Příběhy společností Nokia a Ericsson jsou si v některých ohledech hodně podobné. Obě pochází ze Skandinávie a obě se svého času hřály na absolutním vrcholu trhu s mobilními telefony. Ani jedné z nich to však nevydrželo, a zatímco Nokie prodala divizi telefonů Microsoftu, Ericsson tuto oblast zcela přenechal partnerské Sony. Nyní se ve Finsku a Švédsku snaží ovládnout trh s mobilními sítěmi. Lehké to ale nemají.
Ericsson je na tomto trhu stále s přehledem celosvětovou jedničkou. Podíly samozřejmě závisí na statistikách, ta okolo tržeb každopádně ukazuje, že Ericssonu patří 43procentní podíl, zatím druhý Huawei má 22 procent, třetí Nokia 18 a zbytek si po deseti, respektive sedmi procentech rozebírají Alcatel-Lucent a ZTE.
Síla švédského podniku ale postupem času mírně padá. Společnosti například v posledním kvartálu meziročně spadly tržby o devět procent na 7,21 miliardy dolarů, jde o nejslabší kvartální výsledek za poslední tři roky. Obecně lze říci, že Ericsson z pohledu čísel v posledních třech letech stojí na místě.
„Souhlasím, že náš byznys v posledních třech letech zpomalil,“ říká v rozhovoru pro E15.cz technologický šéf Ericssonu pro střední Evropu Ali Shah. „Musíme být trpěliví.“
Sítě jsou komodita. Musí se na to jinudy
Trpělivost je evidentně na místě, byznys s budováním nových mobilních datových sítí by měl být na obřím vzestupu, konečně totiž nastupují LTE/4G varianty a mluví už se také o prvních aktivitách v 5G. Poptávka uživatelů po rychlých a kvalitních datech je větší a větší a rostou také objemy přenášených informací.
Sítě tedy potřeba jsou, jejich problémem je ovšem to, že se jednotlivé součásti nutné pro stavbu staly komoditou, podobně jako třeba běžné servery. A tato situace výrazně nahrává levným a dostatečně kvalitním produktům z Číny. Huawei a ZTE jsou na vzestupu, zatímco kvalitnější a dražší firmy z Evropy, Ericsson nevyjímaje, to mají mnohem těžší.
Ericsson komoditní hardwarovou část sítí opouštět nechce a rozhodně tento boj nevzdává. Firma v minulém roce investovala do výzkumu a vývoje pět miliard dolarů, více než Nokia nebo Alcatel-Lucent, a letos plánuje ještě více. Velká část z této sumy má jít na podporu router technologií. I tak se ale zájem Ericssonu obrací zejména ke službám a softwaru.
„Všechno je dnes o aplikacích,“ vysvětluje Ali Shah. Tato věta může znít jako laciný výkřik, ale je hodně pravdivá – právě mobilní aplikace stojí za oním obřím nárůstem přenášených dat a právě ony přidělávají operátorům starosti s hladkým chodem jejich sítí. Hardware v odbavování jejich požadavků slouží jako základ, velká část magie se ale děje právě díky softwaru a vystavěným službám.
Ericsson se této situace přizpůsobuje a stále více se staví do role integrátora, který operátorům dokáže vystavět aplikační zázemí na míru. Pomáhá jim tedy například s vývojem takzvaných OTT služeb, vyvíjí software pro správu sítí a zákazníků, zapojuje se do stavby datových center a cloudů, jež operátoři nutně potřebují a tak dále.
Spolupráce s Facebookem či Googlem
„Pro operátory budou datová centra strategická,“ věří Ali Shah. Ericsson mimo jiné i proto investoval 30 milionů dolarů do společné spolupráce s firmou Mirantis. Vzniknout má softwarový balíček, pomocí kterého by operátoři rychle mohli vybudovat svůj specifický cloud. Technologicky bude postaven na otevřeném a stále rychleji expandujícím OpenStacku.
Na aktivitách i českých operátorů je vidět, že mají o nabízení služeb přesahující jejich tradiční sítě skutečně veliký zájem. Snaží se například nabízet virtuální počítače, výpočetní výkon, cloudové aplikace, virtuální sítě, monitoring na základě velkých dat a tak dále. Snahy Ericssonu hrát v této oblasti důležitou roli tak do všeho logicky zapadají.
Švédové mimo to expandují také ve vlastních službách. Ericsson před několika měsíci koupil od Microsoftu projekt Mediaroom, jenž doplní jeho middleware pro IPTV. Společnost podobně, jako zdejší České Radiokomunikace, staví vlastní CDN síť pro doručování audiovizuálního obsahu, tedy například streamování videa v reálném čase. Tyto aktivity doplní tři nová datová centra o rozloze 120 tisíc čtverečních metrů.
