Šest skupin a k tomu jeden národní pivovar. To je dohromady dvaadvacet obřích varen, které tvoří základ českého pivovarnictví.
A i když se to nemusí líbit všem – především tedy dogmatickým milovníkům řemeslné výroby, jejichž nejpoužívanější slovo v internetových komentářích zní „europivo“ –, velké značky na český trh patří a i jim minipivovary vděčí za svou pozici.
Ta rovnice je přitom poměrně dobře přehledná. Díky tomu, že průmysloví výrobci v minulosti ustrnuli a přestali nad produkcí piva uvažovat, otevřela se velká skulina, do níž se vlamuje stále víc „crafťáků“. Nejdřív to byla jednoduchá nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, později nastoupily nejrůznější speciály včetně těch svrchně kvašených. A za všechny tyto momenty vděčí čeští pijáci právě minipivovarům. Velcí hráči zaspali a na splašenou kobylu začali naskakovat pozdě. Nezbylo jim proto nic jiného než kopírovat a opakovat to, s čím mnohem dřív přišli minipivovarští.
To je třeba případ Plzeňského Prazdroje, který ve svých výčepech zavedl úspěšný program Volba sládků. Každý měsíc jiný speciál. Bývají sice o něco dražší než piva na ostatních pípách, ale výčepní jsou spokojení. Sudy se vypijí a štamgasti mají pocit, že okusili něco speciálního, co jinde nenajdou. Program oslaví letos v květnu čtvrté narozeniny.
Volba sládků navíc může do stále prázdnějších lokálů přitáhnout nové hosty. I proto Plzeňský Prazdroj letos v březnu spustil novou mobilní aplikaci Jdeš na pivo, kde se pijáci mimo jiné dozvědí, jaký speciál jejich hospoda nabízí. „Je to jedna z mnoha našich aktivit, jak podporujeme tuzemské hospody a restaurace.
Hospodským tím vlastně nabízíme bezplatnou možnost prezentace a snažíme se k nim navigovat další zákazníky. Věříme, že i oni novou aplikaci ocení,“ popisuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
V intenzitě a charakteru
Zajímavé věci se dějí i v Budějovickém Budvaru, který poměrně nedávno rozšířil svůj sortiment o hořčejší spodně kvašenou jedenáctku Budvar 33, jež děkuje za svou plnost britskému sladu Crystal Light a hořkost mu dává specifická česká chmelová odrůda Agnus. Že jde o dobrý nápad, nejlépe dokresluje fakt, jak bleskově se první várky budějovického sládka Adama Brože vypily. Když má Brož objasnit, proč se pivovar vlastně pustil do nového receptu, říká, že hlavním motivem bylo obohacení trhu. Národní pivovar se od svého založení zaměřuje na vaření českých ležáků, a tak prý chtěli ukázat, že i v takto konzervativní pivní kategorii lze vymyslet něco nového.
A jak se tedy nová jedenáctka liší od hlavního ležáku Budweiser Budvar B:Original? „Zásadní rozdíl je zejména v intenzitě a charakteru hořkosti. Zatímco B:Original je pivo středně hořké s velmi jemným charakterem hořkosti, který je dán Žateckým poloraným červeňákem, tak třiatřicítka je hořčejší pivo a její charakter hořkosti je hrubší,“ odpovídá Brož.
Stejně jako plzeňská Volba sládků nechce ani Budějovický Budvar svou třiatřicítku zatím lahvovat a nechá ji exkluzivně pouze ve výčepech. Záměr je jasný. Obohatit výběr v kohoutech a do výčepů přitáhnout další lidi. Tohle pivo si prostě v plechovce nebo v lahvi do obýváku z obchodu nepřinesou. původního Akcionářského pivovaru na Smíchově.
Začalo to instalací nového mikrofiltru, díky němuž už Staropramen začal v posledních týdnech dodávat do hospod nepasterizované pivo (dlouhodobě to dělá třeba i trutnovský Krakonoš).
Dalším krokem byla výroba speciální výroční várky, která se do restaurací dostane v průběhu května a června. Opět – jako v případě Budějovického Budvaru a Plzeňského Prazdroje – půjde pouze o čepované pivo, s lahvováním se nepočítá. „V květnu bude poprvé naražen sud s první várkou výročního piva. Zatím neprozradím, co přesně chystáme,“ nechce Zdeněk Lux, vrchní smíchovský sládek, zatím nic konkretizovat.
Budějovický rekord
Ať už jde o průmyslový, či jen velký regio nální pivovar – ty všechny v největších skupinách Plzeňský Prazdroj, Molson Coors, Heineken ČR, LIF, PMS Lobkowicz a Budějovický Budvar najdeme –, ve většině podniků probíhají v posledních letech masivní investice. Především tedy do nových systémů na balení piva. Naprostý prim hrají linky na plechovky, které se rychle stávají důležitějším obalem. Jejich obliba mezi českými spotřebiteli raketově roste. Potíž je však v tom, že Česko stále nevyřešilo zpětný odběr hliníkových obalů a silně pokulhává i jejich nynější sběr a následná recyklace.
Nicméně investice za desítky milionů si pivovary mohou dovolit díky stále rostoucímu výstavu, který táhne hlavně export do ciziny a prodej piva v obchodech.
Velkopopovický podnik z rodiny Plzeňský Prazdroj tak například loni napumpoval 91 milionů korun do rozšíření výroby. Kapacita nyní činí 49 tisíc hektolitrů týdně, což je o pětinu více než ve staré technologii, a dva miliony hektolitrů za rok. Sládci mají k dispozici rovnou tři rmutovací kádě, díky nimž mohou denně udělat až tucet várek.
Celkově pak rodina zahrnující značky Gambrinus, Pilsner Urquell, Radegast a Velkopopovický Kozel v roce 2018 prodala 7,2 milionu hektolitrů piva, což je o 273 tisíc hektolitrů více než předloni.
Plzeňskému Prazdroji se také podařilo zlomit trend, když v meziročním srovnání jeho hospodští načepovali o dvě procenta piva více. Souběžně s tím rostl i počet prodaných lahví a plechovek, podle oficiálních zpráv Prazdroje o pět procent.
Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů, což je druhý nejvyšší objem v celé 123leté historii pivovaru. Tržby v roce 2018 stouply na 2,569 miliardy korun, byly také rekordní. Růst způsobily především ležáky, jejichž prodej se v meziročním srovnání vyhoupl o sedm procent.
Úspěšný rok má za sebou i středomoravská skupina PMS. Například její přerovský Zubr loni uvařil celkově 255 tisíc hektolitrů a prodej sudového piva se zvedl o tři procenta. Horký rok pomohl i sesterské značce Holba.
V průměru loni každý Čech vypil 141 litrů piva, což je o šest velkých piv víc než v roce 2017. Trend by měl pokračovat i letos. Tak na zdraví!
Plzeňský Prazdroj –
Asahi Breweries Europe
Pilsner Urquell
U Prazdroje 64/7, Plzeň
Sládek: Jan Enge
Velké Popovice
Ringhofferova 1, Velké Popovice
Sládek: Vojtěch Homolka
Radegast
Nošovice
Sládek: Petr Kwaczek
Pivovar Gambrinus
U Prazdroje 64/7, Plzeň
Sládek: Zdeněk Polák
Heineken čR
Velké Březno
Pivovarská 116, Velké Březno
Sládková: Jiřina Poláková
Krušovice
Pivovar 1, Krušovice
Sládek: Michal Rouč
Starobrno
Mendlovo náměstí 158/20, Brno
Sládek: Karel Honegr
Skupina LIF
Svijany
Svijany 25
Sládek: Petr Menšík
Primátor
Dobrošovská 130, Náchod
Sládek: Petr Kaluža
Rohozec
Malý Rohozec 29
Sládek: Zdeněk Reska
Skupina PMS Přerov
Holba
Pivovarská 261, Hanušovice
Sládek: Luděk Reichl
Pivovar Zubr
Komenského 35, Přerov
Sládková: Nataša Rousková
Litovel
Palackého 934, Litovel
Sládek: Petr Kostelecký
Pivovary Lobkowicz
Rychtář
Resslova 260, Hlinsko v Čechách
Sládek: Milan Morávek
černá Hora
Náměstí U Pivovaru 3, Černá Hora
Sládek: Vlastimil Zedek
Vysoký Chlumec
Vysoký Chlumec 29
Sládek: Vít Zrůbek
Protivín
Pivovar 168, Protivín
Sládek: Michal Voldřich
Uherský Brod
Neradice 369, Uherský Brod
Sládek: Lukančo Trifončovski
Klášter
Klášter Hradiště nad Jizerou 16
Sládek: Zdeněk Prokůpek
Jihlava
Vrchlického 2, Jihlava
Sládek: Richard Procházka
Budějovický Budvar K. Světlé 512/4, České Budějovice Sládek: Adam Brož A podobnou strategii zvolil i pražský Staropramen patřící do globální rodiny Molson Coors. Tradiční smíchovský výrobce letos slaví 150 let od položení základního kamene
Molson Coors Staropramen, Braník Nádražní 84, Praha Sládek: Zdeněk Lux Ostravar Hornopolní 57, Ostrava Sládek: Roman Richter
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
