Zatímco Evropská komise nadále odmítá výstavbu nového plynovodu Nord Stream 2 v jeho navrhované podobě a požaduje transparentní provoz potrubí, nediskriminační tarify i přístup třetích stran, zainteresované firmy se bojí o investice.
Plánovaný plynovod, který by měl vést z Ruska po dně Baltského moře rovnou do Německa, naráží na překážky. Evropská komise (EK) vyslovuje vůči projektu závažné pochybnosti a chce pro něj s Ruskem vyjednat vlastní právní rámec. Pro tento účel už členské státy požádal o potřebný mandát. Výstavba plynovodu se tím nejspíše protáhne.
Potíž zamýšleného plynovodu je v samoúčelnosti. Kopíruje totiž nevytíženou existující pozemskou trasu
EK kritiku východoevropských států podle německých médií bere vážně a sama poukazuje na to, že projekt nekoresponduje s cíli Evropské energetické unie a dále by posiloval tržní pozici jediného dodavatele – ruského Gazpromu.
Nord Stream 2 by navíc ohrozil současnou hlavní plynovodní trasu. Po té se přepravuje plyn z Ruska přes Ukrajinu, Slovensko i Česko a pokračuje dál na západ kontinentu. Po plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream by Kreml nebyl závislý na přepravě plynu přes Ukrajinu, což by zvýšilo nebezpečí omezení tranzitu suroviny přes Slovensko.
| Mocenské chapadlo Nord Stream 2 |
|---|
| Vedení za 9,5 miliardy euro (250 miliard korun) má podle plánu od roku 2019 dopravovat plyn do západní Evropy. Koncem dubna uzavřelo pět evropských společností dohodu o financování projektu, mezi nimi rakouský koncern OMV a německá společnost Wintershall. Východoevropské státy se proti projektu v jeho současné podobě ohradily s námitkou, že jím Evropa zvýší svou závislost na Rusku. |
Komise proto chce v jednání s Ruskem dosáhnout tří cílů. Těmi je transparentní provoz zařízení, nediskriminační tarify a dostatečný přístup třetích zemí. Význam vlastního právního rámce vyplývá ze skutečnosti, že velká část ropovodu má probíhat po území mimo Unii a tím i mimo platnost jejích právních norem.
Dobrý Gazprom a zlý Brusel
Zatímco se Evropa na poslední chvíli na varování států bývalého východního bloku pokouší zabezpečit provoz plynovodu v souladu s principy volného trhu, zainteresované firmy se už ze zjevné obavy o své obchody uchylují k politickým prohlášením.
Přečtěte si, jak si Kreml plynem zjednává loajalitu Západu:
Plynové námluvy. Evropa řeší, jak se zbavit závislosti na Rusku
Šéf rakouského petrochemického koncernu OMV Rainer Seele tak na návštěvě v Sankt–Petěrburgu chválil svého hostitele a hanil Evropskou unii pro její energetickou politiku. Předseda představenstva OMV si na Mezinárodním hospodářském fóru v Sankt–Petěrburgu počínal dosti nevybíravě - Evropskou komisi pro její odmítavý postoj k plánovanému plynovodu Nord Stream 2 nařkl z upřednostňování „nacionalistických zájmů jednotlivců“.
Na druhou stranu manažer – zcela v rozporu s evropskými zkušenostmi posledních let – vyzdvihl Rusko jako spolehlivého dodavatele plynu. Následně naopak Seele prohlásil, že úkolem EK je podporovat investice a zajišťovat evropskou energetickou bezpečnost – jako by tak zajišťováním záruk ohledně provozu plynovodu Nord Stream 2 nečinila. „Komise občas činí pravý opak a staví se velmi nepřátelsky k miliardovým investicím, které dílem pocházejí od členských zemí unie,“ dezinterpretoval rezervovaný postoj Evropy vůči projektu Nord Stream 2, na němž je OMV spolu s několika dalšími evropskými koncerny zainteresovaný.
Několik dnů po Seeleho vstřícných projevech v Petrohradu vyšlo najevo, že energetická skupina OMV spolu s ruským plynárenským gigantem Gazprom možná opráší plán výstavby plynovodu spojujícího Rusko se střední a jižní Evropou. Projekt by měl navazovat na rusko-turecký plynovod TurkStream, který Gazprom hodlá dokončit do konce příštího roku.
Osmý zimní měsíc
Politická diskuse kolem ruského plynovodu Seeleho coby investora znepokojuje. „Někteří lidé v Bruselu si myslí, že pouhá diverzifikace zdrojů zajistí bezpečné dodávky, jenže tento předpoklad se nenaplní,“ předpovídal a nařkl evropskou administrativu z „nacionalistických zájmů jednotlivců“, kteří zneužívají otázku energetické bezpečnosti k vnitropolitickým hrám.
Rusko jako spolehlivého partnera chválil s poukazem na poslední zimu. „Byla nejchladnější za posledních 30 let a bez plynu z Ruska by nešlo spotřebu pokrýt. Během maximálních odběrů a za klesající vlastní evropské produkce Gazprom zafungoval jako nanejvýš zodpovědný a spolehlivý partner,“ vyzdvihl - v branži jinak samozřejmou – podobu dodávek.
Z chladné zimy a přetrvávající nízké teploty v Evropě se na setkání radoval i předseda představenstva Gazpromu Alexej Miller. V první červnový den Rusko do Evropy vyvezlo 543 milionů metrů krychlových plynu, což je množství obvyklé spíše pro zimní dny. „Mohli bychom říci, že začal osmý zimní měsíc,“ vtipkoval Miller.
Dále čtěte:
