou kryoterapii pravidelně absolvují například hokejisté HC Litvínov, fotbalisté FK Teplice, tepličtí volejbalisté a profesionální cyklisté. Zamrazit se nechal i hokejista Martin Ručinský a pravidelně dochází spolumajitel polária, další hokejista, jenž hrál v NHL i v reprezentaci, Jiří Šlégr. Podobných zařízení je v Česku jen pět, z toho pouze tři uplatňují moderní technologii zapuštěné kabiny stejně jako v Teplicích.
box
Uražená císařovna, opařený čuník
„Ach, tyhle Teplice se svým okolím, to je opravdu to nejkrásnější, co znám!“ napsal německý skladatel Richard Wagner za pobytu v teplických lázních v roce 1842 své sestře Cecílii. Zdaleka nebyl jedinou známou osobností, kterou severočeské lázeňské město okouzlilo. Do lázeňských knih se zapsali například cestovatel Alexandr von Humboldt, matematik Gottfried Leibnitz či skladatelé a klavíristé Fryderyk Chopin a Franz Liszt, z hlav pomazaných car Petr I., švédský král Gustav IV., císaři František Josef I. i Vilém I. V roce 1812 se v lázních setkali slavný básník Johann Wolfgang Goethe a neméně proslulý skladatel Ludwig van Beethoven. Ten tu také ztropil malý lázeňský skandál, když odmítl vzdát hold kolem procházející Marii Ludovice, což byla choť rakouského císaře Františka I. Lázeňský život, jehož jsou skandálky nedílnou součástí, zkrátka v Teplicích vzkvétal. V osmnáctém a devatenáctém století do nich ročně přijíždělo šest až osm tisíc skutečně bohatých Evropanů.
Archeologové z nálezů keltských a římských mincí soudí, že voda se v dnešních Teplicích užívá k léčení chorob již déle než tisíc let. I proto se Teplice považují za nejstarší lázně v Česku i ve střední Evropě. Ve slavné kronice Václava Hájka z Libočan ze šestnáctého století, která je ovšem považována spíše za pohádku než za historický pramen, autor popisuje dokonce objevení teplických horkých pramenů. Sedlákovi jménem Kolostůj se prý z pastvy zaběhl čuník, kterého pastevci nakonec našli ležet ve vodě, a to opařeného. Hájek tvrdí, že se to stalo v roce 762. Tato pověst žije dodnes a jedna z malých lázeňských kašen má tvar vepříka.
Historicky doložené první využití léčivé vody je z roku 1175, kdy v Teplicích založila benediktinský klášter sv. Jana Křtitele česká královna Judita, manželka českého krále Vladislava II. Ta písemně přikázala jeptiškám používat vodu z teplických pramenů.
