Citibank je velmi aktivní v tzv.
udržitelném investování, které legislativně prosazuje Evropská komise i
centrální banky. Vidíte v tom příležitost?
Společenská poptávka i nutnost na klimatickou změnu
reagovat tady neoddiskutovatelně je. Je otázka, do jaké míry to povede
k tomu, že vzniknou nová podnikatelská odvětví, do jaké míry se to přetaví
v růst, ale implicitní nutnost reagovat na měnící se vnější prostředí tady
je.
Reakce musí být zároveň i vyjádřením zodpovědnosti za
další vývoj naší planety a je to i další byznysová příležitost. Nemůže to být
stoprocentně závislé na dotačních titulech.
Aktiva budou výrazně měnit hodnotu?
Určitě. Trend prochází napříč všemi odvětvími a nezmizí.
Co to znamená pro Citibank?
Citi je na globální úrovni zapojena do řady iniciativ,
které se zabývají budoucností finančního sektoru a pravidly pro financování.
Byli jsme například mezi prvními ze 130 světových bank, které se dohodly na
podpoře principů takzvaného udržitelného bankovnictví.
Citi představila letos v červenci svoji globální strategii na příštích pět let pro financování ekologické transformace a udržitelnosti. Přišli jsme s plánem, co chceme jako banka udělat. Chceme do roku 2025 mít globálně ve financování udržitelné ekonomiky zhruba 250 miliard dolarů. Vycházíme z toho, že po těchto investicích a úvěrech existuje poptávka. Dále budeme také měřit enviromentální dopad našeho portfolia.
Neděláme to přitom proto, že by to po nás žádaly
centrální banky. Je to naše iniciativa. Chceme měřit podíl těchto investic, a
řídit tento enviromentální dopad úvěrových portfolií. Je to jedno z nových
rizik. Není to jednoduché měřit, ale samotný fakt, že se na tom pracuje, je
pozitivní signál. Kromě toho hodláme snižovat ekologickou stopu našich poboček
po celém světě a prohlubovat zájem o životní prostředí ve firemní kultuře
Citibank.
Velká část české ekonomiky je výrazně
závislá na zdrojích, které se do této strategie nehodí. Co budete jako banka
financovat v Česku?
Všichni jsme součástí společenských a ekonomických
změn, kdy většina zemí chce změnit strukturu svých ekonomik a podpořit
udržitelnost. Domnívám se, že bankovní sektor v této transformaci hraje
důležitou roli a je dobře, že se v této oblasti začíná čím dál více
angažovat. V Česku je velká míra skepse. Je třeba se oprostit od jakýchkoliv
emocí a dívat se na to racionálně, a nikoliv z hlediska ideologie.
Když se na to člověk podívá racionálně, tak objektivně ta potřeba tady existuje a ta potřeba v sobě skrývá i byznysový potenciál. Lze přemostit mediální kontroverze mezi zavilými odpůrci a přívrženci, kdy oba tábory jedou na vlně emocí. Když emoce vyprchají, zbyde racionální diskuze a střednědobá potřeba zohlednit enviromentální stránku investování. Je to přizpůsobení se novým situacím. Řekněme například, že covid-19 je jako bychom hodili žábu do hrnce horké vody a ona z hrnce vyskočí. Enviromentální záležitosti spočívají v tom, že žába se pomaličku ohřívá.
Mají banky více podporovat udržitelné investování?
Čekáte, že firmy budou tady vydávat víc
zelených dluhopisů?
Ano. Směřuje k tomu většina stávajících byznysů.
Doba přináší byznysové příležitosti. Máme osm oblastí, na které se soustředíme.
Jedná se o obnovitelnou energii, zelené budovy udržitelné zemědělství,
zadržování vody v krajině, čištění vody, cirkulární ekonomiku, čisté
technologie nebo udržitelnou dopravu. Tyto věci mají v sobě potenciál, a
nikoli ten potenciál, že jsou sponzorovány vládou.
Ne všechny oblasti jsou ještě samy o sobě
ekonomicky životaschopné?
Všechny ještě ne, ale myslím, že i solární energie,
která ještě nedávno nebyla bez dotací udržitelná, dnes už se do této fáze
dostala.