Zajímavé příležitosti se pro výrobce technologií pro mobilní sítě objevují také u internetových firem, které budují vlastní mobilní aplikace a služby. Konkrétně Ericsson spolupracuje například s Googlem a Facebookem a pomáhá jim v tom, aby jejich aplikace byly efektivní a nečerpaly uživatelům mnoho dat.
Sázka na služby a software se ve Švédsku začíná vyplácet. Díky tomuto druhu podnikání už Ericssonu za poslední rok vzrostla průměrná marže z 32 na 36,5 procenta a i přes klesající tržby příjemně roste zisk.
Jen ty sítě sdílejte
Navíc je zde stále potenciál toho vydělat na stavbě samotných sítí. LTE ještě zdaleka neřeklo poslední slovo, zejména v Evropě. Je sice pravda, že mnoho operátorů si pro sítě nové generace vybralo, podobně jako v případě 3G, zejména Huawei, technologie od evropských společností ale stále nasazovány jsou. V Česku T-Mobile a O2 počítají u 4G jak s Huawei, tak s prvky od Nokie.
Ericsson zřejmě bude mít přítomnost v Česku díky Vodafonu, který se společností uzavřel dlouhodobý kontrakt po celém světě. Na LTE od Ericssonu běží třeba sítě na Tchaj-wanu, v Bahrajnu, několika amerických státech, Japonsku a dalších asijských zemích. Technologie využívá i Slovak Telekom.
Prostor v LTE je pro výrobce zajímavý i přesto, že se mnoho operátorů chystá sítě sdílet, včetně T-Mobilu a O2 u nás. Ericsson naopak sám aktivně operátory do této činnosti tlačí. Může zde totiž opět uplatnit své služby a software. „V tomto ohledu se musí docílit toho, aby tržby z datových služeb rostly rychleji, než jak rychle padají tržby z tradičního volání a SMS,“ doplňuje Ali Shah. I díky této souhře s operátory se Shah nestaví přímo na odpor proti snahám omezit síťovou neutralitu a argumentuje třeba tím, že „mobilní síť není fixní broadband“.
Ericsson pomáhá firmám jako Google či Facebook odladit jejich aplikace tak, aby nebyly datově příliš náročné.
Pro Ericsson a jeho konkurenty je každopádně zajímavý pohled do budoucna. Konkrétně Švédové se hodně snaží zapojit do výzkumu a vývoje prozatím jasně nedefinovaného standardu 5G. „5G je vize nastupující někdy od roku 2020,“ nastiňuje Shah. Firma se mimo jiné zapojila do aktivit sponzorovaných Evropskou unií a na vlastním projektu spolupracuje s japonským operátorem NTT DoCoMo. S ním právě od roku 2020 chce začít uvádět do provozu mobilní síť o rychlosti až 10 gigabitů za sekundu.
S Facebookem k miliardám uživatelů
Zajímavou roli může sehrát také iniciativa internet.org, jíž je Ericsson součástí. Společně s Facebookem a dalšími firmami chce dostat internet do zemí, kde jde pořád ještě o exotiku. Jde o trh s miliardami lidí a potenciálem velkých výdělků. Když Facebook dovede třeba do Afriky internet a jako výchozí služby pak protlačí ty své, může se stát synonymem pro web. A pokud Ericsson bude stavět sítě s ním – asi je jasné, kam tato myšlenka míří.
I přes toto všechno ale i nadále zůstává pravdou, že tlak Huawei a ZTE je obrovský a že mobilní sítě jsou komodita, od které by se nejraději oprostili i samotní operátoři. Konkurence je značná a lze počítat s tím, že teď, když Nokia už kromě map prakticky nemá jiný byznys, než mobilní sítě, bude chtít hrát agresivní hru a tím byznys svého souseda ještě více okopávat.
Francouzský Alcatel-Lucent už problémy trhu pociťuje. Nedávno musel začít propouštět zhruba 10 tisíc lidí, tedy kolem 14 procent celkové pracovní síly. I Alcatel mimochodem před nějakou dobou nehrál vůbec slabou roli ve výrobě mobilů.
Lidé z Wall Street a akcionáři jsou nicméně prozatím poměrně pozitivní. Akcie Ericssonu za poslední rok vyrostly o téměř sedm procent a hodnota firmy se stále drží nad 41 miliardami dolarů. I když poslední tři měsíce zaznamenaly pokles hodnoty cenných papírů o čtyři procenta. A od roku 2001 spadl počet zaměstnanců Ericssonu ve Švédsku z 31 tisíc na dnešních 18 tisíc.
Čtěte také: T-Mobile a Deutsche Telekom v Česku rozšíří datová centra
