„Význam farmaceutického průmyslu je v této době zásadní až kritický. Věříme, že zařazení mezi kritickou infrastrukturu se nám podaří zajistit praktické věci, jako třeba hladký pohyb léků přes hranice, či zabezpečení výroby a distribuce léčiv, pokud by vláda přijala přísnější opatření,“ říká Juan Carlos Conde Ibarra, předseda České asociace farmaceutických firem (ČAFF) a generální ředitel Teva Pharmaceuticals pro Českou republiku a Slovensko. Opavský závod Teva je jednou z největších továren na léčiva v zemi s více než 1500 zaměstnanci.
Co konkrétně pro výrobu léčiv znamenalo zavedení nouzové stavu kvůli pandemii covid-19?
Přijatá opatření nám, stejně jako jiným výrobcům, zkomplikovala život, byla však nezbytně nutná pro zvládnutí kritického stavu, se kterým se potýkají jednotlivé vlády a systémy zdravotní péče. V souladu s různými předpisy a nařízeními jsme v rámci ČAFF urychleně zavedli řadu změn s cílem zajistit bezpečnost našich zaměstnanců a zároveň zajistit kontinuitu výroby. Nejde jen o Tevu, stejným způsobem postupoval celý farmaceutický průmysl. Všichni si uvědomujeme, že je důležité zabránit velkým výpadkům v zásobování s léčivy.
Hrozí v Česku nedostatek léků?
Obecně bych řekl, že riziko nedostatku léků není velké. I za normálního stavu může krátkodobě nějaký lék chybět. Ale vzhledem k tomu, že na trhu je téměř vždy několik výrobců léků na dané onemocnění, pro pacienty to může znamenat skutečné problémy jen v ojedinělých případech. Současná situace je samozřejmě mimořádná, ale jako zástupce celého průmyslového odvětví vás mohu ujistit, že i v této době děláme vše proto, abychom mohli i nadále hladce vyrábět a dodávat to, co pacienti potřebují.
Patří farmaceutické firmy mezi kritickou infrastrukturu?
Ano, zaznamenali jsme určité zvýšení poptávky po vybraných
léčivých přípravcích, ale snažíme se s tím vyrovnat a obecně rozšířit kapacitu
tam, kde je to možné. Jsem přesvědčen, že lidé se na farmaceutický průmysl a na
všechny, kdo se podílejí na distribuci léčiv, mohou spolehnout.
Farmaceutický průmysl dosud nepatří mezi kritickou infrastrukturu, ČAFF však
pracuje na tom, aby se to změnilo. Proč?
To je opravdu důležité ve světle mimořádné situace spojené s šířením nového
typu koronaviru, kdy byla v řadě zemí zavedena mnohá omezení pro normální pohyb
osob a zboží. V České republice není farmaceutický průmysl dnes
považován za kritickou infrastrukturu přes to, že téměř každý druhý lék, který
je vydán českým pacientům, ve všech terapeutických oblastech, jako je například
hypertenze, cukrovka nebo rakovina, poskytují členové ČAFF.
| Juan Carlos Conde Ibarra |
| • Od roku 2018 stojí v čele České asociace farmaceutických firem
• Ve společnosti Teva Pharmaceuticals působí již 16 let, od roku 2015 je generálním ředitelem pro Česko a Slovensko • Studoval na Universitat d´Alacant a na Harvardově univerzitě • Je ženatý, má jednoho syna |
Oslovili jsme proto jako ČAFF premiéra Andreje Babiše a příslušná ministerstva a vzhledem k jejich pozitivním výrokům jsem přesvědčen, že vláda přijme taková opatření, abychom byli považováni za kritický nebo nezbytný průmysl. Abychom mohli normálně fungovat, abychom dokázali zajistit zásobování léky, jež pacienti potřebují.
Myslíte tedy, že by měl být farmaprůmysl povýšen nad ostatní obory?
Význam farmaceutického průmyslu nejen v České republice je zásadní až kritický. Věříme, že díky zařazení mezi kritickou infrastrukturu se nám podaří zajistit praktické věci, jako třeba hladký pohyb léků přes hranice, které v těchto dnech bývají přetížené, či zabezpečení výroby a distribuce léčiv, pokud by vláda přijala přísnější opatření.
V době uzavření některých oblastí kvůli karanténě jste požádali o schválení
propustek pro zaměstnance, aby se dostali do práce. Není to příliš velké riziko
pro šíření nákazy? Neodporuje to principu karantény?
Rozumím otázce. Řekl bych, že nyní všichni musíme hledat rovnováhu mezi
zajištěním správných opatření ke snížení dopadu covid-19 a důsledky, které z
nich mohou vyplývat. Podívejte se na země, kde je situace bohužel mnohem horší,
třeba v Itálii nebo ve Španělsku. Zavedli tam velmi omezující opatření, jež
zastavila téměř všechny činnosti, ale ani tam nebyla farmaceutická výroba a
distribuce léčiv po poměrně dlouhou dobu omezena.
Všichni
totiž chápou, že lze i o několik týdnů odložit nákup většiny věcí, které běžně
potřebujeme, ale toto neplatí pro pacienty a jejich léky. Prostě jsou určité
základní potřeby, které všichni máme, a jídlo anebo podávání léků mezi ně
patří, a my jako obor děláme všechno proto, abychom za všech okolnostní pomohli
pacientům a přispěli k hladkému fungování systému zdravotní péče.
V čem by měl spočívat speciální režim, po kterém voláte pro případ objevení
nákazy koronavirem mezi zaměstnanci ve výrobním provozu?
Jako průmysl přijímáme veškerá vhodná opatření, abychom zajistili jak
dodávku a distribuci léčiv, tak bezpečnost našich zaměstnanců. Rozsah těchto
nových předpisů v důsledku covid-19 je skutečně široký a složitý, ale
zatím jsme schopni obecně zachovat všechny naše obchodní, výzkumné, vývojové a
výrobní činnosti. Je
však třeba poznamenat, že výrobní proces probíhá ve farmaceutické společnosti
jako takové i jindy za přísných bezpečnostních podmínek, které jsou nyní
i vzhledem ke covid-19 ještě posíleny.
Nicméně
naši zaměstnanci běžně musí nosit speciální ochranné oděvy, respirátory a
rukavice, bez ohledu na to, zda je či není pandemie. Věřím, že nejen s ohledem
na společenské dopady možného výpadku výroby má smysl hovořit o speciálním
režimu ze strany státu. Dobrým příkladem je, že by pro nás mohla být zkrácená
doba čekání na testování na covid-19. Nejsme standardní výrobou a
mělo by tak být na nás nahlíženo.
Ministerstvo průmyslu prosadilo zavedení takzvaných zelených pruhů pro
zrychlený přechod hranic kamiony, mimo jiné pro převoz léků.
Naši členové zaznamenali problémy na hranicích, zbrzdily i kamiony vozící léky
do Česka. Proto považuji za důležité, aby v tomto mimořádném období umožňovaly
zelené pruhy přednostní přejezd přes hranice pro léky a dalším klíčové
produkty, abychom mohli zajistit, že dorazí včas tam, kde je jich potřeba.
Situace se nyní zlepšuje, ale musíme si uvědomit, že v Evropě byly hranice –
naštěstí pro nás všechny – po dlouhou dobu otevřené, jak pro volný pohyb zboží,
tak i lidí. A to se vypuknutím pandemie covid-19 změnilo. Vše je nové a
složitější.
Objevují se názory, že vývoz některých léčiv, zejména těch, které se jeví
slibně při léčbě covid-19, by měl být zakázán. Souhlasíte s tím?
To je těžká otázka. Chápu potřebu vlády zavést taková opatření, ale fungujeme v
globální ekonomice, a to znamená globální dodavatelský řetězec. Pokud já jako
vláda zavedu velmi rozsáhlý zákaz a ten se negativně dotkne jiných zemí,
ostatní země mohou udělat totéž, a nakonec prohrají všichni. Když už omezovat
export, mělo by jít pouze o dočasné řešení, které by jinak mohlo mít negativní
dopady na všechny, zvláště v Evropě.
