Předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) zprostí ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína výkonu služby. Babiš vysvětloval své výhrady vůči Murínovi na sněmovním bezpečnostním výboru. K šéfovi GIBS podle svých slov nemá důvěru kvůli špatnému hospodaření i podezření ze zdržování vyšetřování úniku informací. Podle bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chce Babišova vláda ovládnout bezpečnostní sbory.
Babiš se rozhodl i na základě dokumentů státních zástupců. V jednom z nich se podle Babiše mimo jiné píše, že Murín účelově lhal žalobcům v kauze, v níž byl prověřován vysoce postavený policista. „Pan Murín se zpronevěřil všemu, své instituci, kterou řídí, zákonu o služební kázni a služebnímu slibu,“ řekl premiér. Opět zpochybnil i hospodaření inspekce.
Premiér mluvil i o dalších výtkách, které podle něho vznášejí vůči inspekci státní zástupci. Uvedl mimo jiné, že se GIBS snaží dostat ke spisovým materiálům, které „benevolentně zpřístupňuje“ podezřelým, nerespektuje rozhodnutí státních zástupců a chce nasazovat odposlechy bez dostatečného zdůvodnění.
Murín je podle Babiše ohrožením demokracie, jeho chování pokládá za skandální. „Místo aby pomáhal rozkrývat trestnou činnosti policistů, tak ji zakrýval,“ řekl novinářům při odchodu z jednání výboru.
Zproštění výkonu služby se podle ministerského předsedy teprve musí připravit. Bude podle jeho slov dočasné. Babiš zopakoval, že Murínovo odvolání nenavrhoval.
„Ve skutečnosti jde o to, že vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, vláda, která je v demisi a vláda, v jejímž čele je člověk, který je sám trestně stíhaný, se v tuto chvíli snaží dehonestovat šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů a dosáhnout změny ve vedení jedné z důležitých institucí státu,“ prohlásil Sobotka, který se, stejně jako Murín, jednání účastnil.
Čtěte komentář Pavla Párala: Andrej Budovatel
Ředitele GIBS jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru Sněmovny. Odvolat ho lze pouze, pokud je proti němu zahájeno trestní stíhání nebo po uplynutí pětiletého mandátu.
Babiš hovořil o zproštění výkonu služby, což je jiný případ než odvolání z funkce. Ze zákona o služebním poměru vyplývá, že člen bezpečnostního sboru může být zproštěn výkonu služby, pokud je podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku. Učinit se to může v případě, že by ponechání podezřelého příslušníka ohrožovalo důležitý zájem služby nebo vyšetřování jeho jednání.
Sobotka: Ke kázeňskému řízení s Murínem nebyl důvod
Sobotka uvedl, že se seznámil s dokumenty olomouckého vrchního státního zastupitelství o Murínovi. Kázeňské řízení s ním na jejich základě ale nezahájil. Podle Babiše ale Sobotka s Murínem kázeňské řízení zahájit měl. Nyní už je podle Babiše promlčené.
Sobotka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru zdůraznil, že ho opatření státního zastupitelství neopravňovalo k tomu, aby s Murínem kázeňské řízení zahájil. „Bylo to v mé kompetenci předsedy vlády,“ uvedl Sobotka. Na svém tehdejším rozhodnutí by, jak uvedl, nic nezměnil. Bývalý ministerský předseda podotkl, že není řeč o tom, že snad měl být Murín trestně stíhán. „Mluvíme v rovině kázeňského řízení, které jsem nezahájil,“ řekl.
| GIBS |
|---|
| - GIBS vznikla na základě zvláštního zákona, navrženého vládou, který byl přijat na podzim 2011. Nová právní úprava zejména sjednotila do té doby roztříštěné vyšetřování trestných činů příslušníků bezpečnostních sborů. Zatímco policisty vyšetřovala do té doby zvláštní inspekce spadající pod ministerstvo vnitra s ředitelem jmenovaným vládou, u celníků provádělo vnitřní kontrolní činnost několik oddělení, existovala například také Inspekce vězeňské služby. |
| - Sněmovna přijala vládní návrh zákona o vzniku GIBS hlasy tehdejší koalice ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných, odmítla přitom Senátem navržené změny. Poslanci ČSSD se hlasování vesměs zdrželi, někteří byli proti stejně jako komunisté. Návrh zákona schválila už na jaře 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS), ministrem vnitra v té době byl Ivan Langer (ODS), a znovu jej schválila v červenci 2011 vláda Petra Nečase (ODS), vnitro tehdy vedl nestraník Jan Kubice. |
| - Hlavním předmětem činnosti GIBS je vyšetřovat trestné činy, jejichž pachateli jsou policisté, celníci, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci inspekce či zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. |
| - GIBS je samostatným bezpečnostním sborem, samostatná je i ekonomicky - má vlastní kapitolu v rámci státního rozpočtu. V prvním roce fungování měla GIBS rozpočet téměř 322 milionů korun, v pozdějších letech se výše rozpočtu inspekce (zejména kvůli poklesu investičních výdajů) snížila na úroveň kolem 275 milionů. Pro loňský rok rozpočet GIBS stoupl z 307 milionů korun o 70 milionů. |
„Bývalý pan premiér měl konat a zahájit kázeňské řízení,“ prohlásil naopak Babiš. Označil za podivné, že tehdejší premiér nekonal, ačkoli na úřad vlády dorazil „závažný dokument“. Babiš zopakoval, že Murín nemá jeho důvěru, nikdy se podle něho neměl ředitelem inspekce bezpečnostních sborů stát. Murína označil za ohrožení demokracie. „Co je v dokumentu, je skandální,“ dodal Babiš. Sobotka se pozastavil nad tím, že GIBS je najednou ohrožením demokracie. „Kdo to bude příště?,“ tázal se. Babiš prohlásil, že Sobotka Murína kryje.
Poté, co Babiš citoval z dokumentu státních zástupců proti Murínovi, poslanci ODS Jana Černochová a Pavel Žáček a STAN Vít Rakušan opustili na protest jednání. „Tohle je opravu nechutné. To jsou 50. léta,“ řekla Černochová.
Sobotka zdůraznil, že Murína jmenoval do funkce zhruba před třemi lety v souladu se zákonem. Nominaci projednal a doporučil sněmovní bezpečnostní výbor hlasy všech přítomných tehdy koaličních i opozičních poslanců, podobně postupovala i tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, uvedl bývalý premiér.
Dále čtěte:
