Šéf Agelu Filip Horák: Všichni se nás pořád bojí

28. 4. 2013

Autor: Euro, Hynek Glos

Zdravotnická skupina Agel čítá na čtyřiatřicet firem. Nechybí jí další akviziční apetit. „Přicházejí nám sice nabídky ze soukromého sektoru na převzetí zdravotnických zařízení, ale většinou je to již ze zoufalství. Odmítáme je,“ říká generální ředitel Agelu Filip Horák. Stejně tak jsou podle něj liché spekulace o tom, že by si skupina měla pronajmout nemocnice od Moravskoslezského kraje. Namísto toho plánuje, že začne do svých nemocnic lákat pacienty ze zahraničí.

Jak se vedlo loni Agelu?

Agelu se daří dobře již delší dobu, i když celková situace je již několik let složitá. Česká ekonomika se nemá dobře a příjmy z veřejného zdravotního pojištění jsou na ni navázány. Takže již třetím rokem stagnují. Loni poprvé historicky úhrady za zdravotní péči poklesly a letos trend pokračuje. Před dvěma lety proběhla akce Děkujeme, odcházíme, která navýšila mzdové prostředky pro lékaře. Jejich průměrná mzda vzrostla ze zhruba padesáti na šedesát tisíc korun, což stejně jako dvakrát zvyšované sazby DPH zvýšilo výdaje. Náklady rostou, výnosy stagnují, ale přesto Agel drží již několik let hospodářský výsledek na zhruba stejné hladině. Při téměř jedenáctimiliardovém obratu vytvořila loni firma zisk 622 milionů korun před zdaněním.

Mohl byste popsat, z jakých segmentů plynou největší výnosy a zisky?

To je důležité, protože spousta lidí si myslí, že vyděláváme jen na zdravotní péči. Máme jedenáct nemocnic, laboratoře a polikliniky. Jak jsme rostli, snažili jsme se být čím dál více soběstační a nezávislí na okolí. Veškerý nákup materiálu, nejen zdravotnického, jde přes společnost Martek Medical, máme i distributora a provozovatele lékáren. Nemalou část výnosů a hlavně hospodářského výsledku tvoří právě obchodní činnost. Postupem času tyto společnosti pronikly i mimo skupinu Agel. Necelá třetina jejich zakázek je pro externí subjekty. Jednoduše řečeno, na obratu Agelu se obchodní společnosti podílejí zhruba jednou třetinou, dvě třetiny připadají na zdravotní péči. U zisku je ale poměr obrácený, obchodní společnosti vytvářejí jeho asi dvě třetiny.

Agel před rokem a půl získal od kraje do pronájmu ztrátovou nemocnici v Novém Jičíně, v níž už delší dobu provozoval ziskové radiologické pracoviště. Jak se změnilo její hospodaření?

Pavilon pro radioterapii jsme postavili před osmi lety na zelené louce v areálu nemocnice. A již tehdy jsme se domlouvali s krajským úřadem, že nám nemocnici pronajme celou. Pak se ale proces na dlouhé roky zasekl a my jsme provozovali jen radioterapii. Chod komplexního onkologického centra se proto rozdělil mezi dva subjekty, což nebylo ideální. Z toho vznikly pověsti, jak jsme si vyzobali jen lukrativní díl a ztrátovou část péče, lůžkovou, jsme nechali na krajském zařízení. Ale my jsme se od počátku chtěli starat o celé centrum, respektive celou nemocnici. Ta se během let dostala do větších ekonomických problémů, nejenom kvůli onkologii. Když jsme ji přebírali, byla ve více než stomilionové ztrátě. Během loňského roku jsme ji stáhli na dvacet milionů. U všech našich poskytovatelů péče aplikujeme jednotné postupy na všechny procesy.

Můžete konkretizovat ekonomické řízení nemocnice?

Máme jednotnou obchodní politiku. Díky tomu, že nakupujeme pro 11 nemocnic, získáváme lepší ceny, ať už se to týká dodavatelů stravy, úklidové firmy či dodávek energií. Rozpočet nemocnice se dá rozdělit zhruba na dvě poloviny. Jednu z nich tvoří personální náklady a druhou nákup materiálu a služeb. Průměrný plat lékaře je v Agelu o něco málo vyšší než za republiku, zhruba 65 tisíc korun, u sester zase o něco málo nižší. S výdaji na platy moc nemůžete hýbat, chcete-li zůstat konkurenceschopní. Výrazně ovlivnit ale lze objem druhé části nákladů. Jakožto v soukromé firmě je například u nás nemyslitelná korupce. Nemám na mysli jen předražené zakázky, ale i šedou zónu, kdy lékaři upřednostňují jednoho dodavatele léku před druhým. V každé velké nemocnici je skupina stejných léčiv, která používají na více odděleních. Jde třeba o přípravky proti srážlivosti krve. Běžně se stává, že na gynekologii chodí agent jedné firmy a tam berou jeho preparát, na ortopedii chodí zase zástupce jiného výrobce. Takže nemocnice nakonec bere tento lék od tří různých dodavatelů.

Ale ve skupině Agel vyhlašujeme soutěže na dodávku jednoho léčiva pro všech dvanáct nemocnic. Samozřejmě volbu schvalují odborní garanti. A podobně nakupujeme i další zdravotnický materiál, ale i rohlíky, maso a vše ostatní. Pokud nechcete, aby trpěla zdravotní péče, musíte osekat jiné náklady. I tak ale musíte dbát na kvalitu. V tom už jsme se také poučili, když jsme před lety nakoupili určitý materiál v Číně. Přijel jeden kontejner a zboží bylo dobré, ale druhý kontejner se již nedal použít. Proto dáváme přednost dlouhodobým vztahům s ověřenými a renomovanými firmami. Spektrum námi používaných léků, materiálů i přístrojů je stejné jako v ostatních nemocnicích až na to, že my je nakupujeme za ceny o 10 až 20 procent nižší a někdy i levněji.

Kvůli pronájmu nemocnice vznikl rozkol v ČSSD mezi tehdejším hejtmanem Jaroslavem Palasem a šéfem strany Bohuslavem Sobotkou. Vycházíte dobře s novou krajskou reprezentací?

S politiky je to složité. Už když jsme si v roce 2007 pronajímali první nemocnice na Olomoucku, což bylo ještě za krajské vlády ODS, vznikl kolem transakce poprask. Sociální demokracie tvrdila, že smlouvu zruší, poté co volby vyhraje. A do toho vedli kampaň proti třicetikorunovým regulačním poplatkům. Když opravdu vyhráli, sešli jsme se s nimi a požádali je, ať nám dají rok hájení. Pak ale zjistili, že jim ubyly starosti, že inkasují nájem, nemusejí řešit dluhy nemocnic a celá situace jim vlastně vyhovuje. Nejvíc spokojeni byli během akce Děkujeme, odcházíme. Zatímco v sousedních osmi moravskoslezských nemocnicích stávkovalo na tisíc lékařů, každý týden se scházel krizový štáb, protože hrozilo, že zdravotní služby pro celý kraj bude muset zajistit fakultní nemocnice a Agel, v Olomouckém kraji byl klid. Nikdo nepodal jedinou výpověď.

Nechci tvrdit, že bychom byli neomylní, ale kraj se musí starat o cesty, o školy a spoustu dalších věcí. A řízení nemocnic není jednoduché. Agel se na zdravotnictví specializuje, zabývá se jím více než deset let a troufám si říci, že ho dělá dobře. I s novou krajskou správou vycházíme bez problémů. Vlastně jsme změnu na úřadě ani nezaregistrovali. V olomouckém regionu zůstal dokonce stejný náměstek pro zdravotnictví.

Celý rozhovor si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro

• Čtěte také:

Mastní zabijáci: Pověsti o „léčivých“ potravinách a doplňcích jsou jen marketing