Názory ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové vyvolaly u podnikatelů nesouhlasné reakce. Ministryně minulý týden v rozhovoru pro týdeník Euro uvedla, že si čeští podnikatelé mohou dovolit zvýšení minimální mzdy až na 12 tisíc s koncem volebního období této vlády. Od nového roku plánuje vláda její zvýšení o 700 korun na necelých 10 tisíc.
„Já zatím nevidím, že by zvyšování minimální mzdy mělo negativní dopady. Neznám takový případ. Nicméně pracujeme na studii dopadů posledního navýšení minimální mzdy,“ nechala se slyšet Marksová.
Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a generální ředitel společnosti Sindat Group, s Marksovou důrazně nesouhlasí. „Pokud minimální mzdu zvýší vláda skokově tak, jak plánuje, lidé začnou více pracovat na švarcsystém, bude méně volných míst,“ míní Havlíček, který žádá ministryni Marksovou, aby minimální mzdu v příštím roce vůbec nezvedala.
Souhlasíte se zvýšením minimální mzdy na 12 tisíc korun do konce mandátu této vlády?
Jak hodnotíte po roce a půl vládnutí kabinet Bohuslava Sobotky?
Za ten rok a půl žádné zásadní změny nenastaly. To lze hodnotit jak pozitivně, protože je dobře, že se nic nezkazilo, ale i negativně, protože nic nového a potřebného se nevytvořilo. Máme problém s tím, že se celkem solidně podporuje střední a velké podnikání v oblasti inovací, exportu, investic, ale bohužel rétorika vlády vůči malým živnostníkům rozhodně není v pořádku.
Zdá se mi, že si vláda stále ještě neuvědomila, že osoby samostatně výdělečně činné a mikropodnikatelé nejsou sice zdrojem zásadních ekonomických benefitů, ale jsou základem regionální infrastruktury a sociálního smíru. Nízká míra nezaměstnanosti, kterou tady máme, je mimo jiné dána i tím, že tu je zaregistrováno přes 900 tisíc aktivních živnostníků.
Co říkáte názoru paní ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové, že by se mělo obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, protože se podle ní jedná o pojištění, na jehož plnění má každý nárok?
Jsme proti tomu, aby se to obnovilo. Před zavedením karenční doby (vyplácení nemocenské až po třech dnech – pozn. red.) tu marodilo 2,9 milionu lidí v prvních třech dnech nemoci, po jejím zavedení 1,5 milionu, tak je to snížení o téměř 50 procent. Rozumím tomu, že mohou být zaměstnanci, kteří tu nemoc takzvaně přecházejí, ale všichni moc dobře víme, že pokud se ten systém nějak zneužívá, tak právě v tom prvním či druhém dni.
Dnes není žádný problém, aby vám téměř každý lékař neschopenku na dva dny napsal. Napíše vám to už jen proto, aby neudělal nějakou chybu a předešel tomu, kdyby vám skutečně něco bylo. Při takové míře zneužívání, která tady byla dříve, je nutné si říct, co to udělá s tou firmou. Je otázkou, kdo bude tu nemocenskou platit, zaměstnavatel bude muset jistě kontrolovat, zda zaměstnanci skutečně marodí. To vše se dotkne i zaměstnanců, protože ta firma nebude mít tolik prostředků třeba na zvyšování mezd či jiné benefity.
To, že si vláda předsevzala 12 tisíc jako cíl, není o tom, že toho bude dosaženo, ale je to o tom, aby se vystřelilo nějaké číslo a pak začne v tripartitě jeden velký handl.
Jak se díváte na snahu paní ministryně zvednout postupně minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, což by mohlo být až 12 tisíc korun na předpokládaném konci mandátu této vlády, tedy v roce 2017?
Je to ekonomický nesmysl. A ti, kteří to plánují, to dobře vědí. Problém není v tom, že by se minimální mzda neměla zvyšovat. To víme všichni, že k tomu musí docházet. Ale problém je v tom, na co její růst navázat. A to by neměla být pouze průměrná mzda.
Růst minimální mzdy by se měl vázat na více ekonomických ukazatelů. Minimální mzda musí primárně vycházet z rovnovážné ceny na trhu práce. Pokud minimální mzdu zvýší vláda skokově tak, jak plánuje, lidé začnou více pracovat na švarcsystém, bude méně volných míst. To, že si vláda předsevzala 12 tisíc jako cíl, není o tom, že toho bude dosaženo, ale je to o tom, aby se vystřelilo nějaké číslo a pak začne v tripartitě jeden velký handl.
Není možné vzít jako racionální argument ministerstva práce a sociálních věcí, že za minimální mzdu pracují často lidé v pohostinství, kde je vysoká míra přivýdělku na černo. Zvýšením minimální mzdy tak víceméně zdaníme černé příjmy?
Máte pravdu, že tohle se dá zneužívat a také se to podle mého názoru zneužívá. Ale podívejte se, kolik procent HDP tvoří pohostinství a kolik procent tvoří průmysl. Když zvednete minimální mzdu, tak to zásadním způsobem může ohrozit i export. Abychom zamezili podvodům v pohostinství, tak přece nemůžeme položit průmysl.
Ale Česká republika má čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii. Všechny okolní postkomunistické státy včetně Slovenska ji mají vyšší. Bylo podle vás správně, že jsme minimální mzdu za pravicových vlád v letech 2006-2013 vůbec nezvedli a ostatní státy nás tak v minimálních výdělcích předehnaly?
To samozřejmě dobře nebylo. Je to výsledek práce tripartity a sociálního dialogu. Stejně jako je špatně, že by se teď měla minimální mzda skokově navyšovat, tak bylo špatně, že se před tím několik let vůbec nezvýšila.
Tím, že jsme minimální mzdu tak dlouhou dobu vůbec nezvýšili, jsme přece zaostali v životní úrovni těch chudších zaměstnanců. Na minimální mzdu jsou například navázány i některé sociální platby. Nemohlo to mít vliv na mizivý růst spotřeby domácností v posledních letech?
Minimální mzdu nevidím jako ten element, kvůli kterému by klesala spotřeba domácností. Minimální mzda se dotýká naprostého minima firem a podniků. U nás v podniku máme tři textilky a průměrná mzda je tam 19 tisíc. Minimální mzdu tu nebere opravdu nikdo.
Právě proto asi není pro vládu velký problém tu mzdu rychleji zvednout, když ji bere minimum zaměstnanců.
Musíme se na to dívat komplexněji. Samozřejmě jsou některá nízko kvalifikovaná místa. Ale problém není v tom, že jim pomůžu, ale nastává ve chvíli, kdy se mi zvednutím minimální mzdy zvednou platy v celé firmě. Budu totiž muset přidat všem zaměstnancům, abych zachoval odstupňování odměn. Proto říkám, že minimální mzda musí být navázána především na rovnovážnou mzdu na trhu práce.
Jaká výše minimální mzdy v roce 2017 je pro vás tedy přijatelná?
Pro mě by bylo přijatelné, kdyby teď byl rok klid a mzda by se místo toho plánovaného zvýšení na 9900 korun nezvedala vůbec. O rok později by se mohla zvednout o 500 korun a další rok totéž. Na konci volebního období bychom tedy mohli mít minimální mzdu okolo 10 tisíc korun.
Jaká rizika vidíte v možném zvýšení odstupného pro dlouhodobé zaměstnance až na desetinásobek mzdy?
Tato změna zákoníku práce malé a střední firmy položí. Bude proto snaha domluvit se s těmi zaměstnanci na zcela jiných benefitech. Představte si, že přijde znovu krize a ta firma bude muset propustit deset až dvacet procent zaměstnanců a dát každému z nich desetinásobek mzdy. Ta firma na to nebude mít. Já jsem zažil v době krize, kdy naše firmy, středně velké textilky, nebyly schopné vyplatit ten tří- až pětinásobek mzdy na odstupném. Je to začarovaný kruh. Firma zanikne, když ty lidi nepropustí, ale na druhou stranu nemá peníze na to, aby je propustila.
Také je tady možnost, že firmy si začnou více vybírat toho, koho propustí. A budou propouštět zejména mladší lidi.
To je pravda. Ale když máte krizi, tak už si nemůžete moc vybírat. Ale podle mě dojde spíše k tomu, že se začne zaměstnávat více načerno nebo na švarcsystém. Posílí se tím jiný typ zaměstnávání než standardní pracovní poměr na dobu neurčitou.
Čtěte také:
Michaela Marksová Tominová: Podnikatelé si vyšší minimální mzdu mohou dovolit
Svaz průmyslu: Vyšší minimální mzdy ohrozí textilky a bezpečnostní služby
Konec levné práce, hlásají odbory. V zaří chtějí demonstrovat za vyšší mzdy